Španělsko uznalo Guaidóa prezidentem Venezuely, přidávají se další země EU

"Španělská vláda oznamuje, že oficiálně uznává Juana Guaidóa jako prezidenta Venezuely," řekl dnes na tiskové konferenci španělský premiér Pedro Sánchez. Učinil tak poté, co dal před osmi dny lhůtu autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi k oznámení nových prezidentských voleb. Ultimátum dalo Madurovi i několik dalších evropských zemí, Maduro ho ale splnit odmítl s tím, že se "nezachová zbaběle tváří v tvář tlaku" těch, kteří požadují jeho odchod.

?EN DIRECTOComparecencia del presidente del Gobierno, @sanchezcastejon, para hacer una declaración oficial sobre #Venezuela. https://t.co/0LPEeV3l8Y

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt dnes na twitteru uvedl, že Británie Guaidóa uznává úřadujícím prezidentem. "Nicolás Maduro neoznámil prezidentské volby do osmi dnů, ve lhůtě, kterou jsme mu dali. Takže spolu s evropskými spojenci uznáváme Guaidóa dočasným prezidentem, dokud nebudou uspořádány regulérní volby," napsal Hunt.

Nicolas Maduro has not called Presidential elections within 8 day limit we have set. So UK alongside European allies now recognises @jguaido as interim constitutional president until credible elections can be held. Let’s hope this takes us closer to ending humanitarian crisis

Také německá kancléřka Angela Merkelová dnes uvedla, že Německo uznává Guaidóa za prezidenta. "Očekáváme, že uspořádá volby co možná nejdříve, je legitimním prezidentem pro tento úkol," řekla dnes novinářům při návštěvě Tokia Merkelová. Uznání Guaidóa dnes oznámili v médiích či na sociálních sítích mimo jiné francouzský ministr zahraničí Francie Jean-Yves Le Drian a po něm i francouzský prezident Emmanuel Macron, šéfka švédské diplomacie Margot Wallströmová, lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs, rakouský kancléř Kurz, šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius či nizozemský ministr zahraničí Stef Blok.

Macron na svém twitterovém účtu oznámil, že Francie uznává Juan Guaidóa za „odpovědného prezidenta" k provedení volebního procesu. „Venezuelané mají právo svobodně a demokraticky se vyjadřovat," napsal. „Francie uznává Juana Guaidóa za „odpovědného prezidenta", aby provedl volební proces. „Podporujeme kontaktní skupinu vytvořenou EU v tomto přechodném období."

Les Vénézuéliens ont le droit de s’exprimer librement et démocratiquement. La France reconnaît @jguaido comme « président en charge » pour mettre en œuvre un processus électoral. Nous soutenons le Groupe de contact, créé avec l’UE, dans cette période de transition.

"Domníváme se, že šéf (venezuelského) parlamentu Juan Guaidó je legitimní k tomu, aby uspořádal prezidentské volby," uvedl dnes v rozhovoru s francouzským rozhlasem France Inter ministr zahraničí Francie Jean-Yves Le Drian. Také šéfka švédské diplomacie Margot Wallströmová dnes médiím řekla, že Švédsko podporuje Guaidóa jako legitimního prezidenta. Dodala, že loňské prezidentské volby, které ve Venezuele bojkotovala velká část opozice, Stockholm nikdy neuznal.

"Madurův režim nesplnil lhůtu k oznámení svobodných a spravedlivých voleb. Proto v souladu s venezuelskou ústavou považujeme od tohoto okamžiku za legitimního prezidenta Juana Guaidóa," napsal na twitteru rakouský kancléř Kurz.

Cuenta con nuestro pleno apoyo en sus esfuerzos para restablecer la democracia en #Venezuela, que sufre desde hace demasiado tiempo una mala gestión socialista y una ausencia de Estado de derecho.

Mezi evropskými významnými zeměmi chybí pouze Itálie, která se dosud jednoznačně nevyjádřila, píše list La Repubblica. Luigi Di Maio minulý čtvrtek odpověděl na Guaidóovo přímé odvolání slovy: „ O této změně rozhodují Venezuelané : jsme na straně míru a demokracie, abychom vytvořili podmínky pro povzbuzení nových voleb. Vzhledem k tomu, že jsme se již spálili při inherenci v jiných státech, nechceme se dostat do bodu, abychom uznávali subjekty, které nebyly zvoleny. Takže z tohoto důvodu Madura ani neuznáváme. "

Situace ve Venezuele je „zvláště významná také pro Itálii", uvedl dnes italský prezident Sergio Mattarella při návštěvě uprchlického střediska Astalli v Římě, píše list Corriere della Sera. Mnoho Italů žije ve Venezuele, a mnoho z Venezuelanů má italský původ. To podle něj vyžaduje „zodpovědnost a srozumitelnost v souladu se všemi našimi spojenci a našimi partnery v EU". Itálie se měla vyslovit zdrženlivě na neformálním setkání ministrů zahraničních věcí 31. ledna v Bukurešti k návrhu Federicy Mogheriniové dát ultimátum stávajícímu prezidentu Nicolási Madurovi a uznat za prozatimního prezidenta Juana Guidóa.

„Neexistuje žádná nejistota či váhání ohledně volby mezi lidovou vůlí a žádostí o opravdovou demokracii na jedné straně a na druhé straně násilím násilí a utrpením civilního obyvatelstva," řekla dnes italská hlava státu. Po uznání Guaidóa jako dočasného prezidenta několika evropskými zemí (mezi nimiž je Spojené království, Španělsko, Francie, Rakousko, Švédsko, Německo, Holandsko, Lotyšsko a Litva) je „debata o postavení Itálie znovu otevřena", píše Corriere della Sera. Na slova prezidenta republiky reagoval okamžitě Enrico Borghi, předseda Demokratické strany (PD), který vyhlásil, že „požadujeme okamžité naplánování našeho postoje Venezuel"

Americký prezident Donald Trump uznal Guaidóa již minulý měsíc jako prezidenta, a v neděli v rozhovoru pro stanici CBS nevyloučil, že by do Venezuely poslal americké jednotky. „je to určitě jedna z možností," řekl.

Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstrací. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý mandát prezidenta Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. Jako první Guaidóa podpořily Spojené státy a po nich asi dvě desítky dalších zemí, většinou amerických. Naopak Rusko, Čína nebo Turecko stojí za Madurem.

EU jako celek se zatím na společném uznání Guaidóa prezidentem neshodla, ač její představitelé opakovaně uvedli, že podporují venezuelskou opozicí a loňské prezidentské volby ve Venezuele považují za nedemokratické. Guiadóa uznali za prezidenta jen poslanci Evropského parlamentu v rezoluci. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová minulý týden uvedla, že EU k situaci ve Venezuele utvoří mezinárodní kontaktní skupinu. Ta má tento čtvrtek poprvé zasedat v Montevideu a spolu s Uruguayí a Mexikem, které zatím podporují Madura, se chce snažit o zprostředkování jednání znesvářených stran ve Venezuele.

Kreml odsoudil iniciativu evropských zemí jako zahraniční zásah do vnitřních záležitostí Venezuely a zdůraznil, že to musí být samotní Venezuelané, kteří se musí rozhodnout o své budoucnosti, ne v cizích zemích. Moskva vyzvala ke zdrženlivosti již v neděli. „Cílem mezinárodního společenství musí být moc (Venezuele) bez destruktivní inherence ze zahraničí," vyjádřil se pro agenturu Interfax Alexander Ščetinin, ředitel oddělení Latinské Ameriky (LAD) na ruském Ministerstvu zahraničních věcí.

Po evropském ano se ozval i Dmitrij Peskov, mluvčí Kremlu, který označil postoj evropských zemí za „vměšování". „Je to snaha legitimizovat uchvácení moci, bereme v úvahu přímé a nepřímé vměšování do vnitřních záležitostí Venezuely," uvádí agentura TASS. Ministr zahraničí Sergej Lavrov, který mluvil o Venezuele při své návštěvě Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, postoj evropských zemí ironizoval slovy, „Je úžasné, jak celá Evropská unie opět tak poslušně následuje Spojené státy a začala dávat ultimáta, když tvrdí, že volby, které přivedly prezidenta Maduro ke druhému termínu, byly nezákonné".