Neřízený brexit je nejhorší varianta, soudí ministři řady zemí EU

Nejhorší variantou brexitového vývoje by byl britský odchod z Evropské unie, který by se neřídil žádnou vzájemnou dohodou. Při příchodu to dnes ráno v Lucemburku uváděli mnozí účastníci dnešního jednání Rady pro všeobecné záležitosti. Ta ve formátu zástupců 27 členských zemí EU připravuje středeční mimořádný summit EU, který bude posuzovat novou žádost britské premiérky Theresy Mayové o odklad brexitu.

"Případný odklad musí být využit k tomu, abychom se vyhnuli brexitu bez dohody," řekl novinářům například nizozemský ministr zahraničí Stef Blok. Podle německého ministra pro evropské záležitosti Michaela Rotha musí být nejpozději ve středu večer na summitu jasné, k čemu přesně plánuje britská premiérka dalšího odkladu využít a šéfové států a vlád si před možným prodloužením podle něj dají konkrétní podmínky.

Podobně se vyjádřil irský ministr zahraničí Simon Coveney. "Doufám, že ve chvíli, kdy Mayová přijede na Evropskou radu, bude co nejvíce jasné, jaký je plán ohledně konstruktivního využití dalšího času navíc," řekl novinářům. Mayová dnes v poledne jedná v Berlíně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a večer ji čeká v Paříži francouzský prezident Emmanuel Macron.

Podle irského ministra je třeba už konečně uzavřít první fázi jednání, tedy schválit v listopadu diplomaty vyjednaný text dohody o britském odchodu z evropského bloku, který upravuje pouze okolnosti samotného brexitu a který EU odmítá dál měnit, a spořádaně se posunout ke druhé fázi diskusí - tedy ke složitým vyjednáváním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Jejich cílový stav nyní definuje takzvaná politická deklarace a o jejích úpravách je unie připravena diskutovat.

Coveney zároveň upozornil, že nynější rozhovory mezi britskou vládou a labouristickou opozicí právě o tom, jak by tato budoucnost měla vypadat, jsou podle jeho informací vedeny s plnou vážností. Je to podle něj dobře, protože před libovolným rozhodnutím o odkladu brexitu budou chtít lídři ostatních unijních zemí vědět, zda existuje nějaký plán s realistickou šancí získat v britské sněmovně většinovou podporu.

Pokud summit nebude s žádostí Mayové nějakým způsobem souhlasit, odešla by Británie z EU bez dohody už tento pátek. I toto datum už je posunem původního termínu 29. března. Delší odklad do 22. května byl podmíněn tím, že minulý týden Dolní sněmovna na třetí pokus schválí rozvodovou smlouvu s EU, což se opět nestalo.

Německý zástupce Roth dával před dnešním lucemburským jednáním najevo, že situace je pro 27 evropských zemí velmi frustrující, protože chtějí řešit jiná témata týkající se jejich vlastní budoucnosti.

Mayová v dopise předsedovi unijních summitů Donaldu Tuskovi minulý týden požádala o odklad brexitu do 30. června; se stejným datem přitom už při první žádosti neuspěla. Tusk dává najevo, že podle něj je nyní nejlepším řešením roční odložení s tím, že Británie by mohla z EU odejít i dřív, pokud její parlament schválí dohodu o vystoupení.

The EU "can be much more ambitious" in its future relations with the UK, says chief #Brexit negotiator Michel Barnier - suggesting an agreement on a customs union could be added "extremely quickly"https://t.co/XuOcvJMMYt pic.twitter.com/z8DMXPrmm3

— BBC Politics (@BBCPolitics) 8. dubna 2019

Delší odklad ovšem znamená britskou účast v květnových volbách do europarlamentu, kdy státy jako Francie mají obavy z toho, že by zástupci odcházející země měli dál možnost plnoprávně rozhodovat o tématech týkajících se budoucnosti bloku, který hodlají opustit.

Rumunský ministr pro evropské záležitosti George Ciamba před novináři formuloval další okolnost, která přemýšlení sedmadvacítky kolem brexitu ovlivňuje. "Nemůžeme to (žádost o brexitový odklad) řešit každé dva týdny bez konkrétního plánu do budoucnosti," poznamenal.

Související

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Stef Blok (nizozemský šéf diplomacie) Simon Coveney (irský ministr) Theresa Mayová Velká Británie

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy