Hollande věští nástup krajní pravice ve Francii. Evropě hrozí paralýza, varuje

V exkluzivním rozhovoru se bývalý prezident François Hollande, jemuž v těchto dnech vychází rozšířená verze jeho bestselleru Les Leçons du pouvoir (Lekce moci, nakl. Stock), zabývá evropskými volbami, dosavadním charakterem vlády svého nástupce Emmanuela Macrona, stejně jako krizí kolem hnutí „žlutých vest".

Nacionalisté se mohou zmocnit evropského ohně a uhasit ho!

Doporučuje, aby výsledkem „velké debaty" bylo především odhodlání „snížit daňové nespravedlnosti" a to opětným zavedením milionářské daně, známé jako Solidární daň z bohatství (ISF) a posílením zdanění „obratu z kapitálu". „Fragmentace a rozdělení, které se usadilo v naší společnosti vyžaduje, aby se rozvíjela společná vize naší budoucnosti kolem ekologie, vzdělávání a občanského angažmá," tvrdí.

Ve vztahu brexitu považuje Hollande za důležité, že si „žádná země nepřeje dnes odejít z eurozóny, ani Unie". „Nevěřím na implozi Evropy. Obávám se její paralýzy," tvrdí. „Vlády populistické inspirace, jako jsou v Itálii Matteo Salvini nebo v Maďarsku Viktor Orbán, chtějí, aby Evropa více nepokračovala. A mají prostředky k tomu, aby zablokovaly veškerému pohybu v Evropské radě," vysvětluje. Z tohoto důvodu Hollande soudí, že jediným řešením je, aby v Evropě, jež po brexitu „zůstane ve 27" členech, došlo ke vzniku „Evropy ve dvou", založené na páru Francie a Německa.

„Je to jediný způsob, jak usměrnit nové politiky obrany, ekologie, podpory nového průmyslu, daňové harmonizace... Jakmile bude tato úmluva bude zanesena novou smlouvou, další země nás budou následovat a tímto způsobem bude opět znovu nalezen evropský duch počátků," domnívá se. „Pokud se tomu tak nestane, nacionalisté se toho nakonec zmocní a evropský oheň bude definitivně uhašen," soudí.

Prezidenti Emmanuel Macron a kancléřka Angela Merkelová přitom podepsali 22. ledna novou smlouvu o spolupráci a francouzsko-německé integraci v Cáchách, aby tím „sledovali nový cíl zvýšené konvergence mezi Francií a Německem", poznamenává k tomu agentura Reuters.

Macron ve snaze vším ve Francii zatřást, všechno zastavil

Co se týče domácí politiky, Francois Hollande kritizuje svého nástupce a bývalého ministra ekonomie a - i když uznává, že „výkon moci je obtížné cvičení, které vyžaduje pochopení naší země" - „výsledek po dvou letech ale není dobrý ani pro ekonomickou vitalitu, ani pro sociální soudržnost," říká o bilanci Emmanuela Macrona, který se stal prezidentem v červnu 2017.

„Ve snaze vším zatřást, všechno se zastavilo," připomíná znovu. „Ale jeden mandát trvá pět let, vyhněte se proto definitivním soudům. Každý prezident může vždy udělat opravy, já sám jsem tak činil," sebekriticky přiznává. Domnívá se, že „velká rozprava", kterou za posledních pár měsíců exekutiva uskutečnila, aby se dostala z krize vyvolané manifestacemi „žlutých vest", je „patřičnou metodou". To, co ale bylo v posledních dnech rozhodnuto, přišlo pozdě. „Ihned bych zakázal manifestovat v některých místech. Jako Champs-Élysées," říká. Bývalý prezident připomíná, že i on tak učinil v případě manifestací proti legalizací homosexuálních sňatků, známých jako Sňatky pro všechny, v roce 2013 čelil rovněž protestům Červených čapek.

Všechno podle něj pochází z „krize důvěry". Stát by měl uvažovat o novém „aktu decentralizace", aby se státu podařilo dosáhnout obnovy své moci, což souvisí s „humanizací veřejných služeb" vůči „technologickým a a ekonomickým mutacím".

Větší hrozba pochází od krajní pravice než od krajní levice, tvrdí Hollande

On sám, opakuje, chce v tu chvíli především varovat a burcovat. „Obracím se na všechny demokratické politické síly. Tváří v tvář vzestupu nacionalismu na celém světě, při potvrzení čínské ekonomické moci, vůči ruským vojenským intervencím, před agresivním protekcionismem Spojených států, stojí Evropa před velkou výzvou pro svou existenci," vypočítává nebezpečí. Jedním z nich je i propast mezi vládnoucími elitami a obyčejnými lidmi.

„Podobně je tomu s vyvléknutím lidových kategorií z politiky, vládnoucí strany, které živily demokratickou debatu po celá desetiletí, právě ti si musejí uvědomit svou odpovědnost. Týká se to levice, stejně jako pravice. Nesmějí se dopouštět ani krajností, ani přetěžování," připomíná. Strany by měly být znovu „hodnověrnými alternativami", jež dokáží mobilizovat, protože, domnívá se, „srážka mezi současnou mocí a krajní pravicí dopadne špatně", říká.

Bývalý prezident François Hollande zdůrazňuje, že nezaměňuje radikálně-levicovou Nepoddajnou Francii, vedenou Jeanem-Lucem Mélenchonem s pravicově-populistickým Národním sdružením, jemuž stojí na čele Marine Le Penová. Obě síly podle něj nejsou totožné „Hrozba přichází z krajní pravice. Prohlašuji, že jednoho dne přijde ve Francii k moci. V roce 2022 nebo později ... protože jak tvrdí, ona jediná nebyla dosud vyzkoušena!"