Evropská unie nemůže jen mluvit o tom, že chce převzít větší zodpovědnost za dění ve světě, ale musí pro to dělat více, je přesvědčen šéf mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger. Dosavadní kroky nejsou dostatečné, řekl dnes na tiskové konferenci v Berlíně. Na převzetí větší zodpovědnosti i kvůli negativním změnám ve vztahu se Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa opakovaně apeluje německá kancléřka Angela Merkelová i další evropští politici.
"Řekl bych, že nejsme tam, kde musíme být," míní Ischinger, podle něhož se sice v posledních letech o tématu rozproudila diskuze a začalo se například se zvyšováním obranných výdajů, to ale nestačí. Evropa už by měla být dál například pokud jde o armádní spolupráci nebo o společné zbrojní programy.
"Výsledek (dosavadních snah) je znát, ale není velkolepý. Pohybujeme se jako Německo a Evropská unie s určitou pomalostí správným směrem," je přesvědčen dlouholetý diplomat Ischinger.
Spojeným státům podle něj evropské kroky v mnoha ohledech stačit nebudou. Očekává proto, že americký viceprezident Mike Pence v Mnichově dá jasně najevo nespokojenost s tím, jak pomalu třeba Německo zvyšuje své obranné výdaje.
Spolková republika chce na obranu do roku 2024 dávat 1,5 procenta svého hrubého domácího produktu. Cíl Severoatlantické aliance z roku 2014 přitom počítal s tím, že země NATO budou během deseti letech směřovat k výdajům ve výši dvou procent HDP. O dosažení dvou procent ale německá vláda ve střednědobém výhledu vůbec neuvažuje. Naopak se v ní objevují hlasy, že i 1,5 procenta je příliš.
Vedle výdajů na obranu a dalších konkrétních opatření se Evropská unie podle Ischingera musí více zabývat také otázkami, co vlastně větší zodpovědnost za dění ve světě znamená. "Je potřeba se ptát, za co chceme převzít více zodpovědnosti? Vůči komu? Nakonec jde o otázky, jakými prostředky a s jakými aliančními partnery budeme bránit naše zájmy," míní Ischinger, podle něhož je síla Evropské unie důležitá zejména v době, kdy slábne dosavadní liberální mezinárodní řád.
Související
Možný nástupce Merkelové zpochybnil dokončení Nord Stream 2, Putin podle něj opovrhuje lidskými životy
Projde německo-francouzský plán? Politiky čeká souboj o fond klíčový pro budoucnost EU
Wolfgang Ischinger , EU (Evropská unie) , Německo , USA (Spojené státy americké) , Mnichovská bezpečnostní konference (MSC)
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
před 1 hodinou
Americe se nelíbí, že ji Netanjahu neposlouchá. Prosazuje zájmy které se neshodují s USA, prohlásil Vance
před 2 hodinami
Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí
před 3 hodinami
Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí
před 4 hodinami
Rok od tragického zřícení letu AI171: Jediný přeživší se dodnes potýká s problémy. Stále neví, proč letadlo spadlo
před 5 hodinami
Spojené státy a dalších 20 zemí včetně Česka varují před útoky Íránu v Evropě
před 5 hodinami
Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla
před 6 hodinami
Mašínová si zachovala pevný charakter, ocenil prezident Pavel
před 6 hodinami
Útoky slibované Trumpem přišly. Írán tvrdí, že opět uzavřel Hormuzský průliv
před 8 hodinami
K dešti se přidají bouřky, vyplývá z předpovědi počasí na dnešek
včera
Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS
včera
Malou propustili z nemocnice. Zítra už by měla opět šéfovat poslancům ANO
včera
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
včera
Policie objasnila vraždu novorozence na Sokolovsku. Matce hrozí až doživotí
včera
Zemřela Zdena Mašínová
včera
Útěk z vězení nevyšel. Zločinec si pobyt na Pankráci zřejmě prodlouží
včera
Deštivé počasí pokračuje. Meteorologové prozradili, kde má napršet nejvíc
včera
Napětí na Blízkém východě roste: Írán po nočních útocích zvažuje konec mírových jednání
včera
Parlamentní volby v Izraeli se blíží. Netanjahu potvrdil kandidaturu, jistotu výhry ale nemá
včera
Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí
Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.
Zdroj: Libor Novák