Vylhaný poker? Hra o čas? Mayová by měla hájit zájmy své země, ne jen strany, soudí Le Monde

Méně než 60 dní zbývá do brexitu, a mezi Londýnem a Bruselem hlásí zataženo. Ve středu 30. ledna evropské země „spojily své řady", aby kategoricky odmítly znovu otevírat smlouvu o rozvodu, kterou premiérka Theresa Mayová podepsala. Co všechno se odehrává v posledních dnech v psychodramatu kolem brexitu? „Vylhaný poker, zoufalý pokus získat aspoň trochu času, nebo perfidní manévr jedenácté hodiny?" ptá se ve svém editorialu liberálně-levicový večerník Le Monde.

Kdy bude konec „smutného divadla"?

I když se premiérce Mayové podařilo v Londýně na okamžik sjednotit malou většinou konzervativní tábor nad dodatkem, jenž jí britská sněmovna schválila pro další vyjednávání s Evropskou unií (EU), byla to jen snaha „zachránit tvář" Konzervativní strany, nikoliv Spojeného království. Evropská sedmadvacítka je přesvědčena, že jedinou současnou snahou premiérky je „hrát o čas" tím, že sází na strach z neuzavření žádné smlouvy, varianty nazývané „no deal", aby se jí koncem března, „těsně před dnem D" pro rozvod podařilo získat hlavní ústupky.

Sněmovnou schválený dodatek, pouhé dva měsíce před odchodem z EU, požaduje, aby se znovu vyjednávalo. Nabízí nahradit „bezpečnostní pojistku" pro irskou hranici, onen slavný „backstop", který odmítli ulsterští unionisté, za „alternativní aranžmá". Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, drží linii, kterou hájil po celých osmnáct měsíců, když říká: „Unie je otevřena k alternativním aranžmá pro hranici mezi Irskem a Severním Irskem [jenž by nahradil „backstop"] a bude se tomu věnovat přednostně po brexitu," ovšem dnes „jde o koncepce a zde není možná žádné žádné operační řešení." Ano, Evropa potřebuje „backstop", ale to téma musí být součástí „intervalu".

Nejlepší by bylo, soudí večerník Le Monde, zvolat: „Opona!", aby už bylo konec tomuto „smutnému divadlu", jež nabízí Westminster po „příliš dlouhé tři týdny". Problém se podle listu nenachází v Bruselu, ale v Londýně, protože brexit, jak víme, je především problémem „britským, než se stal evropským", a tím pádem ho nemůže vyřešit nikdo, že Britové „mezi sebou".

Mayové blufování ve hře a irský faktor

Vydíráním ve stylu „no deal", s nímž si nyní premiérka Mayová zahrává, a vůči „jednotnosti a pevnosti Evropanů" seskupenými za svým vyjednavačem Michelem Barnierem, není perspektiva „brutální odchodu" Spojeného království bez smlouvy právě příjemná. Bude jistě zničující pro ekonomiky kontinentu, ale „katastrofické dopady" bude mít zejména pro Velkou Británii. „V této hře na bluf si Evropané myslí, že Britové prohrají, a že navzdory šílenému větru, který fouká nad Londýnem, nebudou nezodpovědní, aby vrazili do zdi takto slepě," míní editorial večerníku Le Monde.

Byla to ale přitom především premiérka Mayová, která přijala „pojistku" koncem roku 2018. Ta předpokládá od roku 2021 udržení Severního Irska ve „vnitřním trhu" a celé Spojené království v „evropské celní zóně", neboť se nedojednala další „speciální aranžmá" (jakými by byli například celní decentralizované kontroly). Nicméně, díky hlasování ve Westminsteru se „Madame Mayová může chlubit existencí většiny, jež je připravena hlasovat o smlouvě nad smlouvou o brexitu, již jednou upravenou".

Dalším faktorem, který by podle názoru večerníku neměl Londýn podceňovat, je samotný „irský faktor". „Od počátku Michel Barnier a jeho tým identifikovali vztahy mezi Dublinem a Belfastem jako jeden z nejkomplexnějších aspektů brexitu," píše Le Monde. Řešení s „pojistkou" umožnilo překonat překážky, i když k tomu bylo potřeba využit nesmírné „diplomatické vynalézavosti", aby se dospělo ke kompromisu. „Brexitáři mohou odfrkovat, ale měli by vědět, že EU v této věci Irsko neopustí," připomíná večerník.

Dlouhá past, co má posloužit jako štít

V Bruselu se snaha premiérky Mayové vnímá jako zřejmá past. Snaha učinit z irské otázky pro příští vyjednávání o budoucích vztazích mezi Londýnem a EU, otázku, jež poslouží „jako štít" k tomu, aby získala na jednotném trhu výhody. Vyjednavač Barnier před tím již Evropskou komisi varoval: jednotný trh musí být ochráněn.

Ve středu před Dolní sněmovnou premiérka znovu evokovala myšlenku, že bude požadovat pro „backstop" pokud možno „maximální délku" k vyjednávání, jinak použije „klauzuli jednostranného odchodu" z této pojistky, aby zabránila, že její země bude „nekonečně skřípnuta" v celní zóně. To je ale nyní její problém. Není vyloučeno, že Brusel najde malou rezervu k manévru, včetně otázky „backstopu". „Ale v tuto chvíli míč zůstává v táboře Theresy Mayové, od níž se očekává, že konečně upřednostní zájmy své země před těmi své strany," uzavírá editorial Le Mondu.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová Velká Británie Michel Barnier EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 4 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy