Druhé referendum jako východisko z krize brexitu? Obě strany přitvrzují. Měla Mayová špatnou vyjednávací pozici?

Rozhovory mezi britskými labouristy a konzervativci o brexitu zkrachovaly. Co bude dál? Postoje obou stran zatím přitvrdily. V rozděleném Spojeném království se zdá být nejméně obtížnou cestou ven druhé referendu, píše britský liberálně-levicový list The Guardian.

Rozhovory mezi vládou Theresy Mayové a opozičním vůdcem labouristů Jeremym Corbynem zkrachovala na jeho požadavku druhého referenda. „Zpráva, že rozhovory o brexitu mezi vládou a opozicí se zkrachovaly bez dohody, přichází jako malé překvapení," píše v listu Tom Kibasi, ředitel Institute for Public Policy Research.

I have written to Theresa May to say that talks on finding a compromise agreement for leaving the European Union have gone as far as they can.The government's growing weakness and instability means there cannot be confidence in its ability to deliver. pic.twitter.com/H27qxDleaB

— Jeremy Corbyn (@jeremycorbyn) 17. května 2019

Politika v čase brexitu má podle něj „novou podobu": ke zřejmému závěru se dochází tak pomalu, jak je to jen možné, aby se tím rozšířilo utrpení pro každého.

Premiérka Mayová na odchodu v červnu? Špatná vyjednávací pozice s labouristy

Labouristicky proces vyjednávání s premiérkou Theresou Mayovou označili vyjednávání, jež je podobný tomu, při němž se „vyjednává se společností, která vstoupila do správy", vzhledem k tomu, že premiérka již dříve „zmínila svůj záměr opustit úřad dříve, než bude dohodnut budoucí vztah s Evropskou unií (EU)". „S oznámením o červnovém odchodu Theresy Mayové, byly rozhovory naprosto zbytečné," soudí analytik. To postavilo premiérku do role, z níž není úniku.

Jediným důvodem, proč zůstává premiérka Mayová ve funkci, je podle analytika hořký fakt, to bude ona, jež bude muset „převzít vinu za katastrofální výsledek ve volbách do Evropského parlamentu". Bylo vždy dost nepřirozené, že by se vláda a opozice dokázaly dosáhnout dohody. Navzdory stručným informacím, že by Mayová mohla labouristům přinést „odvážnou nabídku", upřednostnila Mayová „jednotu konzervativní strany před zájmy země".

Vláda nabídla celní unii k roku 2022, na dobu, kdy jsou plánované příští všeobecné volby. Ale to bylo na rozdíl od přechodného období nerozeznatelné, a tím pádem to ve skutečnosti vůbec nebyla ústupkem. „Dynamické sladění", k němuž mělo dojít mezi právy pracovníků a ochranou životního prostředí, vylučovalo ovšem většinu ostatních pravidel jednotného trhu, která byla nezbytná pro obchod bez potíží, připomíná analytik.

Premiérka již dříve oznámila, že má v úmyslu předložit smlouvu o odstoupení ve Sněmovně v prvním červnovém týdnu. „Bude to poslední a závěrečné rozloučení v podobě ponížení, které bude jako návrh dohody poražen ještě větším rozpětím hlasů, než tomu bylo naposledy, kdy byla dohoda předána k hlasování v raném stádiu," píše The Guardian.

Měkká soutěž, tvrdé postoje. Co bude dál?

Prudký nárůst Brexit Party, již vede Nigel Farage, v průzkumech veřejného mínění před volbami do Evropského parlamentu, bude podle analytika jen ztěžovat názory toryů v parlamentu, kteří ve skutečnosti žádnou dohodu nepodporují. „Tato dynamika dále snižuje všechny pobídky pro labouristické poslance z voličských volebních obvodů, aby podpořili vládu v hlasování, která je odsouzena k neúspěchu," upřesňuje Kibasi.

