PŘEHLEDNĚ: Kdo se uchází o post prezidenta Slovenska?

První kolo volby slovenského prezidenta dnes Slovákům nabízí výběr z celkem devíti kandidátů. Kdo jsou, co mají za sebou, a jaké mají názory? To najdete v našem přehledu níže. 

Patrik Dubovský

Patrik Dubovský (59 let) je historik a archivář, který pracuje na pozici vědeckého pracovníka Ústavu pamäti národa. Jeho odborností je komunistický režim v Československu, pronásledování církví a občanského odporu za totality.

Krisztian Forró

Kristian Forró (47 let) je předsedou strany SZÖVESTÉG – Aliancia. Jak už název napovídá, zastupuje především zájmy maďarské menšiny na Slovensku. Profesně působí jako podnikatel a politik.

V nedávném rozhovoru pro RTVS například uvedl, že „je důležité vidět, že jsou tady i jiné národnosti, nejen Slováci“. „Myslím si, že tak, jako se stala prezidentkou před pěti lety žena, doufám, že jednou přijde chvíle, kdy může mít Slovensko prezidenta z jiné národnostní komunity než slovenské,“ prohlásil. 

Štefan Harabín

Štefan Harabin (66 let) neúspěšně kandidoval na prezidenta už v roce 2019 se ziskem 14,3 % hlasů. Druhé kolo mu uniklo o 4,3 %, druhý Maroš Šefčovič získal 18,6 % hlasů. Harabín dříve působil na pozici předsedy slovenského Nejvyššího soudu a ministra spravedlnosti. 

Jeho kandidaturu z roku 2019 doprovázely velké problémy. Podle serveru Aktuality.sk kandidoval coby lídr mimoparlamentní strany Vlasť, která se později dostala do finančních problémů a zkrachovala. „Od dárců získal ještě před volbami statisíce eur, ale za kampaň utratili přes milion,“ píše server. 

Harabín sám o sobě prohlašuje, že „neudělal ani jednu politickou chybu“. „Ani jednu politickou chybu jsem neudělal, protože jsem trestní soudce. Nejsem politik,“ uvedl pro RTVS v reakci na otázku, zda někdy udělal politickou chybu.

Hodnotí, že EU i NATO jsou v rozpadu a proto by „inicioval přihlášku Slovenska do mezinárodní organizace BRICS.“ Jako prezident chce podle svých slov získat pro Slovensko status neutrality. „Když máte zabezpečenou neutralitu, máte nejméně peněz na zbrojní výdaje, které mohou jít na životní úroveň občanů.“

"Slováci Ukrajinu nechtějí zradit. Mír je kapitulace." Kandidáti na slovenskou hlavu státu se střetli v poslední debatě Kandidáti na slovenskou hlavu státu

Ivan Korčok

Ivan Korčok (59 let) je bývalým ministrem zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenska. Působil rovněž jako velvyslanec Slovenska ve Spojených státech a stálý představitel Slovenska při Evropské unii. Má za sebou tedy bohaté zkušenosti v diplomacii. 

Korčok je spolu s Peterem Pellegrinim nejsilnějším kandidátem, průzkumy pro druhé kolo počítají právě s těmito dvěma muži. Je dlouhodobým kritikem vlády Roberta Fica (Smer). Obává se například, že se ze Slovenska stává bezvýznamná země. Reagoval tak především na setkání slovenského šéfa diplomacie Juraja Blanára s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem. „V době, kdy jsem se s ním scházel já, tak se s ním scházel celý demokratický a západní svět. V době, kdy se s ním sešel ministr zahraničních věcí SR, tak se s ním scházel maďarský ministr zahraničních věcí, severokorejský a mnoho dalších z nedemokratického světa,“ shrnul. Podle něj Slovensko tímto „podkopává samo sebe“. 

Ačkoliv je Korčok pevným podporovatelem Ukrajiny, jednoznačně odmítl například vyslání slovenských vojáků do bojů proti Rusku. „Nevidím k tomu vůbec žádný důvod,“ sdělil pro RTVS. 

Marian Kotleba

Marian Kotleba (46 let) je bývalým učitelem informatiky a od roku 2016 poslancem Národní rady SR. O mandát přišel v roce 2022 poté, co ho soud právoplatně odsoudil za propagování neonacistické symboliky. 

Kotleba podporuje vystoupení země ze Severoatlantické aliance. Stojí si za tím, aby Slovensko mělo dobré vztahy s Ruskem. „Postupnost při zahraničních cestách je přirozená. Česká republika, Maďarsko, Polská republika a Ruská federace. Na setkání s Putinem nemůže být nic špatného,“ řekl. 

Jak psal server RTVS, nejbližší zemí je podle Kotleby pro Slovensko Česká republika. „Český národ je náš bratrský národ. Každý prezident musí mít s Českem jen ty nejlepší, nejpřátelštější vztahy. S Maďarskem můžeme najít mnoho společných témat a postojů, které nesdílíme s Evropskou unií,“ doplnil. 

Ján Kubiš

Ján Kubiš (71 let) je obdobně jako Korčok zkušeným diplomatem. Má za sebou vzdělání na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů. Za svou kariéru působil jako velvyslanec Slovenska při OSN, ředitel centra OBSE pro prevenci konfliktu a generální tajemník OBSE. Od ledna 2012 také působil jako zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN pro Afghánistán a v lednu 2021 ho generální tajemník Antonio Guterres jmenoval zvláštním vyslancem pro Libyi. 

Téma Blízkého východu je mu tedy velice blízké, čehož využila i stanice RTVS v rozhovoru s ním. „Izrael má právo na sebeobranu, dokonce když se brání před teroristickým hnutím, kterého jedním z cílů je zničit stát Izrael. Zároveň však způsob vedení války, který porušuje pravidla vedení války a humanitární právo, musíme všichni jen zkritizovat a odsoudit.“

Podporuje slovenské členství v NATO i Evropské unii. „Musíme být pevně ukotveni v našem členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Potom můžeme rozvíjet vztahy širokospektrálně. Nesmíme pochybovat o našem základním směřování. Toto si myslím, že někdy nezvládáme. Především naše dnešní vláda vyvolává určité otazníky, pokud jde minimálně o jejich vyjádření,“ doplnil. 

Prezidentské volby na Slovensku: Jak a koho si o víkendu Slováci zvolí? Volba ze zahraničí není možná Bratislavský hrad

Igor Matovič

Igor Matovič (50 let) je již stálicí slovenské politické scény. Působil jako premiér během koronavirové pandemie a koncem března 2021 z pozice odstoupil. V současné době je v opozici. Za svou politickou kariéru si vyzkoušel také funkce místopředsedy vlády a ministra financí. 

Rovněž je zastáncem slovenského členství v EU i NATO. „Pevně věřím a budu se modlit, aby bylo Slovensko nadále v Evropské unii. Aby tu černou díru Evropy Fico ze Slovenska neudělal,“ uvedl. 

Milan Náhlik

Milan Náhlik (48 let) je bývalým policistou a kromě kandidatury do parlamentu za stranu Hlas lidu a do místního zastupitelstva v bratislavské městské části Devínská Nová Ves nemá politické zkušenosti. 

Je odpůrcem členství v NATO i EU. „Nás nikdo nenapadne. Jsme mírumilovný národ a zabývat se zbytečným a hypotetickým strachem, že by nás někdo napadl, já si myslím, že nás nenapadne nikdo a už vůbec ne Rusko,“ řekl. Sám sebe označuje za vlastence a osobu vyznávající konzervativní hodnoty. Jednoznačně odmítl i manželství pro všechny. „Já osobně stojím na konzervativních hodnotách a pro mě je manželství ztělesněním jen v podobě, kdy je muž otcem a žena matkou.“

Sám o sobě říká, že nemůže být prezidentem všech lidí. „Ode mě nikdo nemůže chtít, abych byl prezidentem, například, obhájců pedofilie nebo sexuálních násilníků. Chci být prezidentem všech slušných lidí,“ prohlásil. 

Peter Pellegrini

Peter Pellegrini (48 let) je obdobně jako Matovič zkušeným politikem. Stejně jako on působil na pozici předsedy vlády a nyní zastává pozici předsedy Národní rady SR. Rovněž byl ministrem školství.

Po dlouhou dobu se Pellegrini v rámci kampaně vyhýbal debatám s ostatními kandidáty. Přesto jde ale o prozatímního lídra předvolebních průzkumů. Jako předseda strany Hlas je koaličním partnerem vlády Roberta Fica. Na netransparentnost jeho kampaně upozornila dokonce i Transparency International. 

Jeho spojenectví s Ficem a toho, že je favoritem slovenských voleb, si všímají i zahraniční agentury v čele s Bloombergem. Pellegrini podpořil například kontroverzní reformu trestního zákoníku.

Související

David Broul (použito se svolením D. Broula) Rozhovor

Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ

Slováci si o víkendu zvolili za prezidenta Petera Pellegriniho, který ve druhém kole voleb hlavy státu porazil bývalého diplomata Ivana Korčoka. EuroZprávy.cz v tomto kontextu oslovily pro rozhovor politologa Davida Broula z Univerzity Palackého v Olomouci. Broul připustil, že Pellegrini je skutečně vládní kandidát a k vítězství mu dopomohli voliči Štefana Harabina z prvního kola. „V kontextu dosavadních kroků vlády, jako je rušení Úřadu speciální prokuratury, snahy ovládnout veřejnoprávní televizi a tak dále, nečeká slovenskou demokracii v brzké době nic pozitivního,“ říká.
Juraj Smatana (použito se svolením J. Smatany) Rozhovor

Slovensko čekají krušné časy. Fico a nový prezident chtějí úplné ovládnutí státu a médií, říká Smatana

Kam kráčí Slovensko s nově zvoleným prezidentem Peterem Pellegrinim? Jak ovlivní volba zahraničně-politické směřování země a jaké ponaučení si ze slovenských prezidentských voleb můžeme vzít u nás? Nejen na to se EuroZprávy.cz zeptaly Juraje Smatany, bývalého slovenského politika, dlouhodobého občanského aktivisty a zástupce liberálně-demokratického, prozápadního směřování Slovenska. 

Více souvisejících

prezidentské volby na Slovensku 2024 volby na Slovensku Slovensko Peter Pellegrini Ivan Korčok Igor Matovič (OLaNO) Štefan Harabin Marián Kotleba

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Senát ČR

Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce

Po poslancích se i senátoři shodli na tom, koho letos navrhnou prezidentovi Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Hlava státu je tradičně předá v den státního svátku 28. října. Členové horní komory parlamentu by ocenili například několik známých herců. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 13 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy