Barnier stále ve hře: Může být šéfem Evropské komise? Macronovu podporu už má

Barnier: Všechno má svůj čas. Macron ho podporuje

Nechtěl se jasně vyjádřit. Michel Barnier, bývalý ministr zemědělství, stále ale zároveň i člen francouzských Republikánů (LR) se, i přes své výhrady k politickému programu strany pro volby do Evropského parlamentu, nevzdává myšlenky, že by mohl usilovat o předsednictví Evropské komise. Předsedou nynější Evropské komise je od roku 2014 bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

„Všechno má svůj čas," dodal, aniž by zásadně vyloučil svou možnou kandidaturu. Republikáni, na jejichž čele stojí Laurent Wauquiez, nabízeli Barnierovi na podzim loňského roku, aby vedl kandidátu LR, ten ale odmítl s odkazem na složitá jednání kolem brexitu. I dnes mluví ve stejném duchu. „Dnes jsem (...) zcela, 100 procenty zaměřen na svůj úkol. Vidíte, že zatím není u konce," řekl dnes na veřejnoprávní rozhlasové stanici Franceinfo. Jednání mezi Londýnem a Bruselem, jež by mělo k 29. březnu vyústit odchodem Spojeného království z Evropské unie (EU), se zadrhávají kvůli obtížnosti situace v britském parlamentu.

Podle agentury Reuters má bývalý evropský komisař pro jednotný trh, jenž významnou měrou přispěl k budování bankovní unii a posílení eura, zájem. „Barnier hraje o předsednictví komise," cituje Reuters blízký zdroj francouzského prezidenta Macrona. „Macron ho bude podporovat, pokud bude schopen se prosadit," tvrdí. Ale strategie patří jemu, to není strategie Macrona, dodává

Za normálních okolností by předsednictví Evropské komise mělo, pokud zvítězí strany, které náleží do frakce Strany evropských lidovci (EPP), připadnout německému kandidátu křesťanskému sociálovi Manfredu Weberovi, podporovaném kancléřkou Angelou Merkelovou, jenž získal 8. prosince loňského roku podporu celé Evropské lidové strany (EPP). Všechno ale může být jinak. A ve hře je hned několik možností.

Špičkoví kandidáti se nemusí prosadit. Všechno může být jinak!

To by jednak předpokládalo, že dojde k opakování procesu výběru v rámci metody tzv. špičkových kandidátů, což umožnilo v roce 2014 Jeanu-Claudu Junckerovi vyhrát. Tento mechanismus ale již několikrát Francii zpochybnila, neboť si vyhradila možnost separátně vyjednávat v rámci Evropské rady. Pokud se hlavy států a vlád EU rozhodnou jinak, Evropský parlament, který získal v posledních letech vyšší pravomoci, hrozí, že komisi v červenci nepotvrdí při hlasování.

Průzkumy veřejného mínění ale ukazují, že EPP klesá v podpoře a dosavadní aliance s druhou největší skupinou, složenou ze socialistů a demokratů, bude také výrazně nižší, rozhodně ne ale většinou ve Štrasburku a Bruselu. Socialisté i lidovci se ocitají pod tlakem protisystémových a populistických sil, které byly dosud v Evropském parlamentu marginální.

Prezident Emmanuel Macron se snaží, aby budoval spojenectví s řadou evropských středových formací, čímž významně zpochybnit dosavadní nadřazenost dvou hlavních skupin – lidovců a socialistů (s demokraty). Teprve výsledky ovšem rozhodnou, jak by mohla tato aliance fungovat a v jaké eventuální volební koalici se ocitnou se Stranou zelených, liberály a sociálními demokratů, kteří by mohli být spojenci při výběru kandidáta na předsedu Evropské komise.

„Forma koalice je možná s vysokým stupněm důležitosti dané ambice," tvrdí blízký Macronův informátor. Jmenování Michela Barniera by tím pádem ale neměla být pouze na úrovni obyčejné kandidatury, která by přišla na řadu v případě, že by Manfred Weber nedokázal vytvořit parlamentní většinu za svým jménem, o co nynější francouzská reprezentace hraje.

Francie zůstává díky Macronovi velkou zemí na čele evropského projektu

Evropský vyjednavač brexitu, jehož práce byla opakovaně chválena prezidentem Emmanuelem Macronem a dalšími evropských lídry, ve středu podpořil evropskou politiku francouzského prezidenta, a od Republikánů požadoval „vyjasnění" jejich pozice. „Víc než vyřizování účtů na národní úrovni mne zajímá moje země, jež dnes na základě podnětů prezidenta Macrona - a chtěl bych to říct, protože si to myslím - zůstává velkou zemí na čele evropského projektem," řekl pro Franceinfo.

Michel Barnier podotýká, že aliance evropských lidovců s ostatními „klasickými"stranami bude v příštím Evropském parlamentu nezbytná, aby mohla čelit stranám extrémní pravice a extrémní levice. „Tato strana (EPP) vždy pracovala s ostatními, a to bude i tentokrát jejím závazkem, aby strany pravého středu, Socialistická strana, liberálové, a velká nová centristická rodina, ke které bezpochyby patří i (Macronova) stranu Na pochodu, a bezpochyby také Zelení, dokáží společně spolupracovat, aby změnili, co má být změněno a udrželi, co je třeba udržet na evropské úrovni," vysvětlil.

Sám dodal, že bude volit pro svou politickou v evropských volbách, jež se ve Francii konají v jediný den 26. května. „Zůstávám v mé rodině, kterou je Evropská lidová stranou," dodal pro jistotu. Francouzští Republikáni, kteří podporovali a schválili kandidaturu Manfreda Webera, nejsou ani proti možnému jmenování Michela Barniera.

„V absolutním (slova smyslu), samozřejmě, Michel Barnier je někdo, jehož kvality nemusejí být prokazovány a jehož odborné znalosti o evropských otázkách jsou zásadní," potvrdil François-Xavier Bellamy, jenž stojí na čele kandidátky Republikánů do voleb při setkání s novináři během dnešního oběda tiskové skupiny Europresse, doplňuje Reuters.