Německo a EU musejí dělat víc pro společnou obranu, apeluje ministryně

Německo a Evropa musejí podle německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové dělat víc pro společnou obranu v rámci NATO. Kritika Spojených států, které chtějí, aby evropští spojenci výrazně zvýšili výdaje na obranu, je podle ní oprávněná. Ministryně to dnes řekla na úvod mnichovské bezpečnostní konference. Zároveň zdůraznila, že země Severoatlantické aliance musejí o jednotlivých misích rozhodovat společně, nikoli samostatně.

"Americké volání po větší spravedlnosti v rozdělení nákladů je opodstatněné," uvedla von der Leyenová k požadavku na zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). "Víme, že musíme dělat ještě víc, právě my Němci," podotkla také.

"As allies we decide on the next steps together. It is the only way for us to ensure credibility and also legitimacy," says German Defence Minister Ursula von der Leyen about #NATO in statement at #MSC2019.

— Security Conference (@MunSecConf) 15. února 2019

Spolková republika podle ní s dvouprocentním cílem nadále počítá. Kdy ho chce splnit, ale von der Leyenové neuvedla. Jako jasné datum jmenovala jen rok 2024, kdy chce Německo na obranu dávat 1,5 procenta HDP. Zatím se jeho výdaje v této oblasti i přes absolutní nárůst z posledních let pohybují kolem 1,25 procenta HDP.

Německá ministryně obrany ve svém projevu také nepřímo kritizovala amerického prezidenta Donalda Trumpa, když poznamenala, že spravedlnost při rozdělení nákladů musí jít ruku v ruce se spravedlností v politickém rozhodování. To se podle ní musí týkat i Sýrie nebo Iráku. Von der Leyenová tak narážela na Trumpovo překvapivé rozhodnutí o odchodu amerických vojáků ze Sýrie, které v prosinci učinil bez konzultací se spojenci USA.

Související

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová Německo NATO EU (Evropská unie) Bezpečnostní konference v Mnichově

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy