PŘEHLEDNĚ: Kdo se uchází o post prezidenta Slovenska?

První kolo volby slovenského prezidenta dnes Slovákům nabízí výběr z celkem devíti kandidátů. Kdo jsou, co mají za sebou, a jaké mají názory? To najdete v našem přehledu níže. 

Patrik Dubovský

Patrik Dubovský (59 let) je historik a archivář, který pracuje na pozici vědeckého pracovníka Ústavu pamäti národa. Jeho odborností je komunistický režim v Československu, pronásledování církví a občanského odporu za totality.

Krisztian Forró

Kristian Forró (47 let) je předsedou strany SZÖVESTÉG – Aliancia. Jak už název napovídá, zastupuje především zájmy maďarské menšiny na Slovensku. Profesně působí jako podnikatel a politik.

V nedávném rozhovoru pro RTVS například uvedl, že „je důležité vidět, že jsou tady i jiné národnosti, nejen Slováci“. „Myslím si, že tak, jako se stala prezidentkou před pěti lety žena, doufám, že jednou přijde chvíle, kdy může mít Slovensko prezidenta z jiné národnostní komunity než slovenské,“ prohlásil. 

Štefan Harabín

Štefan Harabin (66 let) neúspěšně kandidoval na prezidenta už v roce 2019 se ziskem 14,3 % hlasů. Druhé kolo mu uniklo o 4,3 %, druhý Maroš Šefčovič získal 18,6 % hlasů. Harabín dříve působil na pozici předsedy slovenského Nejvyššího soudu a ministra spravedlnosti. 

Jeho kandidaturu z roku 2019 doprovázely velké problémy. Podle serveru Aktuality.sk kandidoval coby lídr mimoparlamentní strany Vlasť, která se později dostala do finančních problémů a zkrachovala. „Od dárců získal ještě před volbami statisíce eur, ale za kampaň utratili přes milion,“ píše server. 

Harabín sám o sobě prohlašuje, že „neudělal ani jednu politickou chybu“. „Ani jednu politickou chybu jsem neudělal, protože jsem trestní soudce. Nejsem politik,“ uvedl pro RTVS v reakci na otázku, zda někdy udělal politickou chybu.

Hodnotí, že EU i NATO jsou v rozpadu a proto by „inicioval přihlášku Slovenska do mezinárodní organizace BRICS.“ Jako prezident chce podle svých slov získat pro Slovensko status neutrality. „Když máte zabezpečenou neutralitu, máte nejméně peněz na zbrojní výdaje, které mohou jít na životní úroveň občanů.“

"Slováci Ukrajinu nechtějí zradit. Mír je kapitulace." Kandidáti na slovenskou hlavu státu se střetli v poslední debatě Kandidáti na slovenskou hlavu státu

Ivan Korčok

Ivan Korčok (59 let) je bývalým ministrem zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenska. Působil rovněž jako velvyslanec Slovenska ve Spojených státech a stálý představitel Slovenska při Evropské unii. Má za sebou tedy bohaté zkušenosti v diplomacii. 

Korčok je spolu s Peterem Pellegrinim nejsilnějším kandidátem, průzkumy pro druhé kolo počítají právě s těmito dvěma muži. Je dlouhodobým kritikem vlády Roberta Fica (Smer). Obává se například, že se ze Slovenska stává bezvýznamná země. Reagoval tak především na setkání slovenského šéfa diplomacie Juraja Blanára s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem. „V době, kdy jsem se s ním scházel já, tak se s ním scházel celý demokratický a západní svět. V době, kdy se s ním sešel ministr zahraničních věcí SR, tak se s ním scházel maďarský ministr zahraničních věcí, severokorejský a mnoho dalších z nedemokratického světa,“ shrnul. Podle něj Slovensko tímto „podkopává samo sebe“. 

Ačkoliv je Korčok pevným podporovatelem Ukrajiny, jednoznačně odmítl například vyslání slovenských vojáků do bojů proti Rusku. „Nevidím k tomu vůbec žádný důvod,“ sdělil pro RTVS. 

Marian Kotleba

Marian Kotleba (46 let) je bývalým učitelem informatiky a od roku 2016 poslancem Národní rady SR. O mandát přišel v roce 2022 poté, co ho soud právoplatně odsoudil za propagování neonacistické symboliky. 

Kotleba podporuje vystoupení země ze Severoatlantické aliance. Stojí si za tím, aby Slovensko mělo dobré vztahy s Ruskem. „Postupnost při zahraničních cestách je přirozená. Česká republika, Maďarsko, Polská republika a Ruská federace. Na setkání s Putinem nemůže být nic špatného,“ řekl. 

Jak psal server RTVS, nejbližší zemí je podle Kotleby pro Slovensko Česká republika. „Český národ je náš bratrský národ. Každý prezident musí mít s Českem jen ty nejlepší, nejpřátelštější vztahy. S Maďarskem můžeme najít mnoho společných témat a postojů, které nesdílíme s Evropskou unií,“ doplnil. 

Ján Kubiš

Ján Kubiš (71 let) je obdobně jako Korčok zkušeným diplomatem. Má za sebou vzdělání na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů. Za svou kariéru působil jako velvyslanec Slovenska při OSN, ředitel centra OBSE pro prevenci konfliktu a generální tajemník OBSE. Od ledna 2012 také působil jako zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN pro Afghánistán a v lednu 2021 ho generální tajemník Antonio Guterres jmenoval zvláštním vyslancem pro Libyi. 

Téma Blízkého východu je mu tedy velice blízké, čehož využila i stanice RTVS v rozhovoru s ním. „Izrael má právo na sebeobranu, dokonce když se brání před teroristickým hnutím, kterého jedním z cílů je zničit stát Izrael. Zároveň však způsob vedení války, který porušuje pravidla vedení války a humanitární právo, musíme všichni jen zkritizovat a odsoudit.“

Podporuje slovenské členství v NATO i Evropské unii. „Musíme být pevně ukotveni v našem členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Potom můžeme rozvíjet vztahy širokospektrálně. Nesmíme pochybovat o našem základním směřování. Toto si myslím, že někdy nezvládáme. Především naše dnešní vláda vyvolává určité otazníky, pokud jde minimálně o jejich vyjádření,“ doplnil. 

Prezidentské volby na Slovensku: Jak a koho si o víkendu Slováci zvolí? Volba ze zahraničí není možná Bratislavský hrad

Igor Matovič

Igor Matovič (50 let) je již stálicí slovenské politické scény. Působil jako premiér během koronavirové pandemie a koncem března 2021 z pozice odstoupil. V současné době je v opozici. Za svou politickou kariéru si vyzkoušel také funkce místopředsedy vlády a ministra financí. 

Rovněž je zastáncem slovenského členství v EU i NATO. „Pevně věřím a budu se modlit, aby bylo Slovensko nadále v Evropské unii. Aby tu černou díru Evropy Fico ze Slovenska neudělal,“ uvedl. 

Milan Náhlik

Milan Náhlik (48 let) je bývalým policistou a kromě kandidatury do parlamentu za stranu Hlas lidu a do místního zastupitelstva v bratislavské městské části Devínská Nová Ves nemá politické zkušenosti. 

Je odpůrcem členství v NATO i EU. „Nás nikdo nenapadne. Jsme mírumilovný národ a zabývat se zbytečným a hypotetickým strachem, že by nás někdo napadl, já si myslím, že nás nenapadne nikdo a už vůbec ne Rusko,“ řekl. Sám sebe označuje za vlastence a osobu vyznávající konzervativní hodnoty. Jednoznačně odmítl i manželství pro všechny. „Já osobně stojím na konzervativních hodnotách a pro mě je manželství ztělesněním jen v podobě, kdy je muž otcem a žena matkou.“

Sám o sobě říká, že nemůže být prezidentem všech lidí. „Ode mě nikdo nemůže chtít, abych byl prezidentem, například, obhájců pedofilie nebo sexuálních násilníků. Chci být prezidentem všech slušných lidí,“ prohlásil. 

Peter Pellegrini

Peter Pellegrini (48 let) je obdobně jako Matovič zkušeným politikem. Stejně jako on působil na pozici předsedy vlády a nyní zastává pozici předsedy Národní rady SR. Rovněž byl ministrem školství.

Po dlouhou dobu se Pellegrini v rámci kampaně vyhýbal debatám s ostatními kandidáty. Přesto jde ale o prozatímního lídra předvolebních průzkumů. Jako předseda strany Hlas je koaličním partnerem vlády Roberta Fica. Na netransparentnost jeho kampaně upozornila dokonce i Transparency International. 

Jeho spojenectví s Ficem a toho, že je favoritem slovenských voleb, si všímají i zahraniční agentury v čele s Bloombergem. Pellegrini podpořil například kontroverzní reformu trestního zákoníku.

Související

David Broul (použito se svolením D. Broula) Rozhovor

Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ

Slováci si o víkendu zvolili za prezidenta Petera Pellegriniho, který ve druhém kole voleb hlavy státu porazil bývalého diplomata Ivana Korčoka. EuroZprávy.cz v tomto kontextu oslovily pro rozhovor politologa Davida Broula z Univerzity Palackého v Olomouci. Broul připustil, že Pellegrini je skutečně vládní kandidát a k vítězství mu dopomohli voliči Štefana Harabina z prvního kola. „V kontextu dosavadních kroků vlády, jako je rušení Úřadu speciální prokuratury, snahy ovládnout veřejnoprávní televizi a tak dále, nečeká slovenskou demokracii v brzké době nic pozitivního,“ říká.
Juraj Smatana (použito se svolením J. Smatany) Rozhovor

Slovensko čekají krušné časy. Fico a nový prezident chtějí úplné ovládnutí státu a médií, říká Smatana

Kam kráčí Slovensko s nově zvoleným prezidentem Peterem Pellegrinim? Jak ovlivní volba zahraničně-politické směřování země a jaké ponaučení si ze slovenských prezidentských voleb můžeme vzít u nás? Nejen na to se EuroZprávy.cz zeptaly Juraje Smatany, bývalého slovenského politika, dlouhodobého občanského aktivisty a zástupce liberálně-demokratického, prozápadního směřování Slovenska. 

Více souvisejících

prezidentské volby na Slovensku 2024 volby na Slovensku Slovensko Peter Pellegrini Ivan Korčok Igor Matovič (OLaNO) Štefan Harabin Marián Kotleba

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

Mark Carney

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady. Po slavnostním složení přísahy podepsal potřebné dokumenty, čímž završil proces svého jmenování. Aktu byla přítomna i generální guvernérka Kanady Mary Simon, která dokumenty rovněž podepsala. Ceremoniál doprovázela hlasitá podpora přihlížejících.

Aktualizováno před 1 hodinou

Donald Trump

Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina

Americký prezident Donald Trump označil jednání mezi Spojenými státy a Ruskem za „dobrá a produktivní“ a zároveň varoval, že tisíce ukrajinských vojáků jsou zcela obklíčeny ruskou armádou. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že tito vojáci jsou v „velmi špatné a zranitelné pozici“ a že požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jejich životy byly ušetřeny. Podle Trumpa by se v opačném případě jednalo o „hrozný masakr“, jaký svět neviděl od druhé světové války.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

F-35 Joint Strike Fighter

Portugalsko ruší kvůli Trumpovi nákup stíhaček F-35

Portugalská vláda se rozhodla nepořídit americké stíhačky F-35, přestože tamní letectvo jejich nákup doporučilo. Důvodem je nejistota spojená s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně signalizoval změny v postavení Spojených států v rámci NATO.

před 3 hodinami

Hans Petter Midttun

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině

Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna mají Spojené státy tři možné reakce na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle něj zvýšený tlak na Kyjev. Další variantou by mohl být ústup Donalda Trumpa od snahy o mírové řešení konfliktu. Nejmenší šanci na realizaci pak expert přisuzuje zvýšenému tlaku na Moskvu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů

Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů na obranu a infrastrukturu, poté co se lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz dohodl se Zelenými na obřích investicích v hodnotě až jednoho bilionu eur. Tato dohoda znamená zásadní odklon od tradiční fiskální zdrženlivosti Berlína a má za cíl nejen posílit obranu země, ale také podpořit hospodářský růst. 

před 5 hodinami

Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Dohoda, která může vše zhoršit? Před deseti lety už k jednomu podpisu došlo, situaci to jen přitížilo

Návrh na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, který tento týden předložily Spojené státy a který Kyjev přijal, má podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia vést k „ukončení tohoto konfliktu způsobem, který bude trvalý a udržitelný.“ Historie však ukazuje, že podobná dohoda již jednou selhala a místo trvalého míru přinesla pouze zhoršení situace.

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin vodí Trumpa za nos. Získává tak čas pro pokračování invaze

Postoj Vladimira Putina k mírovému plánu Spojených států pro Ukrajinu vzbuzuje podezření, že se ruský prezident snaží ve vztahu k Donaldu Trumpovi taktizovat. Americký prezident se často chlubí svým „skvělým vztahem“ s Putinem, ale nyní se ukáže, zda má toto spojenectví skutečný význam, píše ve své analýze CNN.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Mike Waltz

Kreml dohodu odmítnul, podle USA je ale na spadnutí, tvrdí po jednání Witkoffa, které možná neproběhlo

Spojené státy mají „určitý opatrný optimismus“, že dohoda o příměří ve válce na Ukrajině je na spadnutí, uvedl ve čtvrtek pozdě večer poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz. Kreml se přitom týž den k příměří postavil odmítavě, a to ještě dříve, než se zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zda schůzka nakonec proběhla není doteď jasné.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy