Druhé referendum jako východisko z krize brexitu? Obě strany přitvrzují. Měla Mayová špatnou vyjednávací pozici?

Rozhovory mezi britskými labouristy a konzervativci o brexitu zkrachovaly. Co bude dál? Postoje obou stran zatím přitvrdily. V rozděleném Spojeném království se zdá být nejméně obtížnou cestou ven druhé referendu, píše britský liberálně-levicový list The Guardian.

Rozhovory mezi vládou Theresy Mayové a opozičním vůdcem labouristů Jeremym Corbynem zkrachovala na jeho požadavku druhého referenda. „Zpráva, že rozhovory o brexitu mezi vládou a opozicí se zkrachovaly bez dohody, přichází jako malé překvapení," píše v listu Tom Kibasi, ředitel Institute for Public Policy Research.

I have written to Theresa May to say that talks on finding a compromise agreement for leaving the European Union have gone as far as they can.The government's growing weakness and instability means there cannot be confidence in its ability to deliver. pic.twitter.com/H27qxDleaB

— Jeremy Corbyn (@jeremycorbyn) 17. května 2019

Politika v čase brexitu má podle něj „novou podobu": ke zřejmému závěru se dochází tak pomalu, jak je to jen možné, aby se tím rozšířilo utrpení pro každého.

Premiérka Mayová na odchodu v červnu? Špatná vyjednávací pozice s labouristy

Labouristicky proces vyjednávání s premiérkou Theresou Mayovou označili vyjednávání, jež je podobný tomu, při němž se „vyjednává se společností, která vstoupila do správy", vzhledem k tomu, že premiérka již dříve „zmínila svůj záměr opustit úřad dříve, než bude dohodnut budoucí vztah s Evropskou unií (EU)". „S oznámením o červnovém odchodu Theresy Mayové, byly rozhovory naprosto zbytečné," soudí analytik. To postavilo premiérku do role, z níž není úniku.

Jediným důvodem, proč zůstává premiérka Mayová ve funkci, je podle analytika hořký fakt, to bude ona, jež bude muset „převzít vinu za katastrofální výsledek ve volbách do Evropského parlamentu". Bylo vždy dost nepřirozené, že by se vláda a opozice dokázaly dosáhnout dohody. Navzdory stručným informacím, že by Mayová mohla labouristům přinést „odvážnou nabídku", upřednostnila Mayová „jednotu konzervativní strany před zájmy země".

Vláda nabídla celní unii k roku 2022, na dobu, kdy jsou plánované příští všeobecné volby. Ale to bylo na rozdíl od přechodného období nerozeznatelné, a tím pádem to ve skutečnosti vůbec nebyla ústupkem. „Dynamické sladění", k němuž mělo dojít mezi právy pracovníků a ochranou životního prostředí, vylučovalo ovšem většinu ostatních pravidel jednotného trhu, která byla nezbytná pro obchod bez potíží, připomíná analytik.

Premiérka již dříve oznámila, že má v úmyslu předložit smlouvu o odstoupení ve Sněmovně v prvním červnovém týdnu. „Bude to poslední a závěrečné rozloučení v podobě ponížení, které bude jako návrh dohody poražen ještě větším rozpětím hlasů, než tomu bylo naposledy, kdy byla dohoda předána k hlasování v raném stádiu," píše The Guardian.

Měkká soutěž, tvrdé postoje. Co bude dál?

Prudký nárůst Brexit Party, již vede Nigel Farage, v průzkumech veřejného mínění před volbami do Evropského parlamentu, bude podle analytika jen ztěžovat názory toryů v parlamentu, kteří ve skutečnosti žádnou dohodu nepodporují. „Tato dynamika dále snižuje všechny pobídky pro labouristické poslance z voličských volebních obvodů, aby podpořili vládu v hlasování, která je odsouzena k neúspěchu," upřesňuje Kibasi.

Nyní probíhá „měkká soutěž" konzervativních politiků, kteří usilují o leadership Konzervativní strany: je tu „mnoha běžců i jezdců", píše autor ironicky, kteří jsou již nyní „mimo startovní bloky". Toyrovský výbor 1922, který stanovil časový rozvrh pro odchod premiérky Mayové, nyní nabral na intenzitě. Rozhodne o příštím vůdci? „Nejpravděpodobnějším výsledkem je volba vůdce, který se zavázal k neřízenému brexitu, pravděpodobně půjde o Borise Johnsona – ponaučení, jež vychází u konzervativních poslanců z přesvědčení o úspěchu Nigela Farage," píše Tom Kibasi.

We are going to Change Politics For Good next week. pic.twitter.com/nZenTgeWbM

— Nigel Farage (@Nigel_Farage) 17. května 2019

Přesvědčení, že by měli vyzvednout svého „vlastního charismatický populistu" do vrcholné pozice, bude pravděpodobně korunováno na konzervativní konferenci počátkem října, kde lze očekávat i možná volání po „rychlých všeobecných voleb", jež by pro konzervativce mohla „změnit parlamentní aritmetiku".

Dá se zároveň očekávat, že volání po novém premiérovi přiměje v každém případě labouristy, aby obnovili své požadavky na konání všeobecných voleb. Ovšem tím, že labouristé v evropských volbách ztratí půdu, aby mohli společně s liberálními demokraty a zelenými, kteří hlasovali pro setrvání v EU, uspět v evropských volbách, povede nutně k tomu, že labouristé budou chtít upevnit svůj závazek k uskutečnění druhého referenda. A učinit z něj více než jen jednu z možností: budou chtít z této možnosti učinit „centrální politiku".

„Je téměř jisté," domnívá se analytik, „že zářijová pracovní konference donutí stranické vedení, aby bojovalo za druhé referendum jako jedinou životaschopnou cestu z bezvýchodné situace v tomto parlamentu nebo jako za závazek manifestu v jakýchkoli všeobecných volbách, které se mohou objevit." Dá se tedy očekávat, že obě strany ze svých stranických konferencí vyjdou s pevnějšími postoji.

Zraky se upínají k říjnu, mezitím válka pokračuje, země bude tak jako tak zjizvená

Všechny strany nyní upínají svůj zrak k říjnu, považovaný za „rozhodující měsíc" pro brexit. Neexistuje zatím žádná vyhlídka na schválení návrhu, který předkládá Theresa Mayová, ani jiná jinou varianta dohodu, která by byla vyjednána s EU, připomíná The Guardian.

„Je vážně nesprávný odhad, abychom se domnívali, že EU bude jednoduše souhlasit s dalším prodloužením bez konkrétního důvodu. Kdyby nedošlo k žádnému významnému pokroku, pak by francouzský prezident Emmanuel Macron mohl vetovat prodloužení bez odporu, kterému čelil při krátkém prodloužení minulý měsíc," podotýká analytik.

Zůstávají tedy nadále všechny tři možnosti, uzavírá analytik:

1. všeobecné volby, v nichž budou konzervativci prosazovat žádnou dohodu (no deal) a labouristé konání druhého referendum;

2. příprava legislativy na druhé referendum s přímým účinkem (což by znamenalo, že výsledek by mohl byl uskutečněn bez dalších parlamentních hlasů);

3. varianta „posledního zúčtování" v posledním říjnovém týdnu, a to mezi žádnou dohodou a zrušením článku 50.

„Nadcházející měsíce budeme svědky pokračující války. Všechny možné scénáře zanechají tuto zemi před nástupem roku 2020 zjizvenou, přičemž velká část voličů se bude cítit zrazena jakýmkoli výsledkem."

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová Jeremy Corbyn Nigel Farage

Aktuálně se děje

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

včera

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

včera

včera

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

včera

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

včera

Írán, ilustrační foto

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

včera

Počasí

Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů

První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.

28. února 2026 23:11

Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy