Vylhaný poker? Hra o čas? Mayová by měla hájit zájmy své země, ne jen strany, soudí Le Monde

Méně než 60 dní zbývá do brexitu, a mezi Londýnem a Bruselem hlásí zataženo. Ve středu 30. ledna evropské země „spojily své řady", aby kategoricky odmítly znovu otevírat smlouvu o rozvodu, kterou premiérka Theresa Mayová podepsala. Co všechno se odehrává v posledních dnech v psychodramatu kolem brexitu? „Vylhaný poker, zoufalý pokus získat aspoň trochu času, nebo perfidní manévr jedenácté hodiny?" ptá se ve svém editorialu liberálně-levicový večerník Le Monde.

Kdy bude konec „smutného divadla"?

I když se premiérce Mayové podařilo v Londýně na okamžik sjednotit malou většinou konzervativní tábor nad dodatkem, jenž jí britská sněmovna schválila pro další vyjednávání s Evropskou unií (EU), byla to jen snaha „zachránit tvář" Konzervativní strany, nikoliv Spojeného království. Evropská sedmadvacítka je přesvědčena, že jedinou současnou snahou premiérky je „hrát o čas" tím, že sází na strach z neuzavření žádné smlouvy, varianty nazývané „no deal", aby se jí koncem března, „těsně před dnem D" pro rozvod podařilo získat hlavní ústupky.

Sněmovnou schválený dodatek, pouhé dva měsíce před odchodem z EU, požaduje, aby se znovu vyjednávalo. Nabízí nahradit „bezpečnostní pojistku" pro irskou hranici, onen slavný „backstop", který odmítli ulsterští unionisté, za „alternativní aranžmá". Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, drží linii, kterou hájil po celých osmnáct měsíců, když říká: „Unie je otevřena k alternativním aranžmá pro hranici mezi Irskem a Severním Irskem [jenž by nahradil „backstop"] a bude se tomu věnovat přednostně po brexitu," ovšem dnes „jde o koncepce a zde není možná žádné žádné operační řešení." Ano, Evropa potřebuje „backstop", ale to téma musí být součástí „intervalu".

Nejlepší by bylo, soudí večerník Le Monde, zvolat: „Opona!", aby už bylo konec tomuto „smutnému divadlu", jež nabízí Westminster po „příliš dlouhé tři týdny". Problém se podle listu nenachází v Bruselu, ale v Londýně, protože brexit, jak víme, je především problémem „britským, než se stal evropským", a tím pádem ho nemůže vyřešit nikdo, že Britové „mezi sebou".

Mayové blufování ve hře a irský faktor

Vydíráním ve stylu „no deal", s nímž si nyní premiérka Mayová zahrává, a vůči „jednotnosti a pevnosti Evropanů" seskupenými za svým vyjednavačem Michelem Barnierem, není perspektiva „brutální odchodu" Spojeného království bez smlouvy právě příjemná. Bude jistě zničující pro ekonomiky kontinentu, ale „katastrofické dopady" bude mít zejména pro Velkou Británii. „V této hře na bluf si Evropané myslí, že Britové prohrají, a že navzdory šílenému větru, který fouká nad Londýnem, nebudou nezodpovědní, aby vrazili do zdi takto slepě," míní editorial večerníku Le Monde.

Byla to ale přitom především premiérka Mayová, která přijala „pojistku" koncem roku 2018. Ta předpokládá od roku 2021 udržení Severního Irska ve „vnitřním trhu" a celé Spojené království v „evropské celní zóně", neboť se nedojednala další „speciální aranžmá" (jakými by byli například celní decentralizované kontroly). Nicméně, díky hlasování ve Westminsteru se „Madame Mayová může chlubit existencí většiny, jež je připravena hlasovat o smlouvě nad smlouvou o brexitu, již jednou upravenou".

Dalším faktorem, který by podle názoru večerníku neměl Londýn podceňovat, je samotný „irský faktor". „Od počátku Michel Barnier a jeho tým identifikovali vztahy mezi Dublinem a Belfastem jako jeden z nejkomplexnějších aspektů brexitu," píše Le Monde. Řešení s „pojistkou" umožnilo překonat překážky, i když k tomu bylo potřeba využit nesmírné „diplomatické vynalézavosti", aby se dospělo ke kompromisu. „Brexitáři mohou odfrkovat, ale měli by vědět, že EU v této věci Irsko neopustí," připomíná večerník.

Dlouhá past, co má posloužit jako štít

V Bruselu se snaha premiérky Mayové vnímá jako zřejmá past. Snaha učinit z irské otázky pro příští vyjednávání o budoucích vztazích mezi Londýnem a EU, otázku, jež poslouží „jako štít" k tomu, aby získala na jednotném trhu výhody. Vyjednavač Barnier před tím již Evropskou komisi varoval: jednotný trh musí být ochráněn.

Ve středu před Dolní sněmovnou premiérka znovu evokovala myšlenku, že bude požadovat pro „backstop" pokud možno „maximální délku" k vyjednávání, jinak použije „klauzuli jednostranného odchodu" z této pojistky, aby zabránila, že její země bude „nekonečně skřípnuta" v celní zóně. To je ale nyní její problém. Není vyloučeno, že Brusel najde malou rezervu k manévru, včetně otázky „backstopu". „Ale v tuto chvíli míč zůstává v táboře Theresy Mayové, od níž se očekává, že konečně upřednostní zájmy své země před těmi své strany," uzavírá editorial Le Mondu.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová Velká Británie Michel Barnier EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Péter Magyar

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je s okamžitou platností otevřen pro všechny lodě, oznámil Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek oznámil, že Hormuzský průliv je s okamžitou platností zcela otevřen pro všechna obchodní plavidla. Toto rozhodnutí se vztahuje na zbývající období desetidenního příměří, které bylo dříve uzavřeno mezi Izraelem a Libanonem. Vodní cesta, která byla od začátku války s Íránem fakticky uzavřena, je nyní přístupná po koordinovaných trasách určených íránskou námořní organizací.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 8 hodinami

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 8 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 9 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 10 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 11 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 11 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 12 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy