Do brexitu zbývají jen tři týdny. Wales, Skotsko či Gibraltar trnou hrůzou

Otázka Gibraltaru, ve kterém žije na 35.000 obyvatel, už loni na podzim zkomplikovala dokončování smlouvy o vystoupení Británie z EU. Španělé tehdy na poslední chvíli zdramatizovali přípravu mimořádného summitu EU, na kterém premiéři a prezidenti sedmadvaceti zemí potvrdili dohodu o vystoupení Británie z bloku, požadavkem jasné garance toho, že jakékoliv budoucí dohody týkající se Gibraltaru budou dojednávány přímo mezi Madridem a Londýnem. Vyjednávačům se podařilo námitky vyřešit.

Otázka Gibraltaru také zkomplikovala dohodu ohledně bezvízového styku britských občanů po brexitu. Při projednávání v Radě EU Španělsko dokázalo do jednoho nařízení prosadit poznámku pod čarou, v níž označuje Gibraltar za britskou kolonii. Londýn to ihned razantně odmítl s tím, že enkláva na jihu Pyrenejského poloostrova je "součástí rodiny Spojeného království" a všichni by měli respektovat demokratické přání tamních obyvatel být britskými občany.

Španělská vláda schválila materiál, který zaručí trvalý pobyt Britům v zemi v případě brexitu bez dohody. Madrid si jako podmínku stanovil, že Londýn zvolí stejný přístup ke Španělům žijícím v Británii, tedy i na území Gibraltaru, kam denně za prací dojíždí na 10.000 Španělů.

Severní Irsko

Hlavním sporným bodem dohody uzavřené loni mezi Británií a evropskou sedmadvacítkou je takzvaná irská pojistka, která má zabránit přísnému režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou po brexitu. Irská pojistka by začala platit tehdy, pokud by během případného přechodného období po brexitu nebyla uzavřena obecná dohoda o budoucích vztazích, která by rovněž zajistila zachování volného režimu na irské hranici.

Při uplatnění pojistky by Británie zůstala v bezcelní zóně s EU a Severní Irsko, které má 1,8 milionu obyvatel, by navíc podléhalo některým pravidlům jednotného unijního trhu. Brexitová dohoda o opatření hovoří jako o dočasném, avšak dále tento aspekt nerozvádí. Brexit bez dohody by mohl představovat i hrozbu pro křehký mír v Severním Irsku.

Skotsko

V referendu o budoucnosti Británie v EU konaném v červnu 2016 zvítězili odpůrci členství v unii poměrem 52 ku 48 procentům, ale 62 procent Skotů se zároveň vyslovilo pro setrvání Británie v EU. Skotská národní strana (SNP), která v roce 2016 vyhrála ve volbách do místního parlamentu, se dosud neúspěšně snažila o odmítnutí brexitu bez dohody za jakýchkoli okolností a nehledě na skutečný termín odchodu Spojeného království z EU. Podle Iana Blackforda, šéfa parlamentního klubu SNP, není pro Skotsko dobrá žádná varianta brexitu.

Podle únorové studie, kterou si nechala vypracovat skotská vláda, by v případě brexitu bez dohody mohl klesnout skotský export až o 20 procent, podnikové investice by se snížili až o miliardu liber a míra nezaměstnanosti by se ze současných čtyř procent zvýšila na šest až osm procent.

In the olden days, when the UK still had a functioning government, it might have been considered the job of the PM to work that out. https://t.co/TUgci764pi

— Nicola Sturgeon (@NicolaSturgeon) 8. března 2019

Skotsko, které má 5,5 milionu obyvatel, uspořádalo v září 2014 referendum o nezávislosti na Británii, ve kterém vyhráli zastánci svazku s Británií. Skotská premiérka Nicole Sturgeonová v současnosti zvažuje uspořádání druhého referenda, které by se mohlo případně uskutečnit po brexitu.

Wales

Podle expertů by mohl být právě Wales, v němž žije 3,2 milionu obyvatel, z britských regionů brexitem nejvíce zasažen. V roce 2018 totiž směřovalo přes 60 procent exportu Walesu do zemí EU (z celého Spojeného království mířilo do EU jen 44 procent exportu) a jeho hodnota byla téměř 17 miliard liber. Brexit bez dohody by se negativně dotkl zejména potravinářského průmyslu, přes 40 procent produkce jehněčího masa a 90 procent produkce měkkýšů se z Walesu vyváží do EU.

Do Walesu směřuje značný objem zahraničních investic a některé firmy, například jeden z největších zaměstnavatelů v regionu, společnost Airbus, již hrozí odchodem. Dopravu v důležitých waleských přístavech také zkomplikují celní opatření.

Zámořská britská teritoria

Pro některá britská ostrovní území, v nichž žije celkem přes 220.000 lidí, představuje rozvojová pomoc z EU více než 30 procent jejich ročních rozpočtů, což se týká například karibských ostrovů Turks a Cacois nebo ostrovu Svatá Helena. Mnohé z těchto území také dosud mohly těžit z bezcelního obchodování s EU.

Dopady brexitu mohou pocítit například Falklandy, o které bojovala Británie v roce 1982 ve válce s Argentinou. V případě brexitu bez dohody by státy EU již nemusely podporovat územní nárok Spojeného království na toto souostroví a zvýšily by se tím šance Argentiny na získání kontroly nad Falklandskými ostrovy.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Gibraltar Skotsko Wales Velká Británie Severní Irsko

Aktuálně se děje

před 22 minutami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy