Renziho éře zvoní na časy? Demokratická strana slibuje do eurovoleb úplně nové vize a zaměřuje se i na ekologii

Jestli existuje něco, na čem by případný nový lídr italské středolevice měl zájem, pak jsou to její bývalí voliči, kteří ve volebních místnostech v nadcházejících eurovolbách zapomenou na osobu Mattea Renziho. Toho si budou vždy spojovat s naprosto nezvládnutou migrační krizí, kterou byla Itálie ze všech evropských zemí nejvíc zasažená. Ten, kdo je o tom dokáže přesvědčit, by právě mohl být Nicola Zingaretti. Ve své politické kariéře totiž prokázal nejen schopnost získat si přízeň voličů předsedy krajně pravicové Ligy Severu Mattea Salviniho, ale i bývalých příznivců Demokratické strany.

Zingaretti, který momentálně stojí v čele regionu Lazio, do nějž spadá i italské hlavní město Řím, a kterému se podařilo získat funkci tajemníka Demokratické strany, při svém projevu jasně deklaroval, že Renziho éře takříkajíc odzvonilo. Není se čemu divit, když právě jeho neúspěšná politika přinesla v parlamentních volbách nejen Demokratické straně, ale i celé koalici italských středolevicových stran (Centosinistra) pouhých 19 %. Na rozdíl od jiných evropských tradičně levicových stran se jako jedna z mála rozhodla nepodílet na vládě, což by jí teoreticky mohlo pomoci, aby prošla jakousi reinkarnací. Například v ČR výsledky nejaktuálnějších předvolebních průzkumů jasně ukazují, že se sociální demokracii vstupem do vlády nepodařilo znovu nastartovat, spíš naopak. 

Aby mohl Zingaretti zrealizovat své vize, musí vytvořit zcela novou alianci s níž by šel do květnových voleb do Evropského parlamentu, přičemž doufá, že se mu podaří opět získat podporu bývalých členů Demokratické strany, jímž se zajídal Renziho způsob vedení. Najít odpověď na otázku, jak toho chce docílit, je asi stejné, jako hledat jehlu v kupce sena. O to vtipnější je, že Zingarettův bratr Luca hraje v detektivním seriálu Komisař Montalbano. Zingaretti se mimo jiné také netají svojí podporou vize Evropy, se kterou přišel francouzský prezident Emmanuel Macron, a pro-EU manifestu bývalého italského ministra obchodu Carla Calendy, ale zároveň slíbil, že se ve snaze znovu dostat svojí stranu k moci vydá vlastní cestou.

Získat na svojí stranu další levicové strany však vůbec nebude jednoduché. Italští radikálové bývalé ministryně zahraničí Emmy Boninové jasně odmítli takovou myšlenku a řekli, že do eurovoleb půjdou na vlastní pěst. Kromě Calendy bude na kandidátce Demokratické strany také bývalý milánský starosta Guiliano Pisapia. Jedním z prvních lidí, se kterými se Zingaretti ihned po zvolení do funkce, sešel byl Frans Timmermans, který je středolevicovým kandidátem na příštího prezidenta Evropské komise. S ním se pak rozhodl probrat novou společnou strategii proti nacionalistům.

Zingratti se zatím nepochlubil s podrobnými detaily své ekonomické a sociální politiky, ale už slíbil, že bude maximálně podporovat zelenou politiku a hospodářství šetrné k životnímu prostředí. To deklaroval například během své návštěvy firmy na výrobu dlaždic z recyklovaného materiálu ve městě Anagni. Jak bude taková politika vypadat, ukázal Zingaretti v pěti bodech. Jednat by se mělo především o obnovitelné zdroje energie, elektromobily a investice do udržitelné dopravní infrastruktury.

V českém prostředí se možná takové myšlenky neujmou, ale v Německu je v poslední době jasně raketový vzestup Zelené strany, jejíž program má tendenci vykrádat dokonce i krajně pravicová AfD. Jak se zdá, tak zelená politika má svojí živnou půdu. Ačkoliv naši Zelení vyšli z parlamentních voleb špatně, jejich agendu možná přezvali, případně převezme Pirátská strana, která v poslední době bojuje s ODS o místo druhé nejsilnější politické strany. Podobného názoru je i pracovník Demokratické strany, který ale odmítl sdělit serveru Politico.eu své jméno.