Stovky vzácných knih a dokumentů, které na konci druhé světové války z německé knihovny odvezli zřejmě belgičtí vojáci, byly ve čtvrtek vráceny zpět do Německa. Mezi písemnostmi, které byly považovány za navždy ztracené, jsou díla z 15. století, historické mapy a knihy s ilustracemi známého německého ornitologa a badatele Maximiliana z Wied-Neuwiedu, uvedl list The Guardian.
Kurátor rukopisů a starých knih na univerzitě a regionální knihovně v Bonnu považuje navrácení děl nevyčíslitelné hodnoty za velmi překvapivé. Je to nejvíce knih, které byly knihovně vráceny za posledních 200 let. Jde i o jedno z největších navrácení kulturních děl ztracených za druhé světové války.
Bonn library recovers 600 books missing since the Second World War with the help of @Sothebys https://t.co/n0Oc6suiIS
— The Art Newspaper (@TheArtNewspaper) 11. dubna 2019
Asi 600 rukopisů nabídla loni na podzim k prodeji londýnské aukční síni Sotheby's Belgičanka Tania Grégoireová. Její otec, který byl milovníkem knih, sloužil jako voják v poválečné okupační zóně v německém Bonnu a zřejmě se podílel na převozu písemností do Belgie. Okolnosti jejich zmizení z knihovny jsou však nejasné.
"Naši specialisté poznali, že je na sbírce něco pochybného hned, jak ji začali zkoumat, protože tam byly knihy bez vazby, s roztrženou titulní stránkou a se zničeným knihovním razítkem, což ukazovalo na pokus skrýt jejich původ," prohlásil zástupce londýnské Sotheby's Lucas Baumann s tím, že odborníci na jedné z knih nakonec objevili razítko z knihovny v Bonnu.
Univerzita a knihovna v Bonnu přesunula v roce 1943 své rukopisy do podzemních skladů. Po válce byly přesunuty do někdejších protileteckých krytů, protože budova knihovny byla zničena během bombardování.
O kolik děl za války přišli, zjistili němečtí odborníci až v roce 1951, kdy sbírky přesunuli do nově vybudovaného areálu. Odhaduje se, že ztratili zhruba 180.000 rukopisů. Mnoho z nich bylo zničeno během bombardování, velká část ale zmizela na konci války.
Související
Na válku jsme připraveni. Pokud Rusko napadne NATO, zničíme ho, varuje šéf Luftwaffe
Projekt společné evropské stíhačky se rozpadl. Německo zvažuje tři nové scénáře, Francie chce pokračovat sama
Německo , knihy , II. světová válka , historie , archivy
Aktuálně se děje
včera
Evropa vyzvala Trumpa, aby uspořádal setkání Zelenského s Putinem
včera
Americká rozvědka: Írán získal schopnost kdykoli zablokovat Hormuzský průliv
včera
Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě
včera
Ebola v Kongu je smrtící. Zdravotníci oslavují každého vyléčeného pacienta
včera
FBI zmařila atentát na Trumpa. Útočníci měli vtrhnout do Bílého domu
včera
Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou
včera
Zelenskyj: Rusko si najde způsob, jak cestu Ukrajiny do EU zablokovat
včera
Trump se setkal se Zelenským. Rusko mělo přistoupit na dohodu o ukončení konfliktu, řekl
včera
Nový podvod cílí na řidiče. Ministerstvo radí, aby si lidé dávali pozor
včera
Tragédie v USA. Havaroval bombardér B-52, všichni lidé na palubě zemřeli
včera
Autobus na jihu Čech narazil do viaduktu. Mezi cestujícími jsou zranění
včera
Babiš zhodnotil půlrok vlády. Nechtěli jsme dobu hájení, prohlásil
včera
V Chorvatsku vyprostili tělo čtvrté oběti nedělní tragické nehody
včera
Feriho zřejmě čeká další soud. Žalobkyně se s rozhodnutím nespokojila
včera
Trump možná zveřejní dohodu s Íránem před podpisem, naznačil Vance
včera
Počasí bude o víkendu v Česku tropické, teploty dosáhnou až 35 stupňů
15. června 2026 21:01
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
15. června 2026 19:40
Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump
15. června 2026 18:24
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky
15. června 2026 17:10
Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat
Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.
Zdroj: Libor Novák