Španělsko dupe po právech Katalánců? Separatisté žádají eurokomisi, aby zakročila

Žádost je adresovaná Evropské komisi (EK), která má nyní dva měsíce nato, aby rozhodla, zda žádost zaregistruje. Pokud tak učiní, musí autoři petice do roka sehnat milion podpisů občanů sedmi zemí EU. Poté bude opět na EK, zda petici vyhoví, což se ale podle deníku El País zřejmě nestane.

Separatisté svou žádost zdůvodňují tím, že španělský stát podle nich opakovaně porušil v případě Katalánců základní občanská a politická práva. V žádosti se též uvádí, že španělské soudy jsou zpolitizované. Jako jeden z příkladů zmiňuje dokument podle deníku La Vanguardia nedávné zamítnutí kandidatury do voleb europoslanců třem katalánským politikům, včetně Puigdemonta, kteří pobývají od roku 2017 mimo Španělsko. Doma jim hrozí zatčení kvůli obvinění ze vzpoury za referendum o nezávislosti Katalánska.

Tot el meu suport, president @QuimTorraiPla! Anar a declarar per haver defensat la llibertat és un altre abús jurídic en la llarga llista d'abusos que ja porten acumulada. https://t.co/GrJfDTR5pv

"Nastal čas ukázat sílu občanů," komentoval v Bruselu Puigdemont akci nazvanou Evropská občanská iniciativa. Podle něj cílem této iniciativy není nezávislost Katalánska, ale respektování právního státu. Žádost k Evropské komisi podepsali občané sedmi unijních zemí, jak stanoví pravidla. Za Španělsko to udělala Katalánka Elisenda Paluzieová, šéfka separatistické organizace Katalánské národní shromáždění (ANC).

Deník El País připomněl, že představitelé unijních institucí, včetně EK, se v roce 2017, v době vyhrocení katalánského krize, postavili proti separatistům, a tedy na stranu Madridu. Podobně se vyjádřil i minulý měsíc místopředseda EK Franz Timmermans, který řekl, že "Španělsko je členskou zemí EU, kde funguje právní stát a kde se plně respektují demokracie i lidská práva". Podle deníku El País je tedy téměř nulová šance, že by EU zahájila vůči Španělsku onu proceduru podle článku sedm lisabonské smlouvy.

Iniciativa katalánských separatistů zmiňuje zejména události kolem referenda o nezávislosti, které uspořádala regionální vláda Katalánska 1. října 2017 i přes varování Madridu a soudu, že jde o neústavní krok. Kvůli plebiscitu a rezoluci regionálního parlamentu o nezávislosti nyní čelí obžalobě ze vzpoury dvě desítky katalánských politiků, z nichž devět jich je ve vazbě. Soudní proces se 12 z obžalovaných začal v únoru.

Iniciativa ale také argumentuje staršími událostmi, které podle ní dokládají porušování práv ze strany španělského státu a které se týkají nového autonomního statusu Katalánska z roku 2006. Ten schválil katalánský i španělský parlament, ale ústavní soud v roce 2010 vyhověl stížnosti Lidové strany (PP) a část statusu označil za neústavní. Verdikt soudu vyvolal v Katalánsku masové demonstrace a znovu zažehl hnutí separatistů.