Do brexitu zbývají jen tři týdny. Wales, Skotsko či Gibraltar trnou hrůzou

Otázka Gibraltaru, ve kterém žije na 35.000 obyvatel, už loni na podzim zkomplikovala dokončování smlouvy o vystoupení Británie z EU. Španělé tehdy na poslední chvíli zdramatizovali přípravu mimořádného summitu EU, na kterém premiéři a prezidenti sedmadvaceti zemí potvrdili dohodu o vystoupení Británie z bloku, požadavkem jasné garance toho, že jakékoliv budoucí dohody týkající se Gibraltaru budou dojednávány přímo mezi Madridem a Londýnem. Vyjednávačům se podařilo námitky vyřešit.

Otázka Gibraltaru také zkomplikovala dohodu ohledně bezvízového styku britských občanů po brexitu. Při projednávání v Radě EU Španělsko dokázalo do jednoho nařízení prosadit poznámku pod čarou, v níž označuje Gibraltar za britskou kolonii. Londýn to ihned razantně odmítl s tím, že enkláva na jihu Pyrenejského poloostrova je "součástí rodiny Spojeného království" a všichni by měli respektovat demokratické přání tamních obyvatel být britskými občany.

Španělská vláda schválila materiál, který zaručí trvalý pobyt Britům v zemi v případě brexitu bez dohody. Madrid si jako podmínku stanovil, že Londýn zvolí stejný přístup ke Španělům žijícím v Británii, tedy i na území Gibraltaru, kam denně za prací dojíždí na 10.000 Španělů.

Severní Irsko

Hlavním sporným bodem dohody uzavřené loni mezi Británií a evropskou sedmadvacítkou je takzvaná irská pojistka, která má zabránit přísnému režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou po brexitu. Irská pojistka by začala platit tehdy, pokud by během případného přechodného období po brexitu nebyla uzavřena obecná dohoda o budoucích vztazích, která by rovněž zajistila zachování volného režimu na irské hranici.

Při uplatnění pojistky by Británie zůstala v bezcelní zóně s EU a Severní Irsko, které má 1,8 milionu obyvatel, by navíc podléhalo některým pravidlům jednotného unijního trhu. Brexitová dohoda o opatření hovoří jako o dočasném, avšak dále tento aspekt nerozvádí. Brexit bez dohody by mohl představovat i hrozbu pro křehký mír v Severním Irsku.

Skotsko

V referendu o budoucnosti Británie v EU konaném v červnu 2016 zvítězili odpůrci členství v unii poměrem 52 ku 48 procentům, ale 62 procent Skotů se zároveň vyslovilo pro setrvání Británie v EU. Skotská národní strana (SNP), která v roce 2016 vyhrála ve volbách do místního parlamentu, se dosud neúspěšně snažila o odmítnutí brexitu bez dohody za jakýchkoli okolností a nehledě na skutečný termín odchodu Spojeného království z EU. Podle Iana Blackforda, šéfa parlamentního klubu SNP, není pro Skotsko dobrá žádná varianta brexitu.

Podle únorové studie, kterou si nechala vypracovat skotská vláda, by v případě brexitu bez dohody mohl klesnout skotský export až o 20 procent, podnikové investice by se snížili až o miliardu liber a míra nezaměstnanosti by se ze současných čtyř procent zvýšila na šest až osm procent.

In the olden days, when the UK still had a functioning government, it might have been considered the job of the PM to work that out. https://t.co/TUgci764pi

— Nicola Sturgeon (@NicolaSturgeon) 8. března 2019

Skotsko, které má 5,5 milionu obyvatel, uspořádalo v září 2014 referendum o nezávislosti na Británii, ve kterém vyhráli zastánci svazku s Británií. Skotská premiérka Nicole Sturgeonová v současnosti zvažuje uspořádání druhého referenda, které by se mohlo případně uskutečnit po brexitu.

Wales

Podle expertů by mohl být právě Wales, v němž žije 3,2 milionu obyvatel, z britských regionů brexitem nejvíce zasažen. V roce 2018 totiž směřovalo přes 60 procent exportu Walesu do zemí EU (z celého Spojeného království mířilo do EU jen 44 procent exportu) a jeho hodnota byla téměř 17 miliard liber. Brexit bez dohody by se negativně dotkl zejména potravinářského průmyslu, přes 40 procent produkce jehněčího masa a 90 procent produkce měkkýšů se z Walesu vyváží do EU.

Do Walesu směřuje značný objem zahraničních investic a některé firmy, například jeden z největších zaměstnavatelů v regionu, společnost Airbus, již hrozí odchodem. Dopravu v důležitých waleských přístavech také zkomplikují celní opatření.

Zámořská britská teritoria

Pro některá britská ostrovní území, v nichž žije celkem přes 220.000 lidí, představuje rozvojová pomoc z EU více než 30 procent jejich ročních rozpočtů, což se týká například karibských ostrovů Turks a Cacois nebo ostrovu Svatá Helena. Mnohé z těchto území také dosud mohly těžit z bezcelního obchodování s EU.

Dopady brexitu mohou pocítit například Falklandy, o které bojovala Británie v roce 1982 ve válce s Argentinou. V případě brexitu bez dohody by státy EU již nemusely podporovat územní nárok Spojeného království na toto souostroví a zvýšily by se tím šance Argentiny na získání kontroly nad Falklandskými ostrovy.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Gibraltar Skotsko Wales Velká Británie Severní Irsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy