Odchod z EU? Le Penová otáčí, má úplně jiný plán

Vystoupení z EU a návrat k franku už nejsou ve Francii vzhledem k vývoji v sousední Velké Británii, která se téměř tři roky marně snaží o brexit, populární. Změn nálad v tamní společnosti si povšimla i lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová, která se rozhodla obrátit o 180 stupňů, a svojí pozornost před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu upřít na Evropskou komisi. Informoval o tom server Politico.eu.

S EU to nejde, ale bez ní také ne! I tak by se dal interpretovat přístup jejích občanů k této instituci. Šéfka krajně pravicového Národního sdružení (dříve Národní fronty) Marine Le Penová, jíž se v prezidentských volbách, stal osudným zejména její neuvážený ekonomický program, se proto rozhodla, že už nebude usilovat o zničení EU, nýbrž o její reformu. Před volbami proto slibuje zrušení Evropské komise a společné zemědělské politiky.

Pokud by Le Penová chtěla mít v roce 2022 lepší vyhlídky v boji o Elysejský palác, musela by mít promyšlenější politický program, zejména v ekonomických otázkách. Část Francouzů, kteří by jí jinak volili, totiž zaskočila její vize zavést nový frank, prostřednictvím něhož by znehodnotila francouzský státní dluh, a vyvolat referendum o vystoupení Francie z EU - tzv. frexit. Z tohoto důvodu raději dali svůj hlas jejímu centristickému protikandidátovi Emmanueli Macronovi. Omezení přistěhovalectví a důraz na národní identitu zřejmě k vítězství nestačí.

I z tohoto důvodu se Le Penová nakonec odhodlala k mnohem promyšlenější vizi, a to k jakési záchraně Evropy před Evropskou unií, neboli lépe řečeno přešla od tvrdého euroskepticismu k měkčímu, či dokonce k eurorealismu. Svojí frakci Evropa národů a svobody proto vyzvala, aby svým voličům slíbila reformu evropských institucí spočívající ve větší autonomii členských států. Jorden Bardella, 23letý kandidát Národního sdružení do Evropského parlamentu, například řekl, že chce, aby se současná Evropa více přiblížila athénské demokracii, než bruselské technokracii.

Na otázku, zda už nepodporuje frexit, Le Penová odmítla odpovědět, a pouze uvedla, že je ráda za veškeré případné výhody, které Velká Británie svým opuštěním EU získá. Lze tedy spekulovat, že pouze tiše vyčkává, jak brexit dopadne, a podle toho se definitivně rozhodne, zda by byl případný frexit v nejlepším zájmu Francie, či nikoliv. Je taktéž možné, že by opouštění EU, které by bylo pro Francii vzhledem k užívání eura velmi komplikované, nezískalo v případném referendu podporu většiny voličů.

"Národní bohatství překonalo úroveň eurozóny, míra nezaměstnanosti je tam jedna z nejnižších, pracovních míst mají dvakrát víc, než je tomu ve Francii a mzdy od zastavení masové migrace šly nahoru," vyjádřila se Le Penová k brexitu na sociálních sítích.

V programu Národního sdružení sice stále stojí, že euro slouží hlavně německým zájmům, ale že bude respektováno přání Francouzů zůstat v eurozóně. Změnit chce pouze práci Evropské centrální banky, aby její činnost více odpovídala reálným ekonomickým výstupům, a aby se více soustřeďovala na boj s nezaměstnaností. Co se týče reformy evropských institucí, tak v té slibuje Le Penová zrušení nikým nevolené Evropské komise a delegování jejich pravomocí na Evropskou radu. Europoslanci by nově měli víc hájit zájmy zemí, jež zastupují.

Podle předvolebních průzkumů je Národní sdružení jedním z favoritů v květnových eurovolbách, v nichž by mohlo obhájit až 21 křesel. Nejsilnější stranou stále zůstává hnutí En Marche! francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Součástí předvolebních slibů je i znovuzavedení hraničních kontrol, posílení obrany vnějších hranic EU, v němž by hrála významnou roli agentura FRONTEX a boj s nelegální migrací.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Francie Marine Le Pen EU (Evropská unie) Národní fronta (NF) (Marine Le Penové)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy