Emmanuel Macron: Za evropskou obrodu

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí představil před květnovými volbami do Evropského parlamentu svou vizi Evropy. Text nazvaný "Za evropskou obrodu" je na stránkách Elysejského paláce dostupný i v češtině. Přinášíme vám celé jeho znění.

Občané Evropy,

Pokud si dnes dovoluji obrátit se přímo k vám, nečiním tak pouze ve jménu dějin a hodnot, které nás spojují. Ale proto, že situace je naléhavá. Za několik týdnů proběhnou evropské volby, které budou rozhodující pro budoucnost našeho světadílu.

Ještě nikdy od druhé světové války nebyla Evropa tak potřebná. A přitom ještě nikdy nebyla Evropa v takovém ohrožení.

Jeho symbolem se stal brexit. Symbolem krize Evropy, která nedokázala reagovat na potřebu národů domoci se ochrany ve vztahu k velkým  otřesům současného světa. A také symbolem evropské pasti. Pastí není příšlušnost k Evropské unii; ale je to lež a neodpovědnost, které ji mohou zničit. Kdo řekl Britům pravdu o jejich budoucnosti po brexitu? Kdo s nimi hovořil o ztrátě přístupu k evropskému trhu? Kdo připomněl rizika pro mír v Irsku po návratu k hranicím minulosti? Uzavírat se do nacionalismu nic nepřináší; znamená to odmítat to, co existuje, ale nic jiného nenabízet. A tato past ohrožuje celou Evropu: ti, kdo využívají zloby, dávají za pomoci nepravdivých informací zcela protikladné sliby.

Tváří v tvář těmto manipulacím musíme zůstat neohvějní. Hrdí a jasnozřiví. V prvé řadě musíme říci, co je to Evropa. Jde o historický úspěch: usmíření zpustošeného světadílu díky nevídanému projektu míru, prosperity a svobody. A tento projekt nás dodnes nadále chrání: která země může jednat sama tváří v tvář agresivním strategiím velmocí? Kdo může tvrdit, že je sám svrchovaný vůči gigantům v oboru digitálních technologií? Jak bychom odolávali krizím finančního kapitalismu bez eura, které dává sílu celé Unii? Evropa, to jsou také tisíce každodenních projektů, které změnily tvář našeho území, je to zmodernizované gymnázium, postavená silnice, rychlý přístup k internetu, kterého jsme se konečně dočkali. Tento boj je každodenním závazkem, protože Evropa stejně jako mír nejsou nikdy dosaženy s konečnou platností. Tento boj vedu jménem Francie a bez ustání, abych pomohl Evropě na cestě vpřed a hájil její model. Prokázali jsme, že to, o čem nám tvrdili, že je to nedostižné, vytvoření evropské obrany nebo ochrana sociálních práv, jsou reálnou možností.

Občané Evropy, obracím se k vám, protože situace je naléhavá.https://t.co/wWz4f1cTrI

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) 4. března 2019

Ale je třeba udělat ještě více a rychleji. Existuje i jiná past, a tou je status quoa rezignace. Tváří v tvář velkým otřesům světa nám občané velmi často říkají : „Kde je Evropa? Co dělá Evropa?“ V jejich očích se stala trhem bez duše. Evropa však není jen trh, je to projekt. Trh je užitečný, ale nesmíme kvůli němu zapomenout na nezbytnost hranic, které chrání, a hodnot, které sjednocují. Nacionalisté se mýlí, když tvrdí, že hájí naši identitu odchodem z Evropy; neboť je to evropská civilizace, která nás spojuje, osvobozuje a chrání. Ovšem ti, kdo by nechtěli nic měnit, se také mýlí, neboť popírají strach, který se šíří mezi našimi národy, pochybnosti, které podrývají naše demokratické režimy. Nacházíme se v rozhodujícím okamžiku pro náš světadíl; v okamžiku, kdy musíme kolektivně vytvářet novou politiku, kulturu, tvářnost naší civilizace v měnícím se světě. Je to okamžik evropské obrody. Odolejme pokušení dát se ústup a nechat se rozdělit; navrhuji vám, abychom společně zakotvili obrodu na třech ambicích, kterými jsou svoboda, ochrana a pokrok.

Hájit naši svobodu

Evropský model spočívá na lidské svobodě, názorové různorodosti, tvůrčím přístupu. Naší první svobodou je svoboda demokratická, svoboda zvolit si ty, kdo nám budou vládnout, a učinit tak ve volbách v nichž zahraniční mocnosti pravidelně usilují o získání vlivu na naše hlasování. Navrhuji vytvořit Evropskou agenturu pro ochranu demokracie, jež by každému členskému státu dala k dispozici evropské odborníky, kteří by jejich volební proces chránili proti kybernetickým útokům a manipulacím. Ve stejném duchu nezávislosti  musíme také zakázat financování evropských politických stran cizími mocnostmi. Na základě evropských pravidel nesmíme připustit jakékoli projevy nenávisti a násilí na internetu, neboť úcta k jednotlivci je základem naší civilizace založené na důstojnosti.

Chránit náš světadíl

Evropská unie, založená na vnitřním smíru, zapomněla sledovat realitu tohoto světa. Žádné společenství však nevytvoří pocit sounáležitosti, pokud nevymezí prostor, v němž poskytuje ochranu. Hranice představují svobodu postavenou na bezpečnosti. Proto musíme přehodnotit schengenský prostor: všichni, kdo se na něm chtějí podílet, musí splnit podmínku odpovědnosti (důsledná kontrola hranic) a solidarity (stejná azylová politika, stejná pravidla pro přijímání a odmítání žádatelů). Společná pohraniční policie a evropský azylový úřad, přísné kontrolní povinnosti, evropská solidarita, k níž přispívá každá země pod dohledem Evropské rady pro vnitřní bezpečnost: tváří v tvář migracím věřím v Evropu, která chrání jak své hodnoty, tak své hranice.

Stejné požadavky se musí uplatnit na obranu. V posledních dvou letech bylo dosaženo výrazného pokroku, ale je třeba udat jasný směr; naše nezbytné povinnosti by měla stanovit smlouva o obraně a bezpečnosti, ve spojení s NATO a našimi evropskými spojenci: zvýšení vojenských výdajů, aktivovaná doložka o společné obraně, Rada evropské bezpečnosti, do které by při přípravě našich kolektivních rozhodnutí bylo zapojeno Spojené království.

Naše hranice musí také zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž. Která velmoc na světě by byla ochotna pokračovat v obchodování s těmi, kdo nerespketují žádné z jejích pravidel? Nemůžeme si nechat všechno líbit a mlčet. Musíme reformovat naši politiku hospodářské soutěže, na nových základech postavit naši obchodní politiku: postihovat nebo zakázat v Evropě činnost podniků, které narušují naše strategické zájmy a naše hlavní hodnoty, jako jsou normy pro životní prostředí či ochranu údajů, a spravedlivé daňové odvody; a také zajistit, že v oblasti průmyslu a při veřejných zakázkách bude dodržována evropská preference, jako to dělají naši američtí nebo čínští konkurenti.

Navázat opět na ducha pokroku

Evropa není druhořadá mocnost. Celá Evropa je předvojem, vždy dokázala definovat normy pokroku. Proto se musí  zaměřit spíše na projekt konvergence než konkurence: Evropa, kde vzniklo sociální zabezpečení, musí pro všechny pracovníky, od východu na západ, ze severu na jih, vytvořit sociální štít, který jim zaručí stejnou odměnu na jednom pracovišti a evropskou minimální mzdu, přizpůsobenou situaci každé země a každoročně kolektivně vyjednávanou.

Znovu nalézt ducha pokroku také znamená postavit se do čela ekologického boje. Budeme se moci podívat našim dětem do očí, pokud se nám nepodaří vypořádat náš klimatický dluh? Evropská unie musí stanovit, jaké jsou její ambice - bezuhlíkové technologie v roce 2050, o polovinu snížené používání pesticidů v roce 2025 – a svou politiku přizpůsobit tomuto požadavku: Evropská banka pro klima umožňující financovat ekologický přechod; evropská jednotka pro hygienickou bezpečnost pro posílení kontroly našich potravin; nezávislé vědecké hodnocení látek nebezpečných pro životní prostředí a zdraví proti hrozbě lobbování... Tímto zásadním požadavkem se musí řídit veškeré naše počínání: od Centrální banky po Evropskou komisi, od evropského rozpočtu po investiční plán pro Evropu, všechny naše instituce se musí ve své činnosti zabývat otázkou klimatu.

Pokrok a svoboda znamenají moci žít z plodů své práce: Evropa musí předjímat, aby mohla vytvářet pracovní místa. Proto musí nejen regulovat gigantické digitální firmy tím, že zavede evropský dohled nad velkýmiplatformami (urychlené postihy narušení hospodářské soutěže, transparentnost jejich algoritmů...), ale také financovat inovace díky tomu, že nová Evropská rada pro inovace bude obhospodařovat rozpočet srovnatelný s rozpočtem Spojených států, aby se postavila do čela nových průlomových technologií, k nimž patří třeba umělá inteligence..

Evropa, která si dělá plány na své budoucí místo v Evropě, se musí obrátit k Africe, s níž musíme uzavřít pakt o budoucnosti. Potvrdit společný osud, podporovat její rozvoj ambiciózně, ale nikoli defenzivně: investice, partnerské vztahy mezi vysokými školami, vzdělávání mladých dívek…

 Svoboda, ochrana, pokrok. To jsou pilíře, na kterých musíme vybudovat evropskou obrodu. Nemůžeme dovolit nacionalistům, kteří nenabízejí žádné řešení, aby využili zloby národů. Nemůžeme být náměsíčníky ochablé Evropy. Nemůžeme zůstat u rutiny a zaříkávání. Evropský humanismus vyžaduje konkrétní kroky. Všude se občané domáhají možnosti podílet se na změnách. Uspořádejme před koncem tohoto roku spolu s představiteli evropských orgánů a států Konferenci pro Evropu s cílem navrhnout veškeré nezbytné změny našeho politického projektu, a to bez jakýchkoli tabu, i za cenu změny smluv. Této konference by se nutně účastnily panely občanů, probíhala by slyšení akademiků, sociálních partnerů, představitelů náboženských a duchovních institucí. Určila by se na ní cestovní mapa pro Evropskou unii, která by tyto významné priority přetavila do konkrétních kroků. Nebudeme spolu vždy souhlasit, je však lepší strnulá Evropa anebo Evropa, která občas nepostupuje kupředu stejným tempem, a přitom zůstává otevřená pro všechny?

V takové Evropě se národy skutečně znovu ujmou vlády nad svým osudem; v takové Evropě, tím jsem si jist, nalezne své jasné místo Spojené království.

Občané Evropy, slepá ulička brexitu je poučením pro všechny. Vymaňme se z této pasti, dejme smysl nadcházejícím volbám a našemu projektu. Je na vás, abyste rozhodli, zda Evropa a hodnoty pokroku, které v sobě nese, mají být něčím víc než jen odbočkou v dějinách. To je volba, kterou vám nabízím, abychom společně narýsovali cestu evropské obrody.

Emmanuel Macron

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Eurovolby EU (Evropská unie) Francie

Aktuálně se děje

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

včera

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

včera

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

včera

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

včera

včera

Írán

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

včera

Modžtaba Chámeneí

Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Modžtaba, který je synem zabitého předchozího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, se totiž od svého jmenování před téměř týdnem neobjevil na veřejnosti. Svět i samotní Íránci zatím marně čekají, až spatří jeho tvář nebo uslyší jeho hlas v televizi.

včera

Aktualizováno 14. března 2026 22:21

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

14. března 2026 22:05

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

14. března 2026 20:52

14. března 2026 19:04

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

14. března 2026 17:47

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

14. března 2026 16:31

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

14. března 2026 16:12

Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu

Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy