Mladá aktivistka Greta Thunbergová varuje: Lidstvo způsobí řetězovou reakci, která povede k zániku civilizace

Životní prostředí a ochrana klimatu jsou považovány za jedny z hlavních témat letošních květnových eurovoleb. Možná i z tohoto důvodu byla na plenární zasedání Výboru pro životní prostředí pozvána mladá švédská aktivistka Thunberg, která je díky svému environmentálnímu nadšení a přesvědčení uznávaná napříč mnohými státy světa i mezi významnými politickými lídry a představiteli.

Ve svých veřejných výstupech Thunberg zdůrazňuje, že je potřeba, aby otázky týkající se životního prostředí řešily všechny generace, a to na všech úrovních – od teenegerů a mladistvých, po dospělé a seniory. Greta však primárně cílí na světové politiky, kteří mají v tomto ohledu větší schopnost skutečné dění v oblasti životního prostředí ovlivnit. Jsou to vlády jednotlivých států, které nastavují environmentální politiky, a jsou to jejich představitelé a lídři, kteří tyto politiky provádějí. Mnohdy však politici na Gretiny názory a výzvy argumentují tím, že ve své současné pozici nemohou udělat nic zásadnější či aktivnějšího, jelikož by se k tomu velká část společnosti postavila negativně.

Greta proto dále cílí na své vrstevníky a mladší generace, které ji v aktivismu nadšeně následují. Její působení zvedlo napříč mladými lidmi po celém světě vlnu ohromného zájmu o environmentální problematiku, což je evidentní mimo jiné i z mnohých studentských stávek a protestů (několik jich v nedávné době proběhlo i ve městech České republiky, pozn. red.) proti současnému globálnímu nastavení politiky.

Greta Thunberg vystoupila v europarlamentu den po požáru pařížské katedrály Notre-Dame. V úvodu svého projevu zmínila právě tuto nešťastnou událost, jež zasáhla celý francouzský národ. Thunberg označila honosnou katedrálu za více než pouhou budovu, projevila svůj zármutek nad jejím zničením, zároveň ale podotkla, že doufá, že má katedrála silné základy a bude opravena. Dodala, že stejně tak doufá, že i naše základy, základy naší civilizace, jsou obdobně pevné. Obává se však, že nejsou. Greta tímto poukazovala na skutečnost, že pokud bude lidstvo pokračovat v současném počínání, způsobí tak řetězovou reakci, která do roku 2030 pravděpodobně povede k zániku civilizace – takové, jakou ji známe dnes.

Kvůli tomu mladá Švédka opět zdůrazňovala potřebu fungování Pařížské klimatické dohody, která vstoupila v platnost v roce 2016. Smluvními stranami Dohody jsou v současnosti státy všech kontinentů světa a s výjimkou Ruska zahrnují všechny významné producenty emisí skleníkových plynů. Dohodu přijaly všechny státy Evropské unie, podle Thunberg se však její politici dostatečně nezasazují o dosažení smlouvou stanovených cílů. Planeta Země se tak podle vědců vystavuje masivnímu vyhynutí, již nyní denně vymírají stovky živočišných druhů a toto tempo se neustále zvyšuje.

Podle Grety navíc lidé často nerozumí tomu, že odlesňování, toxické znečišťování ovzduší a oceánů může v rámci desítek let vést k ekologickému zhroucení planety. Je proto potřeba změnit současné chování a jednání, čímž Greta apelovala na přítomné evropské poslance. Důraz by podle ní měl být mimo jiné kladen na Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), v rámci kterého by mělo dojít k zintenzivnění spolupráce mezi státy za účelem poskytování potřebných informací o nebezpečí klimatických změn způsobených lidskou činností a jejich důsledcích.

Hovořila také o tom, jak málo prostoru a pozornosti je obecně tématu klimatu, životního prostředí a jeho ochraně věnováno v médiích. Často se o těchto problémech hovoří jako o prioritních, ve skutečnosti tomu tak ale není. Obdobně tomu tak je i mezi politiky – ti jsou schopni několikrát v průběhu pár měsíců svolat mimořádný summit kvůli brexitu, v rámci let však nesvolají jediný mimořádný summit kvůli otázkám životního prostředí. Greta by ráda viděla změnu fungování takto nastaveného systému, počátek vidí v odložení rozdílů a názorových neshod a zahájení vážné debaty a spolupráce mezi politiky, zde konkrétně evropskými poslanci.

Za měsíc se budou konat evropské volby, ve kterých však Gretina generace nebude moci projevit svůj názor a nebude moci o své budoucnosti rozhodnout. Švédka v projevu adresovala poslance, aby nejen v průběhu nadcházejících voleb, ale i v průběhu výkonu svých mandátů a politik s nimi spojených, mysleli na mladé generace, které ještě nemají právo se voleb účastnit. Děti a studenti, kteří se o problematiku klimatu taktéž zajímají a které Greta ve většině případů inspirovala k aktivnějšímu přístupu, chtějí být vyslyšeni. Pouličními stávkami se snaží o pozornost médií i politiků, a žádají je tak, aby na ně nezapomínali a aby je vyslechli. 

Svůj projev Greta zakončila se slovy, že je jen šestnáctiletá studentka a že jí poslanci nemusejí naslouchat, vyjádřila však, ať neignorují vědecké důkazy a miliony stávkujících studentů po celém světě. „Prosím, nepokazte to!“, dodala nakonec.

Během svého výstupu v europarlamentu si Greta vysloužila hned několik potlesků a ovací. Vybraní poslanci následně Gretě poděkovali za její proslov a proaktivní přístup k problematice životního prostředí a jeho ochraně a zdůraznili, že to, co dělá, je pro současnou společnost velice důležité. Německý europoslanec vyjádřil, že doufá v budoucí spolupráci s více mladými lidmi, jako je Greta. Ze strany maltské europoslankyně padl dokonce názor, že by mladým lidem mělo být nabídnuto více prostoru pro participaci – v rámci toho by se podle Dalli mohla otevřít debata o rozšíření volebního práva na unijní občany mladší 18 let. Právo volit mají totiž mladiství ve věku 16 let například v Rakousku.

Po návštěvě euparlamentu ve Štrasburku se Greta během týdne zúčastnila hned několika klimatických stávek, na kterých opět veřejně vystoupila - se svým otcem stihla navštívit Itálii, Švýcarsko a Velkou Británii.