Před španělským nejvyšším soudem v Madridu začne v úterý dlouho očekávaný proces s bývalým vedením Katalánska, označovaný místními médii za proces století. Celkem 12 politiků, včetně exministrů regionální vlády, je obžalováno kvůli předloňskému referendu o nezávislosti Katalánska. Devíti z nich hrozí za vzpouru 16 až 25 let vězení. V procesu, přenášeném v přímém přenosu na internetu, má vypovídat na 600 svědků, včetně expremiéra Mariana Rajoye. Po dobu procesu plánují katalánští separatisté demonstrace v Madridu, v Katalánsku i v zahraničí.
Devět z obžalovaných je už řadu měsíců ve vazbě, nejdéle jsou za mřížemi dva aktivisté Jordi Sánchez a Jordi Cuixart. Byli zatčeni v polovině října 2017 kvůli tomu, že svolali v září v Barceloně demonstraci po razii španělské policie na úřadech katalánské vlády. Razie souvisela s chystaným referendem, jehož konání soud označil za odporující španělské ústavě.
Nejvyšší trest (25 let vězení) požaduje španělská prokuratura pro bývalého katalánského vicepremiéra a exministra hospodářství a financí Oriola Junquerase. Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který od svého útěku v říjnu 2017 žije v Belgii, má být souzen v odděleném procesu. Trest 17 let vězení hrozí Sánchezovi, Cuixartovi a bývalé šéfce katalánského parlamentu Carme Forcadellové, která je ve vazbě od loňského března.
Původně mělo před nejvyšším soudem v Madridu stanout 18 obžalovaných. Na sklonku minulého roku ale nejvyšší soud kauzu rozdělil na dvě části a šest katalánských politiků, kteří jsou obžalováni jen z ignorování zákonů, bude souzeno katalánským nejvyšším soudem v Barceloně.
Katalánští politici jsou obžalováni kvůli schválení zákonů regionálním parlamentem, které odporují španělské ústavě, kvůli uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska 1. října 2017 a kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti, kterou přijal týž rok koncem října katalánský parlament. Po přijetí rezoluce rozpustila tehdejší Rajoyova vláda se souhlasem Senátu katalánský parlament a sesadila regionální vládu.
Proces s katalánskými politiky je mediálně nejsledovanější kauzou v zemi za 12 let, od soudu kvůli atentátům z 11. března 2004 na madridské vlaky. Na nynější proces se akreditovalo více než 600 novinářů ze 170 médií, včetně padesátky zahraničních. Většina zahraničních novinářů je z Evropy, jsou ale mezi nimi i reportéři z Číny nebo USA. Na bezpečnost v okolí soudní budovy v centru Madridu bude dohlížet na 200 policistů.
Do soudní síně se vejde jen asi sto lidí, z toho 24 míst je rezervováno pro rodiny obžalovaných (na každého dvě). Novinářů se do sálu dostane 20 a budou se po dni střídat. Asi padesát míst je vyhrazeno veřejnosti, dovnitř se dostanou ti, kteří se každý den co nejdříve postaví do fronty. Prvního dne jednání se má účastnit i katalánský premiér Quim Torra a dva ministři jeho vlády, po další dny má katalánská vláda rezervováno jedno místo.
Podle neoficiálních informací španělských médií by měla veřejná slyšení procesu skončit před 9. květnem, kdy začíná kampaň před regionálními a místními volbami a volbami do Evropského parlamentu. Jako jednací dny zatím soud stanovil úterky, středy a čtvrtky vždy od 10:00 SEČ. Vzhledem k velkému počtu svědků ale možná soud jednací dny rozšíří na celý pracovní týden a možná i na sobotu, uvedl v pátek deník La Vanguardia.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Španělsko , Carles Puigdemont , Mariano Rajoy , Quim Torra (Katalánsko)
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 1 hodinou
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 6 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 10 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák