Vystoupení z EU a návrat k franku už nejsou ve Francii vzhledem k vývoji v sousední Velké Británii, která se téměř tři roky marně snaží o brexit, populární. Změn nálad v tamní společnosti si povšimla i lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová, která se rozhodla obrátit o 180 stupňů, a svojí pozornost před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu upřít na Evropskou komisi. Informoval o tom server Politico.eu.
S EU to nejde, ale bez ní také ne! I tak by se dal interpretovat přístup jejích občanů k této instituci. Šéfka krajně pravicového Národního sdružení (dříve Národní fronty) Marine Le Penová, jíž se v prezidentských volbách, stal osudným zejména její neuvážený ekonomický program, se proto rozhodla, že už nebude usilovat o zničení EU, nýbrž o její reformu. Před volbami proto slibuje zrušení Evropské komise a společné zemědělské politiky.
Pokud by Le Penová chtěla mít v roce 2022 lepší vyhlídky v boji o Elysejský palác, musela by mít promyšlenější politický program, zejména v ekonomických otázkách. Část Francouzů, kteří by jí jinak volili, totiž zaskočila její vize zavést nový frank, prostřednictvím něhož by znehodnotila francouzský státní dluh, a vyvolat referendum o vystoupení Francie z EU - tzv. frexit. Z tohoto důvodu raději dali svůj hlas jejímu centristickému protikandidátovi Emmanueli Macronovi. Omezení přistěhovalectví a důraz na národní identitu zřejmě k vítězství nestačí.
I z tohoto důvodu se Le Penová nakonec odhodlala k mnohem promyšlenější vizi, a to k jakési záchraně Evropy před Evropskou unií, neboli lépe řečeno přešla od tvrdého euroskepticismu k měkčímu, či dokonce k eurorealismu. Svojí frakci Evropa národů a svobody proto vyzvala, aby svým voličům slíbila reformu evropských institucí spočívající ve větší autonomii členských států. Jorden Bardella, 23letý kandidát Národního sdružení do Evropského parlamentu, například řekl, že chce, aby se současná Evropa více přiblížila athénské demokracii, než bruselské technokracii.
Na otázku, zda už nepodporuje frexit, Le Penová odmítla odpovědět, a pouze uvedla, že je ráda za veškeré případné výhody, které Velká Británie svým opuštěním EU získá. Lze tedy spekulovat, že pouze tiše vyčkává, jak brexit dopadne, a podle toho se definitivně rozhodne, zda by byl případný frexit v nejlepším zájmu Francie, či nikoliv. Je taktéž možné, že by opouštění EU, které by bylo pro Francii vzhledem k užívání eura velmi komplikované, nezískalo v případném referendu podporu většiny voličů.
"Národní bohatství překonalo úroveň eurozóny, míra nezaměstnanosti je tam jedna z nejnižších, pracovních míst mají dvakrát víc, než je tomu ve Francii a mzdy od zastavení masové migrace šly nahoru," vyjádřila se Le Penová k brexitu na sociálních sítích.
V programu Národního sdružení sice stále stojí, že euro slouží hlavně německým zájmům, ale že bude respektováno přání Francouzů zůstat v eurozóně. Změnit chce pouze práci Evropské centrální banky, aby její činnost více odpovídala reálným ekonomickým výstupům, a aby se více soustřeďovala na boj s nezaměstnaností. Co se týče reformy evropských institucí, tak v té slibuje Le Penová zrušení nikým nevolené Evropské komise a delegování jejich pravomocí na Evropskou radu. Europoslanci by nově měli víc hájit zájmy zemí, jež zastupují.
Podle předvolebních průzkumů je Národní sdružení jedním z favoritů v květnových eurovolbách, v nichž by mohlo obhájit až 21 křesel. Nejsilnější stranou stále zůstává hnutí En Marche! francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Součástí předvolebních slibů je i znovuzavedení hraničních kontrol, posílení obrany vnějších hranic EU, v němž by hrála významnou roli agentura FRONTEX a boj s nelegální migrací.
Související
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou
Francie , Marine Le Pen , EU (Evropská unie) , Národní fronta (NF) (Marine Le Penové)
Aktuálně se děje
včera
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
včera
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
včera
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
včera
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
včera
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
včera
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
včera
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
včera
Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní
včera
Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat
včera
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
včera
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
včera
Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán
včera
Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy
Aktualizováno včera
Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0
19. července 2026 22:02
Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat
19. července 2026 20:50
Když Putin nechce mír dobrovolně, Kyjev si ho vynutí. Zelenskyj oznámil zahájení klíčových schůzek ke konci války
19. července 2026 19:38
Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou
19. července 2026 18:24
Není důvod, aby ceny ropy rostly. Hormuzským průlivem lodě normálně proplouvají, tvrdí USA
19. července 2026 17:05
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
19. července 2026 15:50
Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět
Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.
Zdroj: Libor Novák