Hollande věští nástup krajní pravice ve Francii. Evropě hrozí paralýza, varuje

Evropě hrozí nástupem hnutí, inspirované populismem, paralýza. Ve Francii se jednoho dostane k moci extrémní pravice, buď v roce 2022 nebo později. Řešením pro Evropu by ale mohla být nová francouzsko-německá smlouva, k níž by se připojily další státy, tvrdí François Hollande. bývalý francouzský prezident, v rozhovoru pro francouzský list Le Parisien.

V exkluzivním rozhovoru se bývalý prezident François Hollande, jemuž v těchto dnech vychází rozšířená verze jeho bestselleru Les Leçons du pouvoir (Lekce moci, nakl. Stock), zabývá evropskými volbami, dosavadním charakterem vlády svého nástupce Emmanuela Macrona, stejně jako krizí kolem hnutí „žlutých vest".

Nacionalisté se mohou zmocnit evropského ohně a uhasit ho!

Doporučuje, aby výsledkem „velké debaty" bylo především odhodlání „snížit daňové nespravedlnosti" a to opětným zavedením milionářské daně, známé jako Solidární daň z bohatství (ISF) a posílením zdanění „obratu z kapitálu". „Fragmentace a rozdělení, které se usadilo v naší společnosti vyžaduje, aby se rozvíjela společná vize naší budoucnosti kolem ekologie, vzdělávání a občanského angažmá," tvrdí.

Ve vztahu brexitu považuje Hollande za důležité, že si „žádná země nepřeje dnes odejít z eurozóny, ani Unie". „Nevěřím na implozi Evropy. Obávám se její paralýzy," tvrdí. „Vlády populistické inspirace, jako jsou v Itálii Matteo Salvini nebo v Maďarsku Viktor Orbán, chtějí, aby Evropa více nepokračovala. A mají prostředky k tomu, aby zablokovaly veškerému pohybu v Evropské radě," vysvětluje. Z tohoto důvodu Hollande soudí, že jediným řešením je, aby v Evropě, jež po brexitu „zůstane ve 27" členech, došlo ke vzniku „Evropy ve dvou", založené na páru Francie a Německa.

„Je to jediný způsob, jak usměrnit nové politiky obrany, ekologie, podpory nového průmyslu, daňové harmonizace... Jakmile bude tato úmluva bude zanesena novou smlouvou, další země nás budou následovat a tímto způsobem bude opět znovu nalezen evropský duch počátků," domnívá se. „Pokud se tomu tak nestane, nacionalisté se toho nakonec zmocní a evropský oheň bude definitivně uhašen," soudí.

Prezidenti Emmanuel Macron a kancléřka Angela Merkelová přitom podepsali 22. ledna novou smlouvu o spolupráci a francouzsko-německé integraci v Cáchách, aby tím „sledovali nový cíl zvýšené konvergence mezi Francií a Německem", poznamenává k tomu agentura Reuters.

Macron ve snaze vším ve Francii zatřást, všechno zastavil

Co se týče domácí politiky, Francois Hollande kritizuje svého nástupce a bývalého ministra ekonomie a - i když uznává, že „výkon moci je obtížné cvičení, které vyžaduje pochopení naší země" - „výsledek po dvou letech ale není dobrý ani pro ekonomickou vitalitu, ani pro sociální soudržnost," říká o bilanci Emmanuela Macrona, který se stal prezidentem v červnu 2017.

„Ve snaze vším zatřást, všechno se zastavilo," připomíná znovu. „Ale jeden mandát trvá pět let, vyhněte se proto definitivním soudům. Každý prezident může vždy udělat opravy, já sám jsem tak činil," sebekriticky přiznává. Domnívá se, že „velká rozprava", kterou za posledních pár měsíců exekutiva uskutečnila, aby se dostala z krize vyvolané manifestacemi „žlutých vest", je „patřičnou metodou". To, co ale bylo v posledních dnech rozhodnuto, přišlo pozdě. „Ihned bych zakázal manifestovat v některých místech. Jako Champs-Élysées," říká. Bývalý prezident připomíná, že i on tak učinil v případě manifestací proti legalizací homosexuálních sňatků, známých jako Sňatky pro všechny, v roce 2013 čelil rovněž protestům Červených čapek.

Všechno podle něj pochází z „krize důvěry". Stát by měl uvažovat o novém „aktu decentralizace", aby se státu podařilo dosáhnout obnovy své moci, což souvisí s „humanizací veřejných služeb" vůči „technologickým a a ekonomickým mutacím".

Větší hrozba pochází od krajní pravice než od krajní levice, tvrdí Hollande

On sám, opakuje, chce v tu chvíli především varovat a burcovat. „Obracím se na všechny demokratické politické síly. Tváří v tvář vzestupu nacionalismu na celém světě, při potvrzení čínské ekonomické moci, vůči ruským vojenským intervencím, před agresivním protekcionismem Spojených států, stojí Evropa před velkou výzvou pro svou existenci," vypočítává nebezpečí. Jedním z nich je i propast mezi vládnoucími elitami a obyčejnými lidmi.

„Podobně je tomu s vyvléknutím lidových kategorií z politiky, vládnoucí strany, které živily demokratickou debatu po celá desetiletí, právě ti si musejí uvědomit svou odpovědnost. Týká se to levice, stejně jako pravice. Nesmějí se dopouštět ani krajností, ani přetěžování," připomíná. Strany by měly být znovu „hodnověrnými alternativami", jež dokáží mobilizovat, protože, domnívá se, „srážka mezi současnou mocí a krajní pravicí dopadne špatně", říká.

Bývalý prezident François Hollande zdůrazňuje, že nezaměňuje radikálně-levicovou Nepoddajnou Francii, vedenou Jeanem-Lucem Mélenchonem s pravicově-populistickým Národním sdružením, jemuž stojí na čele Marine Le Penová. Obě síly podle něj nejsou totožné „Hrozba přichází z krajní pravice. Prohlašuji, že jednoho dne přijde ve Francii k moci. V roce 2022 nebo později ... protože jak tvrdí, ona jediná nebyla dosud vyzkoušena!"

Související

Více souvisejících

François Hollande Francie Emmanuel Macron EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno včera

31. ročník Cen Thálie Prohlédněte si galerii

Vondráčková, Strejček i herci Divadla Na zábradlí. Předávaly se Ceny Thálie

Letošní Ceny Thálie za nejlepší herecké výkony v činohře zamířily do pražského Divadla Na zábradlí. Ocenění získali Kateřina Císařová za roli Káti ve hře Vzkříšení a Miloslav König za ztvárnění francouzského spisovatele Michela Houellebecqa ve hře Veřejní nepřátelé. Ceny Thálie za celoživotní mistrovství převzali herec Viktor Preiss, zpěvačka Helena Vondráčková, sopranistka Naďa Šormová a tanečník a choreograf Josef Kotěšovský.  

včera

včera

Konvoj OSN

OSN Izrael neposlechne. Libanon neopustí

Mírové jednotky OSN v Libanonu v sobotu prohlásily, že neplánují opustit své pozice na jihu země, navzdory izraelským požadavkům na jejich přemístění. Informovala o tom agentura TASR na základě zprávy AFP.

včera

včera

včera

včera

včera

Hans Petter Midttun

EXKLUZIVNĚ: Hrozí světu jaderná válka? Světoví experti pro EZ zodpověděli ožehavou otázku

Rusko nedávno upravilo svou jadernou doktrínu, která nyní umožňuje jadernou reakci na útok nejaderného státu podporovaného jadernou mocností nebo při použití vzdušných a kosmických zbraní proti jeho území. Podle několika expertů oslovených serverem EuroZprávy.cz tyto změny neovlivní podporu Ukrajiny ze strany Západu, a varování o jaderném útoku Kremlu postupně ztrácí svou účinnost.

včera

Jana Maláčová

Maláčová byla zvolena předsedkyní SOCDEM

Novou předsedkyní Sociální demokracie (SOCDEM) se stala bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Byla zvolena na sjezdu strany v Hradci Králové, kde získala podporu zhruba 66 % delegátů. 

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Harrisová se dočkala masivní podpory. Do její kampaně se zapojil bývalý prezident

Bývalý americký prezident Barack Obama se zapojí do předvolební kampaně viceprezidentky Kamaly Harrisové, která kandiduje za Demokratickou stranu. Obama plánuje především mobilizovat voliče v klíčových státech. O jeho angažmá informoval deník Washington Post.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy