Evropské volby v Maďarsku: Orbán očekává další vítězství

Vzhledem k předpokládanému jasnému vítězství Fideszu nelze ani počítat se změnou převažujícího postoje maďarských europoslanců k hlavním otázkám, které hýbou unií. V případě Maďarska jde zejména o migraci, o rozsah pravomocí Evropské komise a o dodržování zásad právního státu.

V průzkumech se podpora Orbánovy strany mezi voliči odhodlanými hlasovat držela mezi 50 až 57 procenty. Podle některých anket by koalice Fideszu s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) mohla získat až 62,2 procenta hlasů. Minule v roce 2014 jich dostala 51,5 procenta.

Maďarská vláda, a tím i Fidesz, si zatím udržují podporu voličů především razantní protiimigrační politikou, kterou uplatňuje po roce 2015, kdy pře Maďarsko mířilo na Západ množství migrantů především z Blízkého východu přes Maďarsko na Západ.

Budapešť tehdy na hranicích se Srbskem a poté i s Chorvatskem nechala postavit plot. Posléze zpřísnila postih ilegálního vstupu do Maďarska a pravidla pro udělování azylu. Orbán se za to dočkal tvrdé kritiky z Bruselu i z řady zemí EU.

Na velké podpoře premiéra Orbána a jeho strany mnoho nezměnily ani občasné projevy nesouhlasu veřejnosti s konkrétními kroky kabinetu, jako byly demonstrace proti novele zákoníku práce. Této novele se dostalo přezdívky "otrocký zákon" kvůli zvýšení limitů na počet přesčasů pro zaměstnance. I tyto poměrně silné protesty, podpořené odborovými organizacemi, nakonec vyprchaly.

Orbán kampaň před eurovolbami založil na kritice Evropské komise za přístup k migraci. Maďarský premiér se kvůli kampani namířené proti EK i jejímu předsedovi Jeanu-Claudeau Junckerovi dostal do tvrdého střetu s částí Evropské lidové strany (EPP).

Delší dobu trvající problémy s Budapeští - spojené i s porušováním principů vlády práva, svobody tisku a práv menšin - nakonec vyústily v březnové rozhodnutí evropských lidovců pozastavit členství Fideszu ve své frakci. Orbán ale doufá, že v Evropském parlamentu bude po volbách více poslanců stran, jež sdílejí jeho odpor vůči migraci.

Výrazně méně hlasů než Fidesz čekají, stejně jako v předchozích eurovolbách, další maďarské politické strany. Z průzkumů nelze jednoznačně vyvodit, jaké bude jejich pořadí ani kolik se jich dostane nad limit pěti procent hlasů. Rozhodně by ale mezi nimi měla být Maďarská socialistická strana (MSZP), jež má nyní dva mandáty a podle anket by jí mohly zůstat, naplní-li se odhad zisku 10 až 11 procent hlasů. V Evropském parlamentu by mělo zůstat také radikální Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik), které ale asi nezopakuje úspěch z roku 2014, kdy získala tři europoslance.

Do boje o poslanecká křesla se v Maďarsku přihlásilo 11 politických formací. Kandidátů je celkem 290.