PŘEHLEDNĚ: Kdo se uchází o post prezidenta Slovenska?

První kolo volby slovenského prezidenta dnes Slovákům nabízí výběr z celkem devíti kandidátů. Kdo jsou, co mají za sebou, a jaké mají názory? To najdete v našem přehledu níže. 

Patrik Dubovský

Patrik Dubovský (59 let) je historik a archivář, který pracuje na pozici vědeckého pracovníka Ústavu pamäti národa. Jeho odborností je komunistický režim v Československu, pronásledování církví a občanského odporu za totality.

Krisztian Forró

Kristian Forró (47 let) je předsedou strany SZÖVESTÉG – Aliancia. Jak už název napovídá, zastupuje především zájmy maďarské menšiny na Slovensku. Profesně působí jako podnikatel a politik.

V nedávném rozhovoru pro RTVS například uvedl, že „je důležité vidět, že jsou tady i jiné národnosti, nejen Slováci“. „Myslím si, že tak, jako se stala prezidentkou před pěti lety žena, doufám, že jednou přijde chvíle, kdy může mít Slovensko prezidenta z jiné národnostní komunity než slovenské,“ prohlásil. 

Štefan Harabín

Štefan Harabin (66 let) neúspěšně kandidoval na prezidenta už v roce 2019 se ziskem 14,3 % hlasů. Druhé kolo mu uniklo o 4,3 %, druhý Maroš Šefčovič získal 18,6 % hlasů. Harabín dříve působil na pozici předsedy slovenského Nejvyššího soudu a ministra spravedlnosti. 

Jeho kandidaturu z roku 2019 doprovázely velké problémy. Podle serveru Aktuality.sk kandidoval coby lídr mimoparlamentní strany Vlasť, která se později dostala do finančních problémů a zkrachovala. „Od dárců získal ještě před volbami statisíce eur, ale za kampaň utratili přes milion,“ píše server. 

Harabín sám o sobě prohlašuje, že „neudělal ani jednu politickou chybu“. „Ani jednu politickou chybu jsem neudělal, protože jsem trestní soudce. Nejsem politik,“ uvedl pro RTVS v reakci na otázku, zda někdy udělal politickou chybu.

Hodnotí, že EU i NATO jsou v rozpadu a proto by „inicioval přihlášku Slovenska do mezinárodní organizace BRICS.“ Jako prezident chce podle svých slov získat pro Slovensko status neutrality. „Když máte zabezpečenou neutralitu, máte nejméně peněz na zbrojní výdaje, které mohou jít na životní úroveň občanů.“

"Slováci Ukrajinu nechtějí zradit. Mír je kapitulace." Kandidáti na slovenskou hlavu státu se střetli v poslední debatě Kandidáti na slovenskou hlavu státu

Ivan Korčok

Ivan Korčok (59 let) je bývalým ministrem zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenska. Působil rovněž jako velvyslanec Slovenska ve Spojených státech a stálý představitel Slovenska při Evropské unii. Má za sebou tedy bohaté zkušenosti v diplomacii. 

Korčok je spolu s Peterem Pellegrinim nejsilnějším kandidátem, průzkumy pro druhé kolo počítají právě s těmito dvěma muži. Je dlouhodobým kritikem vlády Roberta Fica (Smer). Obává se například, že se ze Slovenska stává bezvýznamná země. Reagoval tak především na setkání slovenského šéfa diplomacie Juraja Blanára s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem. „V době, kdy jsem se s ním scházel já, tak se s ním scházel celý demokratický a západní svět. V době, kdy se s ním sešel ministr zahraničních věcí SR, tak se s ním scházel maďarský ministr zahraničních věcí, severokorejský a mnoho dalších z nedemokratického světa,“ shrnul. Podle něj Slovensko tímto „podkopává samo sebe“. 

Ačkoliv je Korčok pevným podporovatelem Ukrajiny, jednoznačně odmítl například vyslání slovenských vojáků do bojů proti Rusku. „Nevidím k tomu vůbec žádný důvod,“ sdělil pro RTVS. 

Marian Kotleba

Marian Kotleba (46 let) je bývalým učitelem informatiky a od roku 2016 poslancem Národní rady SR. O mandát přišel v roce 2022 poté, co ho soud právoplatně odsoudil za propagování neonacistické symboliky. 

Kotleba podporuje vystoupení země ze Severoatlantické aliance. Stojí si za tím, aby Slovensko mělo dobré vztahy s Ruskem. „Postupnost při zahraničních cestách je přirozená. Česká republika, Maďarsko, Polská republika a Ruská federace. Na setkání s Putinem nemůže být nic špatného,“ řekl. 

Jak psal server RTVS, nejbližší zemí je podle Kotleby pro Slovensko Česká republika. „Český národ je náš bratrský národ. Každý prezident musí mít s Českem jen ty nejlepší, nejpřátelštější vztahy. S Maďarskem můžeme najít mnoho společných témat a postojů, které nesdílíme s Evropskou unií,“ doplnil. 

Ján Kubiš

Ján Kubiš (71 let) je obdobně jako Korčok zkušeným diplomatem. Má za sebou vzdělání na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů. Za svou kariéru působil jako velvyslanec Slovenska při OSN, ředitel centra OBSE pro prevenci konfliktu a generální tajemník OBSE. Od ledna 2012 také působil jako zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN pro Afghánistán a v lednu 2021 ho generální tajemník Antonio Guterres jmenoval zvláštním vyslancem pro Libyi. 

Téma Blízkého východu je mu tedy velice blízké, čehož využila i stanice RTVS v rozhovoru s ním. „Izrael má právo na sebeobranu, dokonce když se brání před teroristickým hnutím, kterého jedním z cílů je zničit stát Izrael. Zároveň však způsob vedení války, který porušuje pravidla vedení války a humanitární právo, musíme všichni jen zkritizovat a odsoudit.“

Podporuje slovenské členství v NATO i Evropské unii. „Musíme být pevně ukotveni v našem členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Potom můžeme rozvíjet vztahy širokospektrálně. Nesmíme pochybovat o našem základním směřování. Toto si myslím, že někdy nezvládáme. Především naše dnešní vláda vyvolává určité otazníky, pokud jde minimálně o jejich vyjádření,“ doplnil. 

Prezidentské volby na Slovensku: Jak a koho si o víkendu Slováci zvolí? Volba ze zahraničí není možná Bratislavský hrad

Igor Matovič

Igor Matovič (50 let) je již stálicí slovenské politické scény. Působil jako premiér během koronavirové pandemie a koncem března 2021 z pozice odstoupil. V současné době je v opozici. Za svou politickou kariéru si vyzkoušel také funkce místopředsedy vlády a ministra financí. 

Rovněž je zastáncem slovenského členství v EU i NATO. „Pevně věřím a budu se modlit, aby bylo Slovensko nadále v Evropské unii. Aby tu černou díru Evropy Fico ze Slovenska neudělal,“ uvedl. 

Milan Náhlik

Milan Náhlik (48 let) je bývalým policistou a kromě kandidatury do parlamentu za stranu Hlas lidu a do místního zastupitelstva v bratislavské městské části Devínská Nová Ves nemá politické zkušenosti. 

Je odpůrcem členství v NATO i EU. „Nás nikdo nenapadne. Jsme mírumilovný národ a zabývat se zbytečným a hypotetickým strachem, že by nás někdo napadl, já si myslím, že nás nenapadne nikdo a už vůbec ne Rusko,“ řekl. Sám sebe označuje za vlastence a osobu vyznávající konzervativní hodnoty. Jednoznačně odmítl i manželství pro všechny. „Já osobně stojím na konzervativních hodnotách a pro mě je manželství ztělesněním jen v podobě, kdy je muž otcem a žena matkou.“

Sám o sobě říká, že nemůže být prezidentem všech lidí. „Ode mě nikdo nemůže chtít, abych byl prezidentem, například, obhájců pedofilie nebo sexuálních násilníků. Chci být prezidentem všech slušných lidí,“ prohlásil. 

Peter Pellegrini

Peter Pellegrini (48 let) je obdobně jako Matovič zkušeným politikem. Stejně jako on působil na pozici předsedy vlády a nyní zastává pozici předsedy Národní rady SR. Rovněž byl ministrem školství.

Po dlouhou dobu se Pellegrini v rámci kampaně vyhýbal debatám s ostatními kandidáty. Přesto jde ale o prozatímního lídra předvolebních průzkumů. Jako předseda strany Hlas je koaličním partnerem vlády Roberta Fica. Na netransparentnost jeho kampaně upozornila dokonce i Transparency International. 

Jeho spojenectví s Ficem a toho, že je favoritem slovenských voleb, si všímají i zahraniční agentury v čele s Bloombergem. Pellegrini podpořil například kontroverzní reformu trestního zákoníku.

Související

David Broul (použito se svolením D. Broula) Rozhovor

Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ

Slováci si o víkendu zvolili za prezidenta Petera Pellegriniho, který ve druhém kole voleb hlavy státu porazil bývalého diplomata Ivana Korčoka. EuroZprávy.cz v tomto kontextu oslovily pro rozhovor politologa Davida Broula z Univerzity Palackého v Olomouci. Broul připustil, že Pellegrini je skutečně vládní kandidát a k vítězství mu dopomohli voliči Štefana Harabina z prvního kola. „V kontextu dosavadních kroků vlády, jako je rušení Úřadu speciální prokuratury, snahy ovládnout veřejnoprávní televizi a tak dále, nečeká slovenskou demokracii v brzké době nic pozitivního,“ říká.
Juraj Smatana (použito se svolením J. Smatany) Rozhovor

Slovensko čekají krušné časy. Fico a nový prezident chtějí úplné ovládnutí státu a médií, říká Smatana

Kam kráčí Slovensko s nově zvoleným prezidentem Peterem Pellegrinim? Jak ovlivní volba zahraničně-politické směřování země a jaké ponaučení si ze slovenských prezidentských voleb můžeme vzít u nás? Nejen na to se EuroZprávy.cz zeptaly Juraje Smatany, bývalého slovenského politika, dlouhodobého občanského aktivisty a zástupce liberálně-demokratického, prozápadního směřování Slovenska. 

Více souvisejících

prezidentské volby na Slovensku 2024 volby na Slovensku Slovensko Peter Pellegrini Ivan Korčok Igor Matovič (OLaNO) Štefan Harabin Marián Kotleba

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy