Druhé referendum jako východisko z krize brexitu? Obě strany přitvrzují. Měla Mayová špatnou vyjednávací pozici?

Rozhovory mezi vládou Theresy Mayové a opozičním vůdcem labouristů Jeremym Corbynem zkrachovala na jeho požadavku druhého referenda. „Zpráva, že rozhovory o brexitu mezi vládou a opozicí se zkrachovaly bez dohody, přichází jako malé překvapení," píše v listu Tom Kibasi, ředitel Institute for Public Policy Research.

I have written to Theresa May to say that talks on finding a compromise agreement for leaving the European Union have gone as far as they can.The government's growing weakness and instability means there cannot be confidence in its ability to deliver. pic.twitter.com/H27qxDleaB

Politika v čase brexitu má podle něj „novou podobu": ke zřejmému závěru se dochází tak pomalu, jak je to jen možné, aby se tím rozšířilo utrpení pro každého.

Premiérka Mayová na odchodu v červnu? Špatná vyjednávací pozice s labouristy

Labouristicky proces vyjednávání s premiérkou Theresou Mayovou označili vyjednávání, jež je podobný tomu, při němž se „vyjednává se společností, která vstoupila do správy", vzhledem k tomu, že premiérka již dříve „zmínila svůj záměr opustit úřad dříve, než bude dohodnut budoucí vztah s Evropskou unií (EU)". „S oznámením o červnovém odchodu Theresy Mayové, byly rozhovory naprosto zbytečné," soudí analytik. To postavilo premiérku do role, z níž není úniku.

Jediným důvodem, proč zůstává premiérka Mayová ve funkci, je podle analytika hořký fakt, to bude ona, jež bude muset „převzít vinu za katastrofální výsledek ve volbách do Evropského parlamentu". Bylo vždy dost nepřirozené, že by se vláda a opozice dokázaly dosáhnout dohody. Navzdory stručným informacím, že by Mayová mohla labouristům přinést „odvážnou nabídku", upřednostnila Mayová „jednotu konzervativní strany před zájmy země".

Vláda nabídla celní unii k roku 2022, na dobu, kdy jsou plánované příští všeobecné volby. Ale to bylo na rozdíl od přechodného období nerozeznatelné, a tím pádem to ve skutečnosti vůbec nebyla ústupkem. „Dynamické sladění", k němuž mělo dojít mezi právy pracovníků a ochranou životního prostředí, vylučovalo ovšem většinu ostatních pravidel jednotného trhu, která byla nezbytná pro obchod bez potíží, připomíná analytik.

Premiérka již dříve oznámila, že má v úmyslu předložit smlouvu o odstoupení ve Sněmovně v prvním červnovém týdnu. „Bude to poslední a závěrečné rozloučení v podobě ponížení, které bude jako návrh dohody poražen ještě větším rozpětím hlasů, než tomu bylo naposledy, kdy byla dohoda předána k hlasování v raném stádiu," píše The Guardian.

Měkká soutěž, tvrdé postoje. Co bude dál?

Prudký nárůst Brexit Party, již vede Nigel Farage, v průzkumech veřejného mínění před volbami do Evropského parlamentu, bude podle analytika jen ztěžovat názory toryů v parlamentu, kteří ve skutečnosti žádnou dohodu nepodporují. „Tato dynamika dále snižuje všechny pobídky pro labouristické poslance z voličských volebních obvodů, aby podpořili vládu v hlasování, která je odsouzena k neúspěchu," upřesňuje Kibasi.

Nyní probíhá „měkká soutěž" konzervativních politiků, kteří usilují o leadership Konzervativní strany: je tu „mnoha běžců i jezdců", píše autor ironicky, kteří jsou již nyní „mimo startovní bloky". Toyrovský výbor 1922, který stanovil časový rozvrh pro odchod premiérky Mayové, nyní nabral na intenzitě. Rozhodne o příštím vůdci? „Nejpravděpodobnějším výsledkem je volba vůdce, který se zavázal k neřízenému brexitu, pravděpodobně půjde o Borise Johnsona – ponaučení, jež vychází u konzervativních poslanců z přesvědčení o úspěchu Nigela Farage," píše Tom Kibasi.

We are going to Change Politics For Good next week. pic.twitter.com/nZenTgeWbM

Přesvědčení, že by měli vyzvednout svého „vlastního charismatický populistu" do vrcholné pozice, bude pravděpodobně korunováno na konzervativní konferenci počátkem října, kde lze očekávat i možná volání po „rychlých všeobecných voleb", jež by pro konzervativce mohla „změnit parlamentní aritmetiku".

Dá se zároveň očekávat, že volání po novém premiérovi přiměje v každém případě labouristy, aby obnovili své požadavky na konání všeobecných voleb. Ovšem tím, že labouristé v evropských volbách ztratí půdu, aby mohli společně s liberálními demokraty a zelenými, kteří hlasovali pro setrvání v EU, uspět v evropských volbách, povede nutně k tomu, že labouristé budou chtít upevnit svůj závazek k uskutečnění druhého referenda. A učinit z něj více než jen jednu z možností: budou chtít z této možnosti učinit „centrální politiku".

„Je téměř jisté," domnívá se analytik, „že zářijová pracovní konference donutí stranické vedení, aby bojovalo za druhé referendum jako jedinou životaschopnou cestu z bezvýchodné situace v tomto parlamentu nebo jako za závazek manifestu v jakýchkoli všeobecných volbách, které se mohou objevit." Dá se tedy očekávat, že obě strany ze svých stranických konferencí vyjdou s pevnějšími postoji.

Zraky se upínají k říjnu, mezitím válka pokračuje, země bude tak jako tak zjizvená

Všechny strany nyní upínají svůj zrak k říjnu, považovaný za „rozhodující měsíc" pro brexit. Neexistuje zatím žádná vyhlídka na schválení návrhu, který předkládá Theresa Mayová, ani jiná jinou varianta dohodu, která by byla vyjednána s EU, připomíná The Guardian.

„Je vážně nesprávný odhad, abychom se domnívali, že EU bude jednoduše souhlasit s dalším prodloužením bez konkrétního důvodu. Kdyby nedošlo k žádnému významnému pokroku, pak by francouzský prezident Emmanuel Macron mohl vetovat prodloužení bez odporu, kterému čelil při krátkém prodloužení minulý měsíc," podotýká analytik.

Zůstávají tedy nadále všechny tři možnosti, uzavírá analytik:

1. všeobecné volby, v nichž budou konzervativci prosazovat žádnou dohodu (no deal) a labouristé konání druhého referendum;

2. příprava legislativy na druhé referendum s přímým účinkem (což by znamenalo, že výsledek by mohl byl uskutečněn bez dalších parlamentních hlasů);

3. varianta „posledního zúčtování" v posledním říjnovém týdnu, a to mezi žádnou dohodou a zrušením článku 50.

„Nadcházející měsíce budeme svědky pokračující války. Všechny možné scénáře zanechají tuto zemi před nástupem roku 2020 zjizvenou, přičemž velká část voličů se bude cítit zrazena jakýmkoli výsledkem."