Neustálé protahování brexitu: Co očekávat od dnešního mimořádného summitu?

Aktuální vnitropolitická situace na ostrovech však nenasvědčuje tomu, že by země byla schopná do 22. května EU opustit. Nejenže ani na třetí pokus nedošlo ke schválení brexitové dohody v britském parlamentu, ale navíc nebylo doposud stanoveno další datum, kdy by se o dohodě mělo ve Westminsteru znovu rozhodovat.

Po teoretickém schválení dohody v parlamentu musí být dohoda ratifikována a následně bude potřeba přijmout nové zákony a další legislativní opatření, která budou mít za cíl usnadnění samotné implementace legislativy. Tento proces si bude žádat přesný časový harmonogram a dá se předpokládat, že se ratifikace a doplňující legislativa nestihne ošetřit do 22. května.

Krátkodobý odklad brexitu, který v první řadě razantně prosazovala premiérka Theresa Mayová, se nejspíš konat nebude. Mayová si původně představovala odklad brexitu maximálně do konce června, její vládní návrh takovéhoto odkladu byl dokonce před pár dny schválen v parlamentu – možnost krátkého odkladu do 30. června podpořilo celkem 420 poslanců, 110 se postavilo proti. Podle tohoto plánu by země mohla Unii opustit i dříve, v případě, že by došlo k nenadálému schválení dohody.

Horizont takto nastaveného odkladu se však nelíbí unijním lídrům. Ti v Mayovou, její vizi brexitu a jeho vykonání ztrácí každým dnem více a více důvěry. Nepředpokládají, že by Mayová do konce června zvládla sjednotit vlastní stranu, natož že by přesvědčila poslance, aby rozvodovou dohodu konečně (na počtvrté) schválili, a mohlo by se tak přejít k její následné ratifikaci, implementaci a uvedení v platnost.

Země tak podle mnohých zatím stále směřuje k naprosto neřízenému brexitu, jehož neustálé protahování znamená nejen pro britskou vládu, ale i pro domácí firmy a podniky, obrovské výdaje.

Předseda Evropské rady Donald Tusk proto přišel s dalším, zcela novým řešením patové situace – s tzv. „flexibilním odkladem“ brexitu. Očekává se, že Tusk navrhne až roční odklad brexitu na dnešním mimořádném summitu EU v Bruselu. Předseda Evropské rady již v uplynulých dnech naléhal na ostatní lídry EU-27, aby až roční flexibilní odklad podpořili. Je to podle něj jediné řešení, jak se vyhnout dalším nouzovým summitům a jak odstranit hrozbu stanovování termínů odchodu, které nebudou nikdy dodrženy.

Flexibilní odklad odchodu britských ostrovů z EU má do procesu vyjednávání zavést chybějící jistotu a předvídatelnost, jelikož bude mít britská vláda více času na přehodnocení svého postoje a strategie. Británie by zároveň při takovém odkladu mohla Unii opustit kdykoliv v průběhu nastaveného roku, pokud by došlo ke splnění všech výše zmíněných legislativních podmínek.

Tusk upozornil, že i při tomto flexibilním odkladu brexitu by došlo ke stanovení určitých podmínek, které budou muset nejdříve odsouhlasit ostatní unijní představitelé. Jednou z těchto podmínek by byla například nemožnost znovuotevření rozvodové dohody nebo udržení „upřímné spolupráce“ mezi EU a Spojeným královstvím, a to především kvůli francouzským obavám, že by se Británie v případě až ročního odkladu účastnila unijních rozhodovacích procesů.  

Na to Tusk nicméně pronesl, že by “Británie měla zůstat plným unijním členem, se všemi právy a povinnostmi, které členství v EU přináší, a že stále může kdykoliv odvolat článek 50, jak dříve uvedl Evropský soudní dvůr.“

Dále dodal: „Žádná ze stran (EU, ani Velká Británie, pozn. redakce) by se neměla v žádné fázi tohoto těžkého rozhodovacího procesu cítit ponížena.“

Očekává se, že premiérka Mayová i přesto na summitu evropské lídry požádá o krátký odklad brexitu. Každá ze stran tak na summit přichází se zcela odlišným postojem a vizí budoucí perspektivy, datum možného odchodu Spojeného království z Evropské unie bude tedy výsledkem dalšího vyjednávání.