První kolo volby slovenského prezidenta dnes Slovákům nabízí výběr z celkem devíti kandidátů. Kdo jsou, co mají za sebou, a jaké mají názory? To najdete v našem přehledu níže.
Patrik Dubovský
Patrik Dubovský (59 let) je historik a archivář, který pracuje na pozici vědeckého pracovníka Ústavu pamäti národa. Jeho odborností je komunistický režim v Československu, pronásledování církví a občanského odporu za totality.
Krisztian Forró
Kristian Forró (47 let) je předsedou strany SZÖVESTÉG – Aliancia. Jak už název napovídá, zastupuje především zájmy maďarské menšiny na Slovensku. Profesně působí jako podnikatel a politik.
V nedávném rozhovoru pro RTVS například uvedl, že „je důležité vidět, že jsou tady i jiné národnosti, nejen Slováci“. „Myslím si, že tak, jako se stala prezidentkou před pěti lety žena, doufám, že jednou přijde chvíle, kdy může mít Slovensko prezidenta z jiné národnostní komunity než slovenské,“ prohlásil.
Štefan Harabín
Štefan Harabin (66 let) neúspěšně kandidoval na prezidenta už v roce 2019 se ziskem 14,3 % hlasů. Druhé kolo mu uniklo o 4,3 %, druhý Maroš Šefčovič získal 18,6 % hlasů. Harabín dříve působil na pozici předsedy slovenského Nejvyššího soudu a ministra spravedlnosti.
Jeho kandidaturu z roku 2019 doprovázely velké problémy. Podle serveru Aktuality.sk kandidoval coby lídr mimoparlamentní strany Vlasť, která se později dostala do finančních problémů a zkrachovala. „Od dárců získal ještě před volbami statisíce eur, ale za kampaň utratili přes milion,“ píše server.
Harabín sám o sobě prohlašuje, že „neudělal ani jednu politickou chybu“. „Ani jednu politickou chybu jsem neudělal, protože jsem trestní soudce. Nejsem politik,“ uvedl pro RTVS v reakci na otázku, zda někdy udělal politickou chybu.
Hodnotí, že EU i NATO jsou v rozpadu a proto by „inicioval přihlášku Slovenska do mezinárodní organizace BRICS.“ Jako prezident chce podle svých slov získat pro Slovensko status neutrality. „Když máte zabezpečenou neutralitu, máte nejméně peněz na zbrojní výdaje, které mohou jít na životní úroveň občanů.“
Ivan Korčok
Ivan Korčok (59 let) je bývalým ministrem zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenska. Působil rovněž jako velvyslanec Slovenska ve Spojených státech a stálý představitel Slovenska při Evropské unii. Má za sebou tedy bohaté zkušenosti v diplomacii.
Korčok je spolu s Peterem Pellegrinim nejsilnějším kandidátem, průzkumy pro druhé kolo počítají právě s těmito dvěma muži. Je dlouhodobým kritikem vlády Roberta Fica (Smer). Obává se například, že se ze Slovenska stává bezvýznamná země. Reagoval tak především na setkání slovenského šéfa diplomacie Juraja Blanára s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem. „V době, kdy jsem se s ním scházel já, tak se s ním scházel celý demokratický a západní svět. V době, kdy se s ním sešel ministr zahraničních věcí SR, tak se s ním scházel maďarský ministr zahraničních věcí, severokorejský a mnoho dalších z nedemokratického světa,“ shrnul. Podle něj Slovensko tímto „podkopává samo sebe“.
Ačkoliv je Korčok pevným podporovatelem Ukrajiny, jednoznačně odmítl například vyslání slovenských vojáků do bojů proti Rusku. „Nevidím k tomu vůbec žádný důvod,“ sdělil pro RTVS.
Marian Kotleba
Marian Kotleba (46 let) je bývalým učitelem informatiky a od roku 2016 poslancem Národní rady SR. O mandát přišel v roce 2022 poté, co ho soud právoplatně odsoudil za propagování neonacistické symboliky.
Kotleba podporuje vystoupení země ze Severoatlantické aliance. Stojí si za tím, aby Slovensko mělo dobré vztahy s Ruskem. „Postupnost při zahraničních cestách je přirozená. Česká republika, Maďarsko, Polská republika a Ruská federace. Na setkání s Putinem nemůže být nic špatného,“ řekl.
Jak psal server RTVS, nejbližší zemí je podle Kotleby pro Slovensko Česká republika. „Český národ je náš bratrský národ. Každý prezident musí mít s Českem jen ty nejlepší, nejpřátelštější vztahy. S Maďarskem můžeme najít mnoho společných témat a postojů, které nesdílíme s Evropskou unií,“ doplnil.
Ján Kubiš
Ján Kubiš (71 let) je obdobně jako Korčok zkušeným diplomatem. Má za sebou vzdělání na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů. Za svou kariéru působil jako velvyslanec Slovenska při OSN, ředitel centra OBSE pro prevenci konfliktu a generální tajemník OBSE. Od ledna 2012 také působil jako zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN pro Afghánistán a v lednu 2021 ho generální tajemník Antonio Guterres jmenoval zvláštním vyslancem pro Libyi.
Téma Blízkého východu je mu tedy velice blízké, čehož využila i stanice RTVS v rozhovoru s ním. „Izrael má právo na sebeobranu, dokonce když se brání před teroristickým hnutím, kterého jedním z cílů je zničit stát Izrael. Zároveň však způsob vedení války, který porušuje pravidla vedení války a humanitární právo, musíme všichni jen zkritizovat a odsoudit.“
Podporuje slovenské členství v NATO i Evropské unii. „Musíme být pevně ukotveni v našem členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Potom můžeme rozvíjet vztahy širokospektrálně. Nesmíme pochybovat o našem základním směřování. Toto si myslím, že někdy nezvládáme. Především naše dnešní vláda vyvolává určité otazníky, pokud jde minimálně o jejich vyjádření,“ doplnil.
Igor Matovič
Igor Matovič (50 let) je již stálicí slovenské politické scény. Působil jako premiér během koronavirové pandemie a koncem března 2021 z pozice odstoupil. V současné době je v opozici. Za svou politickou kariéru si vyzkoušel také funkce místopředsedy vlády a ministra financí.
Rovněž je zastáncem slovenského členství v EU i NATO. „Pevně věřím a budu se modlit, aby bylo Slovensko nadále v Evropské unii. Aby tu černou díru Evropy Fico ze Slovenska neudělal,“ uvedl.
Milan Náhlik
Milan Náhlik (48 let) je bývalým policistou a kromě kandidatury do parlamentu za stranu Hlas lidu a do místního zastupitelstva v bratislavské městské části Devínská Nová Ves nemá politické zkušenosti.
Je odpůrcem členství v NATO i EU. „Nás nikdo nenapadne. Jsme mírumilovný národ a zabývat se zbytečným a hypotetickým strachem, že by nás někdo napadl, já si myslím, že nás nenapadne nikdo a už vůbec ne Rusko,“ řekl. Sám sebe označuje za vlastence a osobu vyznávající konzervativní hodnoty. Jednoznačně odmítl i manželství pro všechny. „Já osobně stojím na konzervativních hodnotách a pro mě je manželství ztělesněním jen v podobě, kdy je muž otcem a žena matkou.“
Sám o sobě říká, že nemůže být prezidentem všech lidí. „Ode mě nikdo nemůže chtít, abych byl prezidentem, například, obhájců pedofilie nebo sexuálních násilníků. Chci být prezidentem všech slušných lidí,“ prohlásil.
Peter Pellegrini
Peter Pellegrini (48 let) je obdobně jako Matovič zkušeným politikem. Stejně jako on působil na pozici předsedy vlády a nyní zastává pozici předsedy Národní rady SR. Rovněž byl ministrem školství.
Po dlouhou dobu se Pellegrini v rámci kampaně vyhýbal debatám s ostatními kandidáty. Přesto jde ale o prozatímního lídra předvolebních průzkumů. Jako předseda strany Hlas je koaličním partnerem vlády Roberta Fica. Na netransparentnost jeho kampaně upozornila dokonce i Transparency International.
Jeho spojenectví s Ficem a toho, že je favoritem slovenských voleb, si všímají i zahraniční agentury v čele s Bloombergem. Pellegrini podpořil například kontroverzní reformu trestního zákoníku.
Související
Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ
Slovensko čekají krušné časy. Fico a nový prezident chtějí úplné ovládnutí státu a médií, říká Smatana
prezidentské volby na Slovensku 2024 , volby na Slovensku , Slovensko , Peter Pellegrini , Ivan Korčok , Igor Matovič (OLaNO) , Štefan Harabin , Marián Kotleba
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Evropské státy zahájily rozsáhlou operaci na záchranu občanů z lodi MV Hondius
před 2 hodinami
Nervozita stoupá. Starmer čelí po drtivé volební porážce Labouristické strany rostoucímu tlaku na rezignaci
před 4 hodinami
Orbánova vláda definitivně skončila. Péter Magyar se stal premiérem Maďarska
před 5 hodinami
Co odhalily zveřejněné dokumenty o UFO? Posádky misí Apollo hlásily nevysvětlitelná pozorování
před 6 hodinami
Putin zkritizoval „agresivní“ Ukrajinu. Obhajoval válku, tvrdě se pustil do NATO
před 8 hodinami
Fico se v Moskvě sešel s Putinem. Vojenské přehlídky se nezúčastnil
před 9 hodinami
Hrozí NATO rozpad? Bývalý generální tajemník vystoupil s rázným varováním
před 10 hodinami
VIDEO: Rusko oslavilo konec druhé světové skromnou vojenskou přehlídkou
před 11 hodinami
Na vině je počasí. Hantavirus se kvůli klimatickým změnám šíří rychleji než v minulosti
před 13 hodinami
Počasí: Teploty se o víkendu vrátí na téměř letní úroveň
včera
Trump vyhlásil třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou
včera
Provoz na letišti v Praze narušil dron. Policie majitele zadržela
včera
Historický krok: Pentagon zveřejnil první sérii utajovaných dokumentů o UFO
včera
Rubio: Írán by se měl ještě dnes vyjádřit k mírovému návrhu USA
včera
Klid před bouří. Válka v Íránu zatím cenami v obchodech nezahýbala, experti řekli, kdy se to změní
včera
Místo omluvy naštvání. Nejsem jeho podřízený, komentuje Babiš pozdní příchod za Pavlem
včera
Je třeba se obávat hantaviru? Ročně se jím nakazí 100 tisíc lidí, současný kmen je ale extrémně vzácný
včera
OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací
včera
Lékař se těšil na vysněnou dovolenou. Teď na MV Hondius léčí nakažené hantavirem
včera
Babiš dorazil na schůzku s Pavlem pozdě. Prezident na summit NATO pojede v každém případě
Páteční schůzka na Pražském hradě začala pro premiéra Andreje Babiše drobným napomenutím. Předseda vlády totiž na jednání s prezidentem Petrem Pavlem dorazil o patnáct minut později, než bylo domluveno. Prezident na zpoždění upozornil hned při přivítání, na což premiér reagoval pouze stručnou poznámkou, že mu to časově nevyšlo, aniž by se za pozdní příchod omluvil.
Zdroj: Libor Novák