Europarlament schválil balíček opatření pro brexit bez dohody. Je v tom ale háček

Odchod Británie z EU je naplánován na 29. března a hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier dnes po opakovaném odmítnutí brexitové dohody v britském parlamentu uvedl, že brexit bez dohody nikdy nebyl reálnější hrozbou. Evropské orgány proto urychleně chystají opatření, která by dopady takového vyústění na občany zmírnila.

Europoslanci schválili například nařízení, která mají zajistit i v případě neřízeného brexitu "základní propojení" v letecké, železniční i silniční nákladní dopravě. Aerolinkám s britskou licencí chce EU povolit provoz na svém území do konce března 2020. Pokud jde o přepravu zboží britskými autodopravci v unii, ta by byla na základě krizového opatření povolena do konce letošního roku.

Další nařízení zakotvuje "alternativní opatření v oblasti koordinace sociálního zabezpečení" a klade si za cíl zaručit občanům práva na tyto benefity, pakliže jejich nároky vyplývají ze skutečností nastalých před britským odchodem z unie. Unie se také snaží ulehčit pokračující působení britských rybářů v unijních vodách a naopak.

V neposlední řadě chce unie zajistit bezproblémové dokončení již započatých stáží v rámci programu Erasmus+. Účastníci studijních pobytů ovlivnění případným brexitem bez dohody by tak měli být schopni pobyty dokončit, a to bez ztráty kreditů a finanční podpory.

Český europoslanec Luděk Niedermayer nicméně v úterním rozhovoru s ČTK upozornil, že snahy EU pokrývají "jen velmi malý zlomek, který je uchopitelný, navíc jsou to jednostranná opatření". "Je to jednostranné řešení problému, který je definičně dvoustranný, čili je to řešení těch největších problémů, které navíc spoléhá na adekvátní odpověď na britské straně," řekl.

Europoslanec Pavel Telička (hnutí Hlas), který na straně EP připravoval nařízení týkající se letecké dopravy, po dnešním hlasování na twitter napsal, že i v případě brexitu bez dohody "budeme moci létat do Británie a z ní beze změny".

I v případě tvrdého Brexitu budeme moci létat do Británie a z ni beze změny. Prave drtivou většinou prošla plenem EP “moje” legislativa. pic.twitter.com/VSqMoyV97I

V rozhovoru s ČTK nechtěl spekulovat o možnosti, že by z jakéhokoli důvodu nebyly učiněny reciproční kroky na britské straně. "Musel jsem celou tu legislativu připravit - vést jednání, protáhnout to výborem a parlamentem - v zásadě během 14 dnů. Nevidím důvod, proč by to Británie nemohla rovněž stihnout," uzavřel.

Europoslankyně Martina Dlabajová (ANO) v reakci uvedla, že obavy z neřízeného brexitu jsou na místě i v případě ČR, neboť Británie je pro ni klíčovým obchodním partnerem. "V roce 2017 byla pátým největším odbytištěm českého zboží a desátým největším vývozcem na náš trh. (...) České firmy se obávají úbytku zakázek, ale také vysokých administrativních požadavků, zavedení netarifních bariér a cel," napsala ve svém vyjádření.

Dlabajová vyzdvihla také důležitost opatření k programu Erasmus+. "Odhadujeme, že se ve Spojeném království v současné době nachází 14.000 studentů z EU a 7000 studentů ze Spojeného království je naopak na Erasmu v zemích EU," uvedla.