PŘEHLEDNĚ: Kdo se uchází o post prezidenta Slovenska?

První kolo volby slovenského prezidenta dnes Slovákům nabízí výběr z celkem devíti kandidátů. Kdo jsou, co mají za sebou, a jaké mají názory? To najdete v našem přehledu níže. 

Patrik Dubovský

Patrik Dubovský (59 let) je historik a archivář, který pracuje na pozici vědeckého pracovníka Ústavu pamäti národa. Jeho odborností je komunistický režim v Československu, pronásledování církví a občanského odporu za totality.

Krisztian Forró

Kristian Forró (47 let) je předsedou strany SZÖVESTÉG – Aliancia. Jak už název napovídá, zastupuje především zájmy maďarské menšiny na Slovensku. Profesně působí jako podnikatel a politik.

V nedávném rozhovoru pro RTVS například uvedl, že „je důležité vidět, že jsou tady i jiné národnosti, nejen Slováci“. „Myslím si, že tak, jako se stala prezidentkou před pěti lety žena, doufám, že jednou přijde chvíle, kdy může mít Slovensko prezidenta z jiné národnostní komunity než slovenské,“ prohlásil. 

Štefan Harabín

Štefan Harabin (66 let) neúspěšně kandidoval na prezidenta už v roce 2019 se ziskem 14,3 % hlasů. Druhé kolo mu uniklo o 4,3 %, druhý Maroš Šefčovič získal 18,6 % hlasů. Harabín dříve působil na pozici předsedy slovenského Nejvyššího soudu a ministra spravedlnosti. 

Jeho kandidaturu z roku 2019 doprovázely velké problémy. Podle serveru Aktuality.sk kandidoval coby lídr mimoparlamentní strany Vlasť, která se později dostala do finančních problémů a zkrachovala. „Od dárců získal ještě před volbami statisíce eur, ale za kampaň utratili přes milion,“ píše server. 

Harabín sám o sobě prohlašuje, že „neudělal ani jednu politickou chybu“. „Ani jednu politickou chybu jsem neudělal, protože jsem trestní soudce. Nejsem politik,“ uvedl pro RTVS v reakci na otázku, zda někdy udělal politickou chybu.

Hodnotí, že EU i NATO jsou v rozpadu a proto by „inicioval přihlášku Slovenska do mezinárodní organizace BRICS.“ Jako prezident chce podle svých slov získat pro Slovensko status neutrality. „Když máte zabezpečenou neutralitu, máte nejméně peněz na zbrojní výdaje, které mohou jít na životní úroveň občanů.“

"Slováci Ukrajinu nechtějí zradit. Mír je kapitulace." Kandidáti na slovenskou hlavu státu se střetli v poslední debatě Kandidáti na slovenskou hlavu státu

Ivan Korčok

Ivan Korčok (59 let) je bývalým ministrem zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenska. Působil rovněž jako velvyslanec Slovenska ve Spojených státech a stálý představitel Slovenska při Evropské unii. Má za sebou tedy bohaté zkušenosti v diplomacii. 

Korčok je spolu s Peterem Pellegrinim nejsilnějším kandidátem, průzkumy pro druhé kolo počítají právě s těmito dvěma muži. Je dlouhodobým kritikem vlády Roberta Fica (Smer). Obává se například, že se ze Slovenska stává bezvýznamná země. Reagoval tak především na setkání slovenského šéfa diplomacie Juraja Blanára s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem. „V době, kdy jsem se s ním scházel já, tak se s ním scházel celý demokratický a západní svět. V době, kdy se s ním sešel ministr zahraničních věcí SR, tak se s ním scházel maďarský ministr zahraničních věcí, severokorejský a mnoho dalších z nedemokratického světa,“ shrnul. Podle něj Slovensko tímto „podkopává samo sebe“. 

Ačkoliv je Korčok pevným podporovatelem Ukrajiny, jednoznačně odmítl například vyslání slovenských vojáků do bojů proti Rusku. „Nevidím k tomu vůbec žádný důvod,“ sdělil pro RTVS. 

Marian Kotleba

Marian Kotleba (46 let) je bývalým učitelem informatiky a od roku 2016 poslancem Národní rady SR. O mandát přišel v roce 2022 poté, co ho soud právoplatně odsoudil za propagování neonacistické symboliky. 

Kotleba podporuje vystoupení země ze Severoatlantické aliance. Stojí si za tím, aby Slovensko mělo dobré vztahy s Ruskem. „Postupnost při zahraničních cestách je přirozená. Česká republika, Maďarsko, Polská republika a Ruská federace. Na setkání s Putinem nemůže být nic špatného,“ řekl. 

Jak psal server RTVS, nejbližší zemí je podle Kotleby pro Slovensko Česká republika. „Český národ je náš bratrský národ. Každý prezident musí mít s Českem jen ty nejlepší, nejpřátelštější vztahy. S Maďarskem můžeme najít mnoho společných témat a postojů, které nesdílíme s Evropskou unií,“ doplnil. 

Ján Kubiš

Ján Kubiš (71 let) je obdobně jako Korčok zkušeným diplomatem. Má za sebou vzdělání na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů. Za svou kariéru působil jako velvyslanec Slovenska při OSN, ředitel centra OBSE pro prevenci konfliktu a generální tajemník OBSE. Od ledna 2012 také působil jako zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN pro Afghánistán a v lednu 2021 ho generální tajemník Antonio Guterres jmenoval zvláštním vyslancem pro Libyi. 

Téma Blízkého východu je mu tedy velice blízké, čehož využila i stanice RTVS v rozhovoru s ním. „Izrael má právo na sebeobranu, dokonce když se brání před teroristickým hnutím, kterého jedním z cílů je zničit stát Izrael. Zároveň však způsob vedení války, který porušuje pravidla vedení války a humanitární právo, musíme všichni jen zkritizovat a odsoudit.“

Podporuje slovenské členství v NATO i Evropské unii. „Musíme být pevně ukotveni v našem členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Potom můžeme rozvíjet vztahy širokospektrálně. Nesmíme pochybovat o našem základním směřování. Toto si myslím, že někdy nezvládáme. Především naše dnešní vláda vyvolává určité otazníky, pokud jde minimálně o jejich vyjádření,“ doplnil. 

Prezidentské volby na Slovensku: Jak a koho si o víkendu Slováci zvolí? Volba ze zahraničí není možná Bratislavský hrad

Igor Matovič

Igor Matovič (50 let) je již stálicí slovenské politické scény. Působil jako premiér během koronavirové pandemie a koncem března 2021 z pozice odstoupil. V současné době je v opozici. Za svou politickou kariéru si vyzkoušel také funkce místopředsedy vlády a ministra financí. 

Rovněž je zastáncem slovenského členství v EU i NATO. „Pevně věřím a budu se modlit, aby bylo Slovensko nadále v Evropské unii. Aby tu černou díru Evropy Fico ze Slovenska neudělal,“ uvedl. 

Milan Náhlik

Milan Náhlik (48 let) je bývalým policistou a kromě kandidatury do parlamentu za stranu Hlas lidu a do místního zastupitelstva v bratislavské městské části Devínská Nová Ves nemá politické zkušenosti. 

Je odpůrcem členství v NATO i EU. „Nás nikdo nenapadne. Jsme mírumilovný národ a zabývat se zbytečným a hypotetickým strachem, že by nás někdo napadl, já si myslím, že nás nenapadne nikdo a už vůbec ne Rusko,“ řekl. Sám sebe označuje za vlastence a osobu vyznávající konzervativní hodnoty. Jednoznačně odmítl i manželství pro všechny. „Já osobně stojím na konzervativních hodnotách a pro mě je manželství ztělesněním jen v podobě, kdy je muž otcem a žena matkou.“

Sám o sobě říká, že nemůže být prezidentem všech lidí. „Ode mě nikdo nemůže chtít, abych byl prezidentem, například, obhájců pedofilie nebo sexuálních násilníků. Chci být prezidentem všech slušných lidí,“ prohlásil. 

Peter Pellegrini

Peter Pellegrini (48 let) je obdobně jako Matovič zkušeným politikem. Stejně jako on působil na pozici předsedy vlády a nyní zastává pozici předsedy Národní rady SR. Rovněž byl ministrem školství.

Po dlouhou dobu se Pellegrini v rámci kampaně vyhýbal debatám s ostatními kandidáty. Přesto jde ale o prozatímního lídra předvolebních průzkumů. Jako předseda strany Hlas je koaličním partnerem vlády Roberta Fica. Na netransparentnost jeho kampaně upozornila dokonce i Transparency International. 

Jeho spojenectví s Ficem a toho, že je favoritem slovenských voleb, si všímají i zahraniční agentury v čele s Bloombergem. Pellegrini podpořil například kontroverzní reformu trestního zákoníku.

Související

David Broul (použito se svolením D. Broula) Rozhovor

Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ

Slováci si o víkendu zvolili za prezidenta Petera Pellegriniho, který ve druhém kole voleb hlavy státu porazil bývalého diplomata Ivana Korčoka. EuroZprávy.cz v tomto kontextu oslovily pro rozhovor politologa Davida Broula z Univerzity Palackého v Olomouci. Broul připustil, že Pellegrini je skutečně vládní kandidát a k vítězství mu dopomohli voliči Štefana Harabina z prvního kola. „V kontextu dosavadních kroků vlády, jako je rušení Úřadu speciální prokuratury, snahy ovládnout veřejnoprávní televizi a tak dále, nečeká slovenskou demokracii v brzké době nic pozitivního,“ říká.
Juraj Smatana (použito se svolením J. Smatany) Rozhovor

Slovensko čekají krušné časy. Fico a nový prezident chtějí úplné ovládnutí státu a médií, říká Smatana

Kam kráčí Slovensko s nově zvoleným prezidentem Peterem Pellegrinim? Jak ovlivní volba zahraničně-politické směřování země a jaké ponaučení si ze slovenských prezidentských voleb můžeme vzít u nás? Nejen na to se EuroZprávy.cz zeptaly Juraje Smatany, bývalého slovenského politika, dlouhodobého občanského aktivisty a zástupce liberálně-demokratického, prozápadního směřování Slovenska. 

Více souvisejících

prezidentské volby na Slovensku 2024 ,  volby na Slovensku ,  Slovensko ,  Peter Pellegrini ,  Ivan Korčok ,  Igor Matovič (OLaNO) ,  Štefan Harabin ,  Marián Kotleba

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Zákony se nadále porušují, ukázaly kontroly v restauracích, barech a klubech

Ministerstvo zdravotnictví se prostřednictvím krajských hygienických stanic zapojilo do celostátní kontrolní akce Alkohol, drogy a mládež 2026 (ADaM), kterou organizovala Policie ČR, ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, Českou obchodní inspekcí, Celní správou ČR a s Ministerstvem zdravotnictví. Kontroly probíhaly od 15. června do 15. září 2026 a zaměřily se mimo jiné na provozovny poskytující stravovací služby, včetně restaurací, barů a klubů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach

V Bílém domě panuje před blížícími se americkými mezidobími volbami hluboká nervozita a obavy z rozsáhlých personálních čistek. Poradci a blízcí spojenci prezidenta Donalda Trumpa se intenzivně připravují na situaci, kdy by případná porážka republikánů v Kongresu mohla vyvolat ostrou vlnu vzájemného obviňování a vést k radikálnímu přeskupení sil uvnitř vládních struktur.

před 4 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec

Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimír Putin

V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem

Mezi evropskými vládami sílí přesvědčení, že budou muset brzy pověřit konkrétní osobu přímými jednáními s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o mírové dohodě pro Ukrajinu. Hlavním problémem však zůstává rozhodnutí, kdo by měl tento citlivý a náročný úkol převzít. Debata na toto téma nabrala na aktuálnosti poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff odcestoval do Ruska s cílem nabídnout Putinovi třístranný summit s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským.

před 7 hodinami

Cisterna LUKOIL na letišti v Praze

Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil

Kreml potvrdil, že Rusko a Spojené státy jednají o osudu zahraničních aktiv sankcionovaného ruského ropného gigantu Lukoil v hodnotě přibližně dvaceti dvou miliard dolarů. Toto oznámení přišlo v době, kdy americké ministerstvo financí prodloužilo povolení k vyjednávání o prodeji těchto aktiv do jedenáctého listopadu. Rozhovory probíhají v rámci rozšiřování hospodářského dialogu mezi Moskvou a Washingtonem.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Petr Pavel

Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters Network, pod kterou spadá web Politico, uvedl, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly velmi blízko dohodě, než Spojené státy zrušily sankce na ruskou naftu. Podle jeho slov dříve koordinované západní sankce na ruský ropný průmysl a oligarchy dostávaly Moskvu pod značný tlak. Dohoda o dodávkách stovek tisíc tun ruské nafty do Spojených států však Kremlu poskytla prostor k nadechnutí.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba

Celosvětový internet čelí mimořádné bezpečnostní krizi poté, co byly v programovacím jazyce PHP, jenž tvoří základ značné části webových stránek, odhaleny dvě kritické zranitelnosti. Kvůli hrozbě kybernetických útoků vydaly vládní agentury po celém světě naléhavé varování a řada institucí, vládních portálů i mediálních společností začala preventivně odpojovat své systémy od sítě.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Podzim

Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení

Víkendové počasí přinese do České republiky výrazné ochlazení, velkou oblačnost a postupně také srážky, které v horských oblastech přejdou v sněžení. Podle aktuální předpovědi meteorologů čeká obyvatele typicky podzimní ráz počasí s proměnlivými teplotami a větrnými poryvy v některých regionech.

včera

Steve Witkoff

Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina

Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.

včera

Pentagon

Pentagon ukončil používání umělé inteligence od Anthropicu. Vadí mu, že nedostal plný přístup

Pentagon ukončil používání nástrojů umělé inteligence od společnosti Anthropic. K tomuto kroku došlo několik měsíců poté, co Ministerstvo obrany Spojených států označilo tuto technologickou firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec. Informaci o úplném přerušení spolupráce potvrdil zástupce amerického rezortu obrany. Rozhodnutí uzavírá měsíce trvající spor týkající se bezpečnostních pojistek a přístupu k vojenským aplikacím.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinská vláda se pod stupňujícími ruskými útoky potýká s nedostatkem peněz

Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.

včera

Zelenskyj odmítl, aby o Ukrajině jednaly USA s Ruskem a Čínou bez Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý v Oslu důrazně odmítl jakékoli snahy o to, aby o budoucnosti Ukrajiny jednali představitelé Spojených států, Ruské federace a Číny bez přímé účasti Kyjeva. Reagoval tak na úvahy o možném trilaterálním summitu mezi Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem, který by se mohl uskutečnit v příštím měsíci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy