Muslim je jedním z nejvlivnějších politiků v Berlíně, představil nezvyklý plán

To, co možná zní jako utopie v částech světa, kde panuje silné nepřátelství mezi muslimy a židy, se stalo skutečností v Berlíně: Židé, muslimové a křesťané spojili síly, aby obnovili kdysi jednu z největších synagog města.

V posledních letech se dochovaná část Fränkeluferské synagogy, která stojí na břehu kanálu ve čtvrti Kreuzberg, stala domovem životem pulzující a rozmanité komunity židů z celého světa, ale jak se obec rozrůstá, nedostává se místa.

Spolužití není v Berlíně vždy snadné, ale s požehnáním lidí, jako je Saleh, který předsedá berlínským sociálním demokratům a je členem městského zastupitelstva, může náboženská spolupráce za pár let dojít naplnění.

"V minulosti Berlín strhl zeď mezi Západem a Východem," řekl Saleh při nedávné návštěvě synagogy. "Dnes musíme strhnout zdi nenávisti," prohlásil. "Sílící antisemitismus a nevraživost vůči muslimům, rostoucí vzájemná netolerance - to nemůže pokračovat," zdůraznil politik.

Fränkeluferská synagoga byla otevřena jako ortodoxní modlitebna v roce 1916 a pojala 2000 věřících. Před nástupem takzvané třetí říše čítala prosperující komunita německých židů kolem 560.000 lidí a byla známá svou kulturní a intelektuální význačností. V roce 1938, pět let po nástupu nacistů k moci v Německu, však davy zničily části budovy během křišťálové noci, kdy byly po celé zemi ničeny synagogy, židovské obchody a domy.

Během holokaustu, který následoval, nacisté a jejich přisluhovači v celé Evropě vyvraždili šest milionů židů.

Mit der SPD Spandau bei Pulse of Europe auf dem Gendarmenmarkt Flagge für Europa gezeigt. #europaistdieantwort #ansprechbar @gabischoff @RaedSalehBerlin pic.twitter.com/GCDyXCql53

Dodnes zůstalo pouze křídlo budovy, známé jako synagoga mládeže, uprostřed převážně arabské a turecké přistěhovalecké čtvrti poseté mešitami, čajovnami a stánků s kebabem.

Malá synagoga přesto láká rostoucí počet mladých židovských rodin, které se v posledních letech přistěhovaly do německé metropole z Izraele, Spojených států, bývalého Sovětského svazu, Jižní Ameriky a Austrálie.

Saleh řekl, že se nedávno s některými členy chrámu setkal nad humusem a falafelem a ptal se jich, jak by mohl rostoucí obec podpořit. Odpověď byla jasná: Prosili o více místa.

"Když pořádáme větší akce a oslavy, tento prostor praská ve švech, velmi rychle je tu velmi těsno," řekl 38letý Jonathan Marcus, který patří k páté generaci německých členů Fränkeluferské synagogy. Dodal, že je třeba také rozšířit prostor pro modlení, vybudovat studovny a školku.

Saleh loni slíbil, že svá slova promění v skutky, a nyní předsedá různorodé dozorčí radě organizace zahrnující židy, křesťany a muslimy, kteří usilují o výběr přibližně 24 milionů eur (přes 617 milionů korun), nutných ke znovuvybudování hlavní budovy. Před válkou to byla bílá neoklasicistní stavba se sloupy ve fasádě.

Zatím nejsou žádné architektonické návrhy, ale je mnoho nadšených podporovatelů, kteří doufají, že vyberou dost darů, aby se za pět let mohlo začít stavět.

Jedním z nich je 40letá izraelská manažerka Nirit Bialerová, která se do Německa přestěhovala před 13 lety. Říká, že se už nemůže dočkat, až se její sny o kulturním centru v synagoze stanou skutečností.

"Myslím, že je skvělé, že Berlín nám, lidem různých vyznání a různého původu, umožňuje spolupracovat," řekla Bialerová před modlitbami vpředvečer svátku Purim v poněkud stísněné modlitebně synagogy. "Skutečnost, že Raed Saleh je původem Palestinec, nehraje žádnou roli. Pro mě je to Berlíňan," podtrhuje Izraelka.

Dosud byly podle Saleha reakce na projekt převážně pozitivní. Dokonce i některé muslimské komunity přislíbily, že budou ve svých mešitách po pátečních modlitbách vybírat peníze na synagogu. "Tato synagoga je nakonec víc než pouhá synagoga. Je to symbol sounáležitosti náboženství, kultur a tradic," uzavřel Saleh.