Vylhaný poker? Hra o čas? Mayová by měla hájit zájmy své země, ne jen strany, soudí Le Monde

Méně než 60 dní zbývá do brexitu, a mezi Londýnem a Bruselem hlásí zataženo. Ve středu 30. ledna evropské země „spojily své řady", aby kategoricky odmítly znovu otevírat smlouvu o rozvodu, kterou premiérka Theresa Mayová podepsala. Co všechno se odehrává v posledních dnech v psychodramatu kolem brexitu? „Vylhaný poker, zoufalý pokus získat aspoň trochu času, nebo perfidní manévr jedenácté hodiny?" ptá se ve svém editorialu liberálně-levicový večerník Le Monde.

Kdy bude konec „smutného divadla"?

I když se premiérce Mayové podařilo v Londýně na okamžik sjednotit malou většinou konzervativní tábor nad dodatkem, jenž jí britská sněmovna schválila pro další vyjednávání s Evropskou unií (EU), byla to jen snaha „zachránit tvář" Konzervativní strany, nikoliv Spojeného království. Evropská sedmadvacítka je přesvědčena, že jedinou současnou snahou premiérky je „hrát o čas" tím, že sází na strach z neuzavření žádné smlouvy, varianty nazývané „no deal", aby se jí koncem března, „těsně před dnem D" pro rozvod podařilo získat hlavní ústupky.

Sněmovnou schválený dodatek, pouhé dva měsíce před odchodem z EU, požaduje, aby se znovu vyjednávalo. Nabízí nahradit „bezpečnostní pojistku" pro irskou hranici, onen slavný „backstop", který odmítli ulsterští unionisté, za „alternativní aranžmá". Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, drží linii, kterou hájil po celých osmnáct měsíců, když říká: „Unie je otevřena k alternativním aranžmá pro hranici mezi Irskem a Severním Irskem [jenž by nahradil „backstop"] a bude se tomu věnovat přednostně po brexitu," ovšem dnes „jde o koncepce a zde není možná žádné žádné operační řešení." Ano, Evropa potřebuje „backstop", ale to téma musí být součástí „intervalu".

Nejlepší by bylo, soudí večerník Le Monde, zvolat: „Opona!", aby už bylo konec tomuto „smutnému divadlu", jež nabízí Westminster po „příliš dlouhé tři týdny". Problém se podle listu nenachází v Bruselu, ale v Londýně, protože brexit, jak víme, je především problémem „britským, než se stal evropským", a tím pádem ho nemůže vyřešit nikdo, že Britové „mezi sebou".

Mayové blufování ve hře a irský faktor

Vydíráním ve stylu „no deal", s nímž si nyní premiérka Mayová zahrává, a vůči „jednotnosti a pevnosti Evropanů" seskupenými za svým vyjednavačem Michelem Barnierem, není perspektiva „brutální odchodu" Spojeného království bez smlouvy právě příjemná. Bude jistě zničující pro ekonomiky kontinentu, ale „katastrofické dopady" bude mít zejména pro Velkou Británii. „V této hře na bluf si Evropané myslí, že Britové prohrají, a že navzdory šílenému větru, který fouká nad Londýnem, nebudou nezodpovědní, aby vrazili do zdi takto slepě," míní editorial večerníku Le Monde.

Byla to ale přitom především premiérka Mayová, která přijala „pojistku" koncem roku 2018. Ta předpokládá od roku 2021 udržení Severního Irska ve „vnitřním trhu" a celé Spojené království v „evropské celní zóně", neboť se nedojednala další „speciální aranžmá" (jakými by byli například celní decentralizované kontroly). Nicméně, díky hlasování ve Westminsteru se „Madame Mayová může chlubit existencí většiny, jež je připravena hlasovat o smlouvě nad smlouvou o brexitu, již jednou upravenou".

Dalším faktorem, který by podle názoru večerníku neměl Londýn podceňovat, je samotný „irský faktor". „Od počátku Michel Barnier a jeho tým identifikovali vztahy mezi Dublinem a Belfastem jako jeden z nejkomplexnějších aspektů brexitu," píše Le Monde. Řešení s „pojistkou" umožnilo překonat překážky, i když k tomu bylo potřeba využit nesmírné „diplomatické vynalézavosti", aby se dospělo ke kompromisu. „Brexitáři mohou odfrkovat, ale měli by vědět, že EU v této věci Irsko neopustí," připomíná večerník.

Dlouhá past, co má posloužit jako štít

V Bruselu se snaha premiérky Mayové vnímá jako zřejmá past. Snaha učinit z irské otázky pro příští vyjednávání o budoucích vztazích mezi Londýnem a EU, otázku, jež poslouží „jako štít" k tomu, aby získala na jednotném trhu výhody. Vyjednavač Barnier před tím již Evropskou komisi varoval: jednotný trh musí být ochráněn.

Ve středu před Dolní sněmovnou premiérka znovu evokovala myšlenku, že bude požadovat pro „backstop" pokud možno „maximální délku" k vyjednávání, jinak použije „klauzuli jednostranného odchodu" z této pojistky, aby zabránila, že její země bude „nekonečně skřípnuta" v celní zóně. To je ale nyní její problém. Není vyloučeno, že Brusel najde malou rezervu k manévru, včetně otázky „backstopu". „Ale v tuto chvíli míč zůstává v táboře Theresy Mayové, od níž se očekává, že konečně upřednostní zájmy své země před těmi své strany," uzavírá editorial Le Mondu.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová Velká Británie Michel Barnier EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

včera

včera

včera

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy