Spor o přesun ambasády do Jeruzaléma? Rumunský prezident odmítl slova premiérky Dancilaové

Rumunský prezident Klaus Iohannis odmítl nedělní prohlášení premiérky své země Vioriky Dancilaové, že Rumunsko přesune své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Informovala o tom izraelská média. Iohannis zároveň kritizoval premiérku za neznalost zahraniční politiky, podle něj totiž přísluší konečné rozhodnutí o přesunu ambasády prezidentovi. Ten se v minulosti vyjádřit proti takovému kroku.

Dancilaová v neděli v USA na konferenci Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC) prohlásila, že Rumunsko přesune svou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. "Já, jako premiérka Rumunska, a vláda, kterou vedu, přesuneme naši ambasádu do Jeruzaléma, hlavního města státu Izrael," uvedla Dancialová, která si tak vysloužila pochvalu od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. "Děkuji mé přítelkyni, rumunské premiérce, za její plán přesunout ambasádu," citovala Netanjahua izraelská média.

I congratulate my friend, the Prime Minister of Romania, Viorica Dancila, on her announcement at AIPAC that she would act to complete the procedures needed to open the Romanian embassy in Jerusalem. ????

— PM of Israel (@IsraeliPM) 24. března 2019

Krátce poté ale přišlo vyjádření rumunského prezidenta. "Premiérka prokázala úplnou neznalost, co se týče zahraničních záležitostí," uvedl Iohannis podle deníku The Times of Israel a deníku Haarec s tím, že konečné rozhodnutí přísluší jemu jako prezidentovi.

Ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma přesunuly pouze USA a Guatemala. Tento krok kritizovala řada zemí, muslimských i západních a už oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o přesunu vyvolalo v prosinci 2017 protesty v muslimských zemích. Palestina poté začala bojkotovat USA jako zprostředkovatele jejích mírových jednání s Izraelem, která jsou už několik let zamrzlá.

Podle OSN i EU má být status Jeruzalém předmětem jednání v rámci řešení izraelskou-palestinského konfliktu. Izrael totiž obsadil východní část Jeruzaléma za války v roce 1967 a v roce 1980 prohlásil v rozporu s rezolucemi OSN celý Jeruzalém za "nedělitelné hlavní město" izraelského státu. Palestinci ale chtějí mít ve východní části Jeruzaléma hlavní město svého budoucího státu, který by měl zahrnovat i Izraelem okupovaný Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, kde vládne palestinské radikální hnutí Hamás.

Záměr přesunout ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma oznámil v neděli na stejné konferenci v USA i honduraský prezident Juan Orlando Hernández, který to ale podle deníku The Times of Israel podmínil otevřením izraelského velvyslanectví v Hondurasu.

Také nový brazilský prezident Jair Bolsonaro hovořil po svém lednovém nástupu do úřadu o záměru přesunout ambasádu své země z Tel Avivu do Jeruzaléma. Minulý týden ale uvedl brazilský ministr zahraničí Ernesto Araújo, že vláda takový krok stále promýšlí a že je to "velmi důležité" rozhodnutí, které musí být učiněno s ohledem na "mír a stabilitu" v regionu. Bolsonaro má Izrael za týden navštívit.

O přesun ambasády do Jeruzaléma dlouhodobě usiluje i český prezident Miloš Zeman. V případě České republiky ale v této otázce rozhoduje vláda a premiér Andrej Babiš nedávno zopakoval, že přesun není na pořadu dne.

Související

Vladimir Putin

Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin

Vůdci v zemích na východní hranici NATO byli už dlouho náchylní k manipulaci ze strany Moskvy, což bylo důsledkem desítek let špatného vládnutí. Upozornil na to server Politico s tím, že vítězem voleb v Rumunsku se stal ruský prezident Vladimir Putin.

Více souvisejících

Rumunsko Izrael Klaus Iohannis Viorica Dancilaová ambasády

Aktuálně se děje

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Zvýšení výdajů NATO, které prosazuje Trump, má smysl. Pomohlo by nejen Ukrajině

Myšlenka na dramatické zvýšení výdajů členských států NATO na obranu, o které hovoří prezident USA Donald Trump, by mohla mít významné dopady nejen na ukrajinskou obranu, ale i na americký obranný průmysl. Trump ve svém virtuálním projevu na fóru v Davosu vyzval členy NATO, aby zvýšili své výdaje na obranu z aktuálního cíle 2 % HDP na ambiciózních 5 %.

včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Slovákům nehrozí převrat podle plánů opozice, ale Kremlu. Fico lidem odepře práva rád

Slovenský premiér Robert Fico rozehrává nebezpečnou hru, která znepokojuje nejen jeho vlastní národ, ale i mezinárodní partnery Slovenska. Jeho „suverénní“ zahraniční politika, často až zuřivě proruská, rozděluje společnost a staví Slovensko do izolace. Ficovy kroky vyvolávají otázky: slouží opravdu zájmům Slovenska, nebo jen slepě následují scénář diktovaný Moskvou?

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Severokorejci nejsou jedinými zahraničními bojovníky na straně Ruska v ukrajinské válce

Zprávy o zapojení severokorejských vojáků do bojů na straně Ruska v rámci jeho války proti Ukrajině vyvolaly bouřlivou debatu mezi experty. Přestože přesný počet těchto vojáků a jejich role zůstávají nejasné, rozhodnutí Pchjongjangu nasadit své jednotky představuje významný moment nejen pro Ukrajinu, ale i pro mezinárodní komunitu. Severokorejci však nejsou první zahraniční občané, kteří se zapojili do této války na straně Moskvy, upozornil server National Interest.

včera

včera

Ilustrační foto

Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?

Krize na ropném trhu, vyvolaná válkou Ruska na Ukrajině, pomalu odeznívá – a s ní i obří zisky ropných gigantů. Naznačují to finanční výsledky, které tento týden představí společnosti Shell a ExxonMobil. Tyto ropné velmoci zažily díky prudkému nárůstu cen energií během války nebývalou ziskovost, avšak současný pokles cen naznačuje, že éra rekordních příjmů se blíží ke konci.

včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem

V pátek večer zaplnily ulice slovenských měst davy demonstrantů, kteří se postavili proti zahraničněpolitickému obratu vlády premiéra Roberta Fica směrem k Rusku. Protesty, kterých se podle odhadů zúčastnilo kolem 100 000 lidí, vyjadřovaly nesouhlas se směřováním země a volaly po respektování závazků Slovenska vůči jeho západním partnerům v NATO a Evropské unii. V Bratislavě, kde se sešlo přibližně 60 000 lidí, byla atmosféra nabitá emocemi a odhodláním.

včera

Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

včera

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

včera

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

včera

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

včera

včera

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

včera

24. ledna 2025 22:13

24. ledna 2025 21:44

24. ledna 2025 20:53

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

24. ledna 2025 19:18

24. ledna 2025 17:15

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

24. ledna 2025 16:32

Slovensko čelí masivnímu kybernetickému útoku, oznámil Fico těsně před demonstracemi

Slovensko čelí dalšímu masivnímu kybernetickému útoku, který tentokrát míří na státní Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VšZP). Premiér Robert Fico (Směr-SD) a ministr zdravotnictví Kamil Šaško (Hlas-SD) na dnešní tiskové konferenci potvrdili, že útok stále probíhá, ale bezpečnostní týmy se mu úspěšně brání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy