KOMENTÁŘ | Možné odblokování brexitu? Změna parlamentního hlasování

Britští poslanci hlasovali o první sérii 8 alternativních řešení možné podoby brexitu 27. března, tedy dva dny před plánovaným opuštěním Evropské unie. Žádná z předložených alternativ však nezískala v tamějším parlamentu dostatečnou podporu. Druhé kolo hlasování se konalo pár dní poté, v pondělí 1. dubna, kdy poslanci rozhodovali jen mezi 4 předloženými možnostmi. Byly jimi: Návrh C – celní unie, Návrh D – společný trh 2.0, Návrh E – veřejné hlasování a Návrh G předkládající nadřazenost parlamentu po prodloužení článku 50. Ani tentokrát nebyla žádná strategie většinově podpořena, a Spojené království tak stále netuší, jak bude její budoucí vztah s evropskými protějšky ošetřen.

Pokud si však britská vláda přeje požádat evropské lídry o delší prodloužení článku 50 k tomu, aby mohla brexitovou dohodu dojednat a nemusela z Unie k 12. dubnu vystoupit bez dohody, musí prokázat jasnou politickou shodu a vizi o svých budoucích záměrech a krocích. To nyní kvůli parlamentní krizi není možné, poslanci však už nemají v záloze další možné scénáře, o kterých by hlasovali.

Současný způsob hlasování, kdy jsou jednotlivé možnosti ve sněmovně předkládány jednotlivě, opomíjí sekundární a terciální preference poslanců, a produkuje tak poněkud zmatené výsledky. Navíc se zdá, že někteří z řad poslanců využívají při hlasováních různých taktik k tomu, aby napomohli tzv. tvrdému brexitu. Pro odblokování parlamentního patu by proto bylo vhodné změnit způsob hlasování, který by zajistil konečný výběr nejvíce podporovaného scénáře. Spojené království má zkušenosti hned s několika dalšími způsoby hlasování, které by v současné situaci mohly být teoreticky využity.

V první řadě by se mohlo nabízet okamžité dodatečné hlasování, které by následovalo po hlasování oficiálním, ve kterém by s velkou pravděpodobností, jak jsme již dvakrát byli svědky, žádný z předložených návrhů nezískal požadovanou podporu. Dodatečné hlasování by mohlo být založeno na preferenčním způsobu volby, který se však využívá spíše při volbě mezi kandidáty než při volbě mezi scénáři o budoucím uspořádání vztahů mezi dvěma entitami. Takováto volba by mohla připomínat například naši přímou volbu prezidenta, konkrétně tedy druhé kolo volby, kdy proti sobě stojí dva nejúspěšnější kandidáti, jež v prvním kole nezískali nadpoloviční většinu hlasů. Ve druhém kole tedy voliči neúspěšných kandidátů rozdělují své hlasy mezi dva úspěšnější kandidáty. V Británii by dodatečná volba byla založena na rozdělení zbylých hlasů dle již dříve stanovených preferencí. Takovýto způsob parlamentního hlasování byl však na počátku tohoto desetiletí zamítnut v referendu.

Obdobný způsob alternativního či také preferenčního hlasování se často využívá ve Spojených státech. Dalším možným způsobem by mohlo být hlasování, které využívají britské strany ke zvolení svého lídra. Jedná se o jakési „vyčerpávající“ a postupné „podrobné“ hlasování, kdy v rámci jednotlivých kol volby jsou postupně vyřazovány možnosti s nejnižší podporou. Takto by se v případě našich alternativních scénářů hlasovalo do té doby, než by zbyl jeden jediný scénář. Ten by představoval nejvíce podporovaný návrh, se kterým by vláda mohla konečně operovat při dalších vyjednáváních. Opět se však jedná o způsob volby politiků, a ne možnosti budoucího směřování země. Hlasování tohoto typu by se však mohlo nějakým způsobem upravit a ošetřit tak, aby se dalo aplikovat například i na parlamentní rozhodování tohoto typu.

Poslední možností, kterou bych chtěla zmínit, je tzv. kumulativní hlasování, při kterém by poslanci na počátku hlasování obdrželi určitý počet bodů a ty by dále přidělovali k jednotlivým návrhům dle toho, jak s jednotlivými předloženými alternativami souhlasí. Byl by vybrán ten scénář, který by po rozdělení a sečtení bodů získal jejich nejvyšší počet.

Na základě současné situace a politického rozložení ve Velké Británii se jeví jako poměrně žádoucí, aby byl systém hlasování v Dolní sněmovně nějakým způsobem reformován, či alespoň pro aktuální potřebu výběru scénáře budoucího směřování země poupraven. Bez brzké parlamentní shody totiž hrozí, že bude Spojené království ve slepé uličce uvězněno na dobu neurčitou. Ochota a trpělivost unijní strany k dalším rozhovorům a vyjednáváním bude zatím konstantně klesat k nule.