EU chystá omezení nákupu chemikálií. Je to kvůli obavě z terorismu

Návrat bojovníků Islámského státu děsí celou Evropu. EU se obává, že by mohli využívat svých zkušeností z války k provádění teroristických útoků ve svých domovských zemích. Z těchto důvodů přistupuje k zpřísnění nákupu chemických sloučenin vhodných na výrobu bomb.

Evropská komise se spolu s Evropským parlamentem a Evropskou radou dohodla na zpřísnění nařízení z roku 2013, které nechávalo na státech, aby sami regulovali nákup chemikáliích vhodných k výrobě bomby. Reagují tak na jejich poměrně snadnou přístupnost, kdy často stačí jen ukázat průkaz totožnosti.

Zákon, který by měl být platný v roce 2020 a čeká na podepsání na plenárním zasedání Parlamentu, vyžaduje i po masových online obchodnících typu Amazonu, aby do 24 nahlásili podezřelé nákupy. Na rozdíl od kamenných prodejců však online obchody nebudou právně odpovědní za uskutečněnou transakci, pokud se přijde na to, že nenahlásily podezřelý nákup.

EU poukazuje na to, že pravidla pro nákupy chemikálií vhodných pro výrobu bomby jsou velmi volné a liší se stát od státu. Některé země zakazují celé látky, jiné jen vyžadují identifikační číslo před zakoupením, případně požadují, aby prokázal odbornou způsobilost před nákupem.

Teroristé tak mohou nakoupit chemikálie, které jsou v jedné zemi obtížně dostupné, v jiné s volnějšími pravidly. Podomácku vyrobené výbušniny byly použity v celé řadě teroristických útoků v EU, např. v Madridu v roce 2004, v Londýně v roce 2005, v Paříži v roce 2015, v Bruselu v roce 2016 a v Manchesteru v roce 2017.

Jistá uvolněnost pravidel v zemích EU je do značné míry dána tím, že chemické látky vhodné pro výrobu bomb mají i legitimní průmyslové využití. Např. peroxid vodíku, aceton a kyselina sírová, jejíchž kombinací vzniká výbušnina TATP často užívána v teroristických útocích (Manchester, Brusel, Paříž), jsou klíčovými přísadami pro bělící prostředky, laky na nehty nebo hnojiva.

Podle expertů by bylo naivní očekávat, že tato opatření 100% zamezí teroristických útoků, považují to však za krok správným směrem. Hans-Jakob Schindler, ředitel organizace na boj proti terorismu Counter Extremism Project, poukazuje na případ německé prodavačky, která upozornila policii na pokus o nákup podezřele velkého množství peroxidu vodíku. Policie následně zjistila, že daný pár měl ve svém domě zbraně a velké množství materiálů na výrobu bomb.

Podle Schindlera je právě nyní ten vhodný čas na zpřísnění podmínek pro nákup materiálů na výrobu bomb, jak se postupně, ať už oficiálně či neoficiálně, budou vracet bojovníci IS. Lze očekávat, že budou mít značné zkušenosti s výrobou domácích bomb, protože IS je často využíval k tomu, aby učinil škody svým lépe vyzbrojeným protivníkům.

Kurdové na severu Sýrie drží řadu evropských bojovníků IS. Evropa je nechce zpátky. Syrské demokratické síly (SDF), hlavní kurdská bojová jednotka, však varovaly, že jejich ponechání v Sýrii je „časovanou bombou“ protože džihádisté mohou uprchnout a vrátit se do Evropy mimo oficiální kanály a tedy i vědomí evropských zpravodajských služeb.

Americký prezident Donalda Trump varoval, že propustí 800 vězněných bojovníků IS v rámci postupného stahování amerických vojsk ze Sýrie. SDF oznámily, že nehodlají zajaté evropské bojovníky IS propouštět, ale že ti mohou sami uprchnout v případě zmatku, který pravděpodobně nastane, pokud se Turecko po stažení amerických vojsk pokusí vyřešit „teroristickou hrozbu“, kterou považuje Kurdy. 

Související

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Terorismus Islámský stát (IS) bomby chemie

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy