Eurovolby 2019 překračují hranice, desítky politiků kandidují mimo svou zemi

Unijní pravidla umožňují občanům členských zemí ucházet se v evropských volbách o hlasy voličů v jakémkoli státě, pokud splní tamní podmínky pro kandidáty. Již v minulých volbách před pěti lety byli takto zvoleni čtyři europoslanci a dá se očekávat, že letos se tento počet rozšíří, píše Politico.

Některé strany lákají politiky ze zahraničí ve snaze o celoevropský dosah, jiné sázejí na to, že jim známé tváře pomohou získat přízeň voličů. Mezi zastánce mezinárodního přístupu při sestavování kandidátek patří například francouzský prezident Emmanuel Macron, který loni neúspěšně navrhl, aby voliči vedle politiků z vlastní země mohli vybírat europoslance i ze společných celoevropských seznamů.

What has the EU ever done ...for my work?...for my region?...for me?The European Union is yours, make the best of it! Learn more about the EU ahead of #EUelections2019 ↓ pic.twitter.com/OysTPN4VLM

Letos má Macronovo hnutí Republika v pohybu (LREM) někdejšího italského viceministra pro evropské záležitosti Sandra Goziho. Naproti tomu člen Macronova hnutí, Francouz Ugo Lopez, kandiduje za španělské liberály Ciudadanos.

"Nikdy nebudeme mít skutečnou evropskou demokracii, pokud nebudeme mít hnutí překračující hranice, pokud ty hranice sami nepřekonáme," přiblížil médiím Gozi své důvody, proč se uchází o hlasy voličů ve Francii.

Liberální Reformní hnutí (MR) belgického premiéra Charlese Michela zapsalo mezi své kandidáty Francouze Barniera, podle něhož je přeshraniční kandidatura "přesně v souladu s podstatou evropských voleb".

Za vlámské liberály (VLD) pro změnu kandiduje bývalá nizozemská eurokomisařka Kroesová. Její vlastní strana ji prý v Nizozemsku na kandidátku nezařadila, proto kývla na nabídku lídra VLD Guye Verhofstadta.

Specifickou motivaci má bývalý šéf řecké státní kasy Varufakis, který proslul snahou opustit v průběhu řecké dluhové krize eurozónu. Na listině svého mezinárodního uskupení Demokracie v Evropě - hnutí 2025 (DiEM25) se bude ucházet o přízeň voličů v Německu. Webu Politico sdělil, že svou kandidaturou chce symbolizovat, že "neexistuje střet mezi severem a jihem, mezi Řeky a Němci".

"Jediný skutečný střet je mezi progresivní a autoritářskou politikou, všude," dodal Varufakis. Po eurovolbách, v nichž mu průzkumy dávají pouze mizivou šanci na úspěch, chce kandidovat i v parlamentních volbách v Řecku.