Nová směrnice o autorském právu na internetu: Co přesně nás čeká?

Možnost nastavit mantinely působení globálním korporacím je jedním z úkolů Evropské unie. Zatímco Česká republika by mohla Googlu nebo Facebooku promlouvat do byznysu jen těžko, největší světový trh Evropské unie má mnohem silnější páky. Jenže soužití s těmito internetovými službami je pro člověka poměrně krátké, a tak není zcela jasné, jak a jestli vůbec jejich působnost regulovat.

Nastavit mantinely má Evropským parlamentem dnes odhlasovaná směrnice o regulaci autorského práva na internetu. "Základní záměr je ve skutečnosti naprosto správný. Potřebujeme jednotný digitální trh, potřebujeme nějakou úpravu copyrightu," řekla po Globe24.cz Markéta Gregorová z České pirátské strany, která patří k nejhlasitějším kritikům přijímané legislativy. Na základním myšlence regulace tedy panuje široká shoda.

Její části však vzbuzují otazníky. Jedná se především o přijaté články 15 a 17 (v původním číslování se jedná o diskutované články 11 a 13) směrnice. Co od nich očekávat?

Směrnice by měla zavést tzv. daň z odkazu. Cílem této regulace je zaručit odměnu tvůrcům obsahu za to, že jejich dílo bylo sdíleno jinými weby, typicky právě Facebook a Google. Obě služby nabízí "cizí" obsah a profitují z něj. Nově by za takovouto nabídku musely zaplatit, pokud je nenabízí formou „jednotlivých slov nebo velmi krátkých pasáží”. Jak však konstatování bude implementováno do české legislativy, je otázkou. S nejasným konstatování "množství větší než malé", totiž mají české zákony zkušenost, která však není příliš pozitivní.

Co se týče plateb samotným autorům v tuzemsku je rovněž velmi nejasné, jestli k nim nějaké platby digitálních gigantů doputují. Příkladem může být fungování Ohraného svazu autorského (OSA), který sice vybírá poplatky, ale jejich redistribuce je mnohdy sporná. Kritici rovněž poukazují na německý příklad, kde se rovněž pokoušeli zdanit odkazy na Googlu a podobných službách. Jenže v současnosti reklama, kterou Google poskytuje živí řadu autorů. Největší vyhledávač odmítl platit za "poskytování reklamy" a celý záměr se v Německu zhroutil. 

Ještě větší kontroverzi však budí část o odpovědnosti poskytovatelů za internetový obsah. Kromě nových a velmi malých služeb, tedy těch které mají méně než 5 milionů návštěvníků měsíčně a menší obrat než 10 milionů euro ročně, budou muset poskytovatelé kontrolovat, co uživatelé prostřednictvím jejich služeb nahrávají.

Např. služba Uloz.to nebyla dosud právně postihnutelná za sdílení nelegálního obsahu anonymními uživateli služby. To by se mělo změnit. Podle kritiků však dojde k omezení svobody internetového obsahu, jelikož hrozí nutnost nasazení sofistikovaných filtrů, které doposud byl schopen aplikovat pouze technologický gigant Google.

"Všechny služby, na které lze cokoliv nahrát, by za to najednou byly zodpovědné - a to se netýká jen ulož.to, ale také třeba všech sociálních sítí nebo i specializovaných fór. To by je donutilo nasadit automatizované filtry, které by pro jistotu mazaly i úplně legitimní obsah jako parodie, protože to zkrátka tyto filtry neumí rozlišit. Takový filtr je navíc velmi technicky náročná a drahá věc - takže jenom pár největších korporací ho úspěšně nasadí. Ostatní si pak filtr buď koupí od nich nebo zmizí pod přívalem žalob," argumentuje pirátka Markéta Gregorová.

Nicméně v tomto bodě je znění směrnice vágní, jelikož hovoří pouze o nutnosti kontroly, nikoliv o tom, jakou metodou bude probíhat. V současnosti tak není jasné, jestli po implementaci směrnice do české legislativy dojde ke skutečně zásadním změnám a jestli budou pro uživatele pozitivní či negativní.