Rumunský prezident Klaus Iohannis odmítl nedělní prohlášení premiérky své země Vioriky Dancilaové, že Rumunsko přesune své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Informovala o tom izraelská média. Iohannis zároveň kritizoval premiérku za neznalost zahraniční politiky, podle něj totiž přísluší konečné rozhodnutí o přesunu ambasády prezidentovi. Ten se v minulosti vyjádřit proti takovému kroku.
Dancilaová v neděli v USA na konferenci Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC) prohlásila, že Rumunsko přesune svou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. "Já, jako premiérka Rumunska, a vláda, kterou vedu, přesuneme naši ambasádu do Jeruzaléma, hlavního města státu Izrael," uvedla Dancialová, která si tak vysloužila pochvalu od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. "Děkuji mé přítelkyni, rumunské premiérce, za její plán přesunout ambasádu," citovala Netanjahua izraelská média.
I congratulate my friend, the Prime Minister of Romania, Viorica Dancila, on her announcement at AIPAC that she would act to complete the procedures needed to open the Romanian embassy in Jerusalem. ????
— PM of Israel (@IsraeliPM) 24. března 2019
Krátce poté ale přišlo vyjádření rumunského prezidenta. "Premiérka prokázala úplnou neznalost, co se týče zahraničních záležitostí," uvedl Iohannis podle deníku The Times of Israel a deníku Haarec s tím, že konečné rozhodnutí přísluší jemu jako prezidentovi.
Ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma přesunuly pouze USA a Guatemala. Tento krok kritizovala řada zemí, muslimských i západních a už oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o přesunu vyvolalo v prosinci 2017 protesty v muslimských zemích. Palestina poté začala bojkotovat USA jako zprostředkovatele jejích mírových jednání s Izraelem, která jsou už několik let zamrzlá.
Podle OSN i EU má být status Jeruzalém předmětem jednání v rámci řešení izraelskou-palestinského konfliktu. Izrael totiž obsadil východní část Jeruzaléma za války v roce 1967 a v roce 1980 prohlásil v rozporu s rezolucemi OSN celý Jeruzalém za "nedělitelné hlavní město" izraelského státu. Palestinci ale chtějí mít ve východní části Jeruzaléma hlavní město svého budoucího státu, který by měl zahrnovat i Izraelem okupovaný Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, kde vládne palestinské radikální hnutí Hamás.
Záměr přesunout ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma oznámil v neděli na stejné konferenci v USA i honduraský prezident Juan Orlando Hernández, který to ale podle deníku The Times of Israel podmínil otevřením izraelského velvyslanectví v Hondurasu.
Také nový brazilský prezident Jair Bolsonaro hovořil po svém lednovém nástupu do úřadu o záměru přesunout ambasádu své země z Tel Avivu do Jeruzaléma. Minulý týden ale uvedl brazilský ministr zahraničí Ernesto Araújo, že vláda takový krok stále promýšlí a že je to "velmi důležité" rozhodnutí, které musí být učiněno s ohledem na "mír a stabilitu" v regionu. Bolsonaro má Izrael za týden navštívit.
O přesun ambasády do Jeruzaléma dlouhodobě usiluje i český prezident Miloš Zeman. V případě České republiky ale v této otázce rozhoduje vláda a premiér Andrej Babiš nedávno zopakoval, že přesun není na pořadu dne.
Související
Povodně berou životy ve střední Evropě. V Rakousku zemřel hasič, zahynulo šest Rumunů
Na Balkáně zuří epidemie, která ohrožuje potravinářský průmysl
Rumunsko , Izrael , Klaus Iohannis , Viorica Dancilaová , ambasády
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák