Rumunský prezident Klaus Iohannis odmítl nedělní prohlášení premiérky své země Vioriky Dancilaové, že Rumunsko přesune své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Informovala o tom izraelská média. Iohannis zároveň kritizoval premiérku za neznalost zahraniční politiky, podle něj totiž přísluší konečné rozhodnutí o přesunu ambasády prezidentovi. Ten se v minulosti vyjádřit proti takovému kroku.
Dancilaová v neděli v USA na konferenci Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC) prohlásila, že Rumunsko přesune svou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. "Já, jako premiérka Rumunska, a vláda, kterou vedu, přesuneme naši ambasádu do Jeruzaléma, hlavního města státu Izrael," uvedla Dancialová, která si tak vysloužila pochvalu od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. "Děkuji mé přítelkyni, rumunské premiérce, za její plán přesunout ambasádu," citovala Netanjahua izraelská média.
I congratulate my friend, the Prime Minister of Romania, Viorica Dancila, on her announcement at AIPAC that she would act to complete the procedures needed to open the Romanian embassy in Jerusalem. ????
— PM of Israel (@IsraeliPM) 24. března 2019
Krátce poté ale přišlo vyjádření rumunského prezidenta. "Premiérka prokázala úplnou neznalost, co se týče zahraničních záležitostí," uvedl Iohannis podle deníku The Times of Israel a deníku Haarec s tím, že konečné rozhodnutí přísluší jemu jako prezidentovi.
Ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma přesunuly pouze USA a Guatemala. Tento krok kritizovala řada zemí, muslimských i západních a už oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o přesunu vyvolalo v prosinci 2017 protesty v muslimských zemích. Palestina poté začala bojkotovat USA jako zprostředkovatele jejích mírových jednání s Izraelem, která jsou už několik let zamrzlá.
Podle OSN i EU má být status Jeruzalém předmětem jednání v rámci řešení izraelskou-palestinského konfliktu. Izrael totiž obsadil východní část Jeruzaléma za války v roce 1967 a v roce 1980 prohlásil v rozporu s rezolucemi OSN celý Jeruzalém za "nedělitelné hlavní město" izraelského státu. Palestinci ale chtějí mít ve východní části Jeruzaléma hlavní město svého budoucího státu, který by měl zahrnovat i Izraelem okupovaný Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, kde vládne palestinské radikální hnutí Hamás.
Záměr přesunout ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma oznámil v neděli na stejné konferenci v USA i honduraský prezident Juan Orlando Hernández, který to ale podle deníku The Times of Israel podmínil otevřením izraelského velvyslanectví v Hondurasu.
Také nový brazilský prezident Jair Bolsonaro hovořil po svém lednovém nástupu do úřadu o záměru přesunout ambasádu své země z Tel Avivu do Jeruzaléma. Minulý týden ale uvedl brazilský ministr zahraničí Ernesto Araújo, že vláda takový krok stále promýšlí a že je to "velmi důležité" rozhodnutí, které musí být učiněno s ohledem na "mír a stabilitu" v regionu. Bolsonaro má Izrael za týden navštívit.
O přesun ambasády do Jeruzaléma dlouhodobě usiluje i český prezident Miloš Zeman. V případě České republiky ale v této otázce rozhoduje vláda a premiér Andrej Babiš nedávno zopakoval, že přesun není na pořadu dne.
Související
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Rumunsko slibuje odvetu Moskvě po dopadu úlomků ruského dronu na své území
Rumunsko , Izrael , Klaus Iohannis , Viorica Dancilaová , ambasády
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 31 minutami
Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 33 minutami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 36 minutami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 1 hodinou
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 2 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 2 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 3 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 5 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 6 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 7 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 9 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země.
Zdroj: Libor Novák