Vylhaný poker? Hra o čas? Mayová by měla hájit zájmy své země, ne jen strany, soudí Le Monde

Méně než 60 dní zbývá do brexitu, a mezi Londýnem a Bruselem hlásí zataženo. Ve středu 30. ledna evropské země „spojily své řady", aby kategoricky odmítly znovu otevírat smlouvu o rozvodu, kterou premiérka Theresa Mayová podepsala. Co všechno se odehrává v posledních dnech v psychodramatu kolem brexitu? „Vylhaný poker, zoufalý pokus získat aspoň trochu času, nebo perfidní manévr jedenácté hodiny?" ptá se ve svém editorialu liberálně-levicový večerník Le Monde.

Kdy bude konec „smutného divadla"?

I když se premiérce Mayové podařilo v Londýně na okamžik sjednotit malou většinou konzervativní tábor nad dodatkem, jenž jí britská sněmovna schválila pro další vyjednávání s Evropskou unií (EU), byla to jen snaha „zachránit tvář" Konzervativní strany, nikoliv Spojeného království. Evropská sedmadvacítka je přesvědčena, že jedinou současnou snahou premiérky je „hrát o čas" tím, že sází na strach z neuzavření žádné smlouvy, varianty nazývané „no deal", aby se jí koncem března, „těsně před dnem D" pro rozvod podařilo získat hlavní ústupky.

Sněmovnou schválený dodatek, pouhé dva měsíce před odchodem z EU, požaduje, aby se znovu vyjednávalo. Nabízí nahradit „bezpečnostní pojistku" pro irskou hranici, onen slavný „backstop", který odmítli ulsterští unionisté, za „alternativní aranžmá". Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, drží linii, kterou hájil po celých osmnáct měsíců, když říká: „Unie je otevřena k alternativním aranžmá pro hranici mezi Irskem a Severním Irskem [jenž by nahradil „backstop"] a bude se tomu věnovat přednostně po brexitu," ovšem dnes „jde o koncepce a zde není možná žádné žádné operační řešení." Ano, Evropa potřebuje „backstop", ale to téma musí být součástí „intervalu".

Nejlepší by bylo, soudí večerník Le Monde, zvolat: „Opona!", aby už bylo konec tomuto „smutnému divadlu", jež nabízí Westminster po „příliš dlouhé tři týdny". Problém se podle listu nenachází v Bruselu, ale v Londýně, protože brexit, jak víme, je především problémem „britským, než se stal evropským", a tím pádem ho nemůže vyřešit nikdo, že Britové „mezi sebou".

Mayové blufování ve hře a irský faktor

Vydíráním ve stylu „no deal", s nímž si nyní premiérka Mayová zahrává, a vůči „jednotnosti a pevnosti Evropanů" seskupenými za svým vyjednavačem Michelem Barnierem, není perspektiva „brutální odchodu" Spojeného království bez smlouvy právě příjemná. Bude jistě zničující pro ekonomiky kontinentu, ale „katastrofické dopady" bude mít zejména pro Velkou Británii. „V této hře na bluf si Evropané myslí, že Britové prohrají, a že navzdory šílenému větru, který fouká nad Londýnem, nebudou nezodpovědní, aby vrazili do zdi takto slepě," míní editorial večerníku Le Monde.

Byla to ale přitom především premiérka Mayová, která přijala „pojistku" koncem roku 2018. Ta předpokládá od roku 2021 udržení Severního Irska ve „vnitřním trhu" a celé Spojené království v „evropské celní zóně", neboť se nedojednala další „speciální aranžmá" (jakými by byli například celní decentralizované kontroly). Nicméně, díky hlasování ve Westminsteru se „Madame Mayová může chlubit existencí většiny, jež je připravena hlasovat o smlouvě nad smlouvou o brexitu, již jednou upravenou".

Dalším faktorem, který by podle názoru večerníku neměl Londýn podceňovat, je samotný „irský faktor". „Od počátku Michel Barnier a jeho tým identifikovali vztahy mezi Dublinem a Belfastem jako jeden z nejkomplexnějších aspektů brexitu," píše Le Monde. Řešení s „pojistkou" umožnilo překonat překážky, i když k tomu bylo potřeba využit nesmírné „diplomatické vynalézavosti", aby se dospělo ke kompromisu. „Brexitáři mohou odfrkovat, ale měli by vědět, že EU v této věci Irsko neopustí," připomíná večerník.

Dlouhá past, co má posloužit jako štít

V Bruselu se snaha premiérky Mayové vnímá jako zřejmá past. Snaha učinit z irské otázky pro příští vyjednávání o budoucích vztazích mezi Londýnem a EU, otázku, jež poslouží „jako štít" k tomu, aby získala na jednotném trhu výhody. Vyjednavač Barnier před tím již Evropskou komisi varoval: jednotný trh musí být ochráněn.

Ve středu před Dolní sněmovnou premiérka znovu evokovala myšlenku, že bude požadovat pro „backstop" pokud možno „maximální délku" k vyjednávání, jinak použije „klauzuli jednostranného odchodu" z této pojistky, aby zabránila, že její země bude „nekonečně skřípnuta" v celní zóně. To je ale nyní její problém. Není vyloučeno, že Brusel najde malou rezervu k manévru, včetně otázky „backstopu". „Ale v tuto chvíli míč zůstává v táboře Theresy Mayové, od níž se očekává, že konečně upřednostní zájmy své země před těmi své strany," uzavírá editorial Le Mondu.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová Velká Británie Michel Barnier EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu

Írán odmítl prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se Hormuzského průlivu a vyzval Spojené státy k přijetí reality. Trump předtím naznačil záměr prohlásit tuto strategickou námořní cestu za území Spojených států. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharibabádí v reakci zdůraznil, že klíčovou úžinu nelze ovládnout prostřednictvím sociálních sítí, vojenských rozkazů ani volebních projevů.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko

Ukrajinské ozbrojené síly podnikly během noci rozsáhlý letecký úder na ruské území, při kterém zasáhly cíle v mnoha regionech. Podle ruských úřadů protivzdušná obrana a elektronické boje zneškodnily více než osm stovek bezpilotních prostředků. Vzdušný útok, který se řadí k největším od začátku roku, si na ruském území vyžádal nejméně šest lidských životů.

včera

Ilustrační foto

Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země

V belgické přírodní rezervaci Vysoké Močály poblíž německých hranic vypukl rozsáhlý lesní požár, který úřady označují za největší v moderní historii země. Oheň se rozšířil během pátečního dne v oblasti rašelinišť a borových lesů a do nedělního rána zničil více než tři tisíce hektarů plochy. K jeho rychlému šíření přispěla vlnou veder a sucha, přičemž teploty v pátek v některých částech Belgie dosahovaly až k sedmatřiceti stupňům Celsia.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo

Ukrajinské vojenské zpravodajství varuje před zrychlujícím se vývojem ruského satelitního systému Rassvet, který vyvíjí společnost Bureau 1440 jako přímou konkurenci americké síti Starlink. Podle zástupce šéfa ukrajinské rozvědky Vadyna Skibického postupuje Moskva s vypouštěním družic na oběžnou dráhu podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo.

včera

Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu Kyiv Post potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy