V politice je potřeba více žen, vyzval Tajani. Jourová by za ženskou obřízku "zabíjela"

"Potřebujeme ženy v politice," uvedl hned na úvod předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. "Je třeba, abychom v našem úsilí pokračovali. Rovnosti nebylo dosaženo všude," dodal.

#InternationalWomensDay is not just a struggle by women for women, it's a battle for dignity and respect that must be fought by all of us, 365 days a year.#womenspowerinpolitics #IWD2019#Womensday#Womensday2019 pic.twitter.com/9IPYu9uadC

"Jestliže budeme ve snaze o dosažení rovnosti žen a mužů pokračovat stejným tempem, dosáhneme genderové rovnosti za 102 let. Musíme to proto urychlit. A musí se do toho zapojit i muži," okomentoval pak současnou situaci místopředseda EP Dimitrios Papadimulis.

V roce 1979, kdy se uskutečnily první volby do Evropského parlamentu, bylo zvoleno 16,6 procenta žen. Čísla z letošního roku ukazují, že nyní je v europarlamentu 36,1 procenta žen. V národních parlamentech zemí EU je pak v průměru 30,2 procenta žen. Existují ale velké rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, například ve Finsku mají mezi poslanci 76,9 procenta žen, velká účast žen je i v Chorvatsku a v Irsku (54,5 procenta). Na opačném konci pomyslného žebříčku jsou Estonsko a Kypr (16,7 procenta) a Bulharsko (17,6 procenta). V České republice bylo v roce 2017 v parlamentních volbách zvoleno 22 procent žen.

Se svým příspěvkem do debaty vystoupila v Bruselu i chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová. "Ženy musejí často pracovat mnohem víc, aby uspěly. A musíme také neustále prokazovat, že jsme schopné," uvedla. "Můj vzkaz ženám je, aby v sebe věřily, věřily ve svou hodnotu, sílu a schopnosti a aby se nevzdávaly," dodala.

Jak poznamenala eurokomisařka Věra Jourová, často slýchá hlasy, které říkají, že ženy chtějí bojovat a muže nahradit. "Tak to ale není. Chceme to jenom vyrovnat. Chceme spolupráci za spravedlivých podmínek," uvedla Jourová, která je eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost mužů a žen. Jak zmínila, stále více žen je ohroženo i v internetovém prostředí, jde o nejrůznější výhrůžky, násilí či zastrašování. "Slýchám to od mladých žen, ale i novinářek. Odrazuje je to od pokračování v jejich práci. To je trend, který musíme zastavit," dodala Jourová.

Pokud jde o další hrozby, eurokomisařka rovněž kritizovala provádění obřízky, tedy mrzačení ženských pohlavních orgánů. "Je třeba to trestat, nemůžeme to připustit. Když mi někdo říká, že je to součást jejich tradice, tak bych dotyčného nejraději zabila," pronesla s nadsázkou.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je v důsledku takzvané ženské obřízky nyní poškozeno nejméně 200 milionů žen po celém světě. Oběti této praktiky se nachází i ve 13 zemích EU (Rakousku, Belgii, Dánsku, Německu, Španělsku, Finsku, Francii, Irsku, Itálii, Nizozemsku, Portugalsku, Švédsku a Británii). Často je tato forma násilí páchána na nezletilých dívkách.

Na závěr setkání vystoupila unijní šéfka diplomacie Federica Mogheriniová. "Čísla zastoupení žen v politice po celém světě jsou pro mě stále smutná," uvedla. "Myslím si, že boj za rovné zastoupení není jen bojem žen, ale je to společný boj s muži," dodala. Pokud jde o oblast, ve které se ona pohybuje, poznamenala, že například když jsou ženy u vyjednávacího stolu, je větší pravděpodobnost, že bude dosaženo dohody a že ta dohoda vydrží.