Nyní probíhá „měkká soutěž" konzervativních politiků, kteří usilují o leadership Konzervativní strany: je tu „mnoha běžců i jezdců", píše autor ironicky, kteří jsou již nyní „mimo startovní bloky". Toyrovský výbor 1922, který stanovil časový rozvrh pro odchod premiérky Mayové, nyní nabral na intenzitě. Rozhodne o příštím vůdci? „Nejpravděpodobnějším výsledkem je volba vůdce, který se zavázal k neřízenému brexitu, pravděpodobně půjde o Borise Johnsona – ponaučení, jež vychází u konzervativních poslanců z přesvědčení o úspěchu Nigela Farage," píše Tom Kibasi.

We are going to Change Politics For Good next week. pic.twitter.com/nZenTgeWbM

— Nigel Farage (@Nigel_Farage) 17. května 2019

Přesvědčení, že by měli vyzvednout svého „vlastního charismatický populistu" do vrcholné pozice, bude pravděpodobně korunováno na konzervativní konferenci počátkem října, kde lze očekávat i možná volání po „rychlých všeobecných voleb", jež by pro konzervativce mohla „změnit parlamentní aritmetiku".

Dá se zároveň očekávat, že volání po novém premiérovi přiměje v každém případě labouristy, aby obnovili své požadavky na konání všeobecných voleb. Ovšem tím, že labouristé v evropských volbách ztratí půdu, aby mohli společně s liberálními demokraty a zelenými, kteří hlasovali pro setrvání v EU, uspět v evropských volbách, povede nutně k tomu, že labouristé budou chtít upevnit svůj závazek k uskutečnění druhého referenda. A učinit z něj více než jen jednu z možností: budou chtít z této možnosti učinit „centrální politiku".

„Je téměř jisté," domnívá se analytik, „že zářijová pracovní konference donutí stranické vedení, aby bojovalo za druhé referendum jako jedinou životaschopnou cestu z bezvýchodné situace v tomto parlamentu nebo jako za závazek manifestu v jakýchkoli všeobecných volbách, které se mohou objevit." Dá se tedy očekávat, že obě strany ze svých stranických konferencí vyjdou s pevnějšími postoji.

Zraky se upínají k říjnu, mezitím válka pokračuje, země bude tak jako tak zjizvená

Všechny strany nyní upínají svůj zrak k říjnu, považovaný za „rozhodující měsíc" pro brexit. Neexistuje zatím žádná vyhlídka na schválení návrhu, který předkládá Theresa Mayová, ani jiná jinou varianta dohodu, která by byla vyjednána s EU, připomíná The Guardian.

„Je vážně nesprávný odhad, abychom se domnívali, že EU bude jednoduše souhlasit s dalším prodloužením bez konkrétního důvodu. Kdyby nedošlo k žádnému významnému pokroku, pak by francouzský prezident Emmanuel Macron mohl vetovat prodloužení bez odporu, kterému čelil při krátkém prodloužení minulý měsíc," podotýká analytik.

Zůstávají tedy nadále všechny tři možnosti, uzavírá analytik:

1. všeobecné volby, v nichž budou konzervativci prosazovat žádnou dohodu (no deal) a labouristé konání druhého referendum;

2. příprava legislativy na druhé referendum s přímým účinkem (což by znamenalo, že výsledek by mohl byl uskutečněn bez dalších parlamentních hlasů);

3. varianta „posledního zúčtování" v posledním říjnovém týdnu, a to mezi žádnou dohodou a zrušením článku 50.

„Nadcházející měsíce budeme svědky pokračující války. Všechny možné scénáře zanechají tuto zemi před nástupem roku 2020 zjizvenou, přičemž velká část voličů se bude cítit zrazena jakýmkoli výsledkem."

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová Jeremy Corbyn Nigel Farage

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 6 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 7 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami

Současný konflikt na Blízkém východě má vliv na ceny i dostupnost pohonných hmot po celém světě. Jedna z evropských zemí už dokonce reagovala na nastalou situaci tím, že omezila tankování. EuroZprávy.cz se obrátily na ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zjistily, zda podobný scénář nehrozí i v Česku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy