Kotleba čtvrtý? Pro Slovenko je to i tak špatná zpráva

Čaputová v prvním kole dostala 40,6 procenta hlasů. Místopředseda Evropské komise Šefčovič, kterého podpořila vládní strana Směr, měl 18,7 procenta.

Podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity jsou výsledky pokračováním loňských událostí kolem Kuciakovy vraždy, demonstrací a pádu vlády.

"Kandidátka, která mluví o spravedlnosti a boji proti zlu, se vymezovala proti stylu vládnutí Roberta Fica. Její liberální názor byl pro značnou část lidí nepodstatný, zjevně volili proti Směru a Robertu Ficovi," uvedl Kopeček. Míní, že Šefčovič má mizivou šanci na zvolení nejen kvůli velkému náskoku protikandidátky. Doplácí i na spojení s vládním Směrem. Uvěřitelný a důvěryhodný nejspíš nebude ani jeho nynější důraz na křesťanské hodnoty a tradice.

"Uvěřit, že bývalý komunista, člověk, který má za sebou diplomatickou kariéru a na Slovensku příliš nepůsobil a působil ve strukturách EU, je autentický slovenský křesťanský konzervativec, není příliš důvěryhodná pozice," řekl Kopeček.

Také podle Michala Kořana z Global Arena Research Institute bude pro Šefčoviče obtížné voliče získat. Výsledek bude záviset i na tom, zda se podaří k urnám dostat ty, kteří první kolo vynechali. Vliv bude mít i případná podpora neúspěšných kandidátů. Ani Čaputová nedostane případné vítězství zadarmo, bude se muset zbavit nálepky ultraliberálky a zabojovat o konzervativní voliče z menších měst a venkova, dodal Kořan. Za referendum o Ficově Směru prezidentské klání ale nepovažuje.

"Určitě to je volba mezi minulostí a budoucností, mezi městem a venkovem, mezi liberálním a konzervativním Slovenskem, částečně mezi západem a východem," řekl Kořan.

Slovensko čekají nejpozději příští rok na jaře parlamentní volby. Obsazení prezidentského postu by mohlo mít vliv na směřování kabinetu. "Prezident dostane možnost pověřit někoho vyjednáváním, může podobu té vlády do určité míry ovlivnit," podotkl Kopeček. Sestavování koalice přitom může být obtížné. Politolog poukázal na to, že čtvrtina lidí dala hlas "extrému a extremismu". Na třetí příčce skončil Štefan Harabin, čtvrtý byl národovec Marián Kotleba. "Není to úplně dobrá zpráva pro budoucí složení slovenského parlamentu," dodal Kopeček.

I když prezident do určité míry má vliv na zahraniční politiku, vztahy a postoje ve Visegrádu podle Kořana případné zvolení Čaputové nepromění. "V chemii visegrádských prezidentů to nebude výrazná změna. Už se těžko shodovali s Andrejem Kiskou, který reprezentoval spíš liberálně městský duch Slovenska," uvedl politolog. Přesto by situaci ve střední Evropě slovenská volba ovlivnit mohla. "Byl by to signál pro střední Evropu, že žena a liberálka může oslovit i konzervativnější část společnosti a změna je možná. Byl by to i signál, že stojí za to se organizovat a progresivní strany mohou uspět," dodal Kořan.