Macron narazil. Německá CDU odmítá evropský superstát, chce reformu schengenu

Macron prostřednictví dopisu otištěném v denících ve všech unijních státech a zveřejněném také na webových stránkách Elysejského paláce vyzval v souvislosti s nadcházejícími květnovými volbami do Evropského parlamentu k obrodě unie. Navrhl mimo jiné vznik evropského azylového úřadu či klimatické banky a také varoval před návratem k nacionalismu.

Text v dnešním nedělníku Die Welt am Sonntag z pera Krampové-Karrenbauerové, která je v Německu podle iniciál svého jména všeobecně známá jako AKK, je podle listu Financial Times první vážnou reakci Berlína na Macronovu představu. Zatímco Macron se vyslovil pro více Evropy, Krampová-Karrenbauerová se postavila jen za některé Macronovy návrhy.

Šéfka CDU varuje před přílišným rozsahem evropské integrace a jmenovitě odmítla zavedení celounijní minimální mzdy, kterou naopak Macron podporuje. "Evropský centralismus, evropský etatismus, sdílení dluhů, evropeizace sociálního systému a minimální mzda by byly špatnou cestou," napsala Krampová-Karrenbauerová.

Obyvatelé naopak potřebují pocit bezpečí a evropský blok musí mít společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, která umožní prosazovat a hájit naše zájmy, míní německá politička.

Europa richtig machen. https://t.co/RV33lS8uIg

"Náš pocit společenství a bezpečnosti v Evropě vyžaduje bezpečné vnější hranice. Musíme dobudovat schengen. K tomu potřebujeme v EU dohodu o zevrubné ochraně hranic. Kde nebude možné vnější hranice chránit jen s prostředky jednotlivých států, tam musí plynule nastoupit Frontex (pobřežní a pohraniční stráž Evropské unie) jako pohotová pohraniční policie," uvedla.

Již na vnější schengenské hranici musí být podle AKK jasné, zda má dotyčný nárok na azyl, uprchlický status či vstup do unie. K tomu je podle ní zapotřebí elektronický registr lidí, kteří do EU vstupují a kteří ji opouštějí, a také schengenský informační systém, ve kterém budou unijní i národní úřady sdílet data.

Souhlasí i se založením evropské rady bezpečnosti či agentury, která bude chránit demokratické zřízení před kybernetickými útoky. Chce také strategicky posílit evropský průmysl, technologie a inovace.

Krampová-Karrenbauerová chce zrušit štrasburské sídlo Evropského parlamentu, které slouží k plenárním zasedáním, s čímž ale Francie dlouhodobě odmítá souhlasit. Žádá rovněž, aby se EU stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN.

Německý vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz loni v listopadu na přednášce o budoucnosti Evropy na berlínské Humboldtově univerzitě navrhl přeměnit francouzské stálé členství v RB OSN na mandát Evropské unie. Tento nápad se ale v Paříži s velkým pochopením nesetkal.