Zelená vlna nebo řetězová reakce? Tradiční frakce v novém europarlamentu budou závislé na Zelených

I přestože se evropské „zelené strany“ v posledních letech těší z narůstající voličské podpory, v aktuálně probíhajících celounijních volbách jim je oproti předchozímu volebnímu období odhadováno pouze o několik křesel navíc. Nejaktuálnější průzkumy a odhady kalkulují se ziskem 55 křesel v Evropském parlamentu, ve kterém bude do odchodu Spojeného království z EU (31. října 2019) sedět 751 europoslanců.

Po tom, co strany zelených získaly v loňském roce enormní podporu v německých spolkových republikách Bavorsku a Hesensku, v belgických místních volbách a v národních volbách v Lucembursku, začali lídři Evropské strany zelených hovořit o „nastupující vlně Zelených“. Krátce nato zabodovali zelení i v německých celonárodních volbách.

Úspěch zelených environmentálně nakloněných stran je fenoménem současné evropské politiky. Vzestup jejich podpory lze sledovat v důsledku finanční a dluhové krize, se kterou se unie potýkala na konci předchozího desetiletí. Tématika klimatu a ochrany životního prostředí byla jedním z hlavních bodů kampaně, která letošní eurovolby doprovázela a doposud doprovází. Mnozí voliči zelené strany podporují také z toho důvodu, že je považují za jakési protipóly tradičních stran, které se v současnosti podílejí na vytváření politik na národní i evropské úrovni.

Strany zelených obecně zaznamenávají největší volební úspěchy v bohatších a západních státech Evropské unie, jako je právě již zmíněné Německo. Jedná se tak spíše o řetězovou reakci než o masivní „zelenou vlnu.“

Předvolební průzkumy ukazují, že by zelené strany mohly zvítězit přibližně ve 13 z 28 unijních státech. Z východoevropských států se největší zisky Zelených předpokládají v Litvě a na jihu Evropy ve Španělsku díky regionálním separatistickým stranám. Odhady však předpovídají, že by se frakce Evropské strany zelených spolu s jejich partnerskou Evropskou svobodnou aliancí (EFA) měla celkově ve volbách umístit až na 6. místě. Předpokládá se, že ve víkendových eurovolbách opět zvítězí Evropská lidová strana, těsně za ní se umístí frakce socialistů a liberálů, třetí příčka připadne Alianci liberálů a demokratů v Evropě, čtvrté místo obsadí Salviniho nově vzniklá evropská nacionalistická aliance a páté místo připadne Evropským konzervativcům a reformistům.

"Zelená vlna" tedy evropské volby příliš nezasáhne. Evropská frakce zelených bude nicméně hrát zcela zásadní roli ve formování pro-evropského části nového parlamentu. Žádná z tradičních dominantních stran totiž pravděpodobně nezíská takový počet hlasů, aby v novém europarlamentu vytvořila většinu, a bude se tedy spoléhat na menší evropské frakce, jakými jsou právě Zelení.

Související

Volby, ilustrační foto

Za dvojí hlasování v eurovolbách má hrozit sankce, novela prošla Sněmovnou

Případné vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu se má stát přestupkem, za který bude hrozit pokuta až 10.000 korun. Změnu má v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady přinést novela o volbách do Evropského parlamentu, kterou dnes Sněmovna schválila. Změna začne platit od příštího roku, pokud s ní bude souhlasit také Senát.
Ilustrační foto

Kolik dostaly od státu politické strany? Jde o stovky milionů

Stát vyplatil loni na příspěvcích politickým stranám a hnutím přes 624 milionů korun. Částka je o více než 60 milionů korun vyšší než předloni. Některé strany dostaly minulý rok navíc příspěvek na úhradu nákladů za volby do Evropského parlamentu. Nejvíce peněz získalo loni vládní hnutí ANO, a to zejména díky počtu poslanců i krajských zastupitelů. Stát vyplatil příspěvek 36 uskupením. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo financí.

Více souvisejících

Eurovolby Volby Strana zelených EU evropský parlament životní prostředí Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Policie ČR, ilustrační foto

Ze schvalování a podpory ruské invaze česká policie obvinila 49 lidí

Ze schvalování a podpory ruské invaze na Ukrajinu česká policie obvinila zatím 49 lidí. Celkem eviduje 86 takových případů. Serveru iROZHLAS.cz to dnes sdělil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Z policejních statistik vyplývá, že jde o další nárůst počtu podobných případů. V říjnu policie evidovala 83 případů schvalování ruské invaze a obvinění sdělila 44 lidem.

před 1 hodinou

Letadla, ilustrační foto

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií přibývá

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií covid-19 přibývá. Pražské letiště v období od června do konce října odbavilo dvě třetiny počtu cestujících v porovnání se stejným obdobím roku 2019, tedy posledním předcovidovým. Letiště Leoše Janáčka v Ostravě je na 87 procentech provozu a poslednímu předcovidovému roku se přibližuje i brněnské letiště. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Evropské pojišťovny, kterou má ČTK k dispozici.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Ilustrační foto

Británie přišla kvůli brexitu o tisíce lékařů

V Británii v důsledku brexitu ubylo zhruba 4000 lékařů. V systému je nedostatek zejména anesteziologů, pediatrů, psychiatrů či kardiologů a plicních lékařů, informovala odborná společnost Nuffield Trust. Podle ní pracovalo v roce 2021 ve Spojeném království na 37.000 lékařek a lékařů z jiných evropských zemi. Odchod země z Evropské unie však vedl k pomalejšímu náboru lékařského personálu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na poslední chvíli odložilo jednání s USA o jaderných zbraních

Rusko odložilo jednání s USA o strategických jaderných zbraních, která měla začít v úterý v Káhiře, informoval ruský deník Kommersant s odvoláním na vyjádření americké ambasády v Rusku. Podle amerického ministerstva zahraničí šlo o jednostranné rozhodnutí. Moskva podle ambasády uvedla, že navrhne nový termín jednání.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Ruské matky sbírají podpisy pod petici za ukončení války a návrat synů z Ukrajiny

Skupina ruských matek sbírá podpisy pod petici, v níž požaduje ukončit válku proti Ukrajině a vrátit vojáky domů. Kreml se k této internetové petici dnes odmítl vyjádřit, informovala agentura Interfax. Petice je podle médií dílem skupiny matek z hnutí Feministický protiválečný odpor a skupiny matek mobilizovaných vojáků a branců povolaných k povinné vojenské službě v ruské armádě. Zveřejněna byla neděli.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Kyjev

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od minulého týdne stále bez elektřiny

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od rozsáhlých ruských útoků na energetickou infrastrukturu z minulého týdne stále bez elektrického proudu. Podle agentury Unian to dnes řekl šéf oblastní správy Oleksij Kuleba. Provozovatel ukrajinské přenosové soustavy kromě toho kvůli nedostatku elektřiny v síti přistoupil k havarijním odstávkám proudu po celé Ukrajině, což je v poslední době v napadené zemi obvyklé.

Aktualizováno před 4 hodinami

Miloš Zeman

Zeman podepsal daň z neočekávaných zisků a odvody z prodeje elektřiny

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad.

před 5 hodinami

Petr Pavel

Volby prezidenta 2023: Mezi kandidáty je sázkovým favoritem Pavel, po něm Nerudová

Petr Pavel je z prezidentských kandidátů největším sázkovým favoritem na post hlavy státu. Na druhé místo se u některých sázkových kanceláří dostala poprvé od začátku října Danuše Nerudová těsně před Andreje Babiše. Ten je ale favoritem na výhru hned v prvním kole voleb. Vyplývá to z dat sázkových kanceláří zveřejněných na webech.

před 5 hodinami

Vánoce

Češi nemají na vánoční dárky peníze. Desetina lidí žádný nekoupí

Přibližně desetina Čechů letos kvůli nedostatku peněz nebude kupovat žádné vánoční dárky. Nejčastěji jde o lidi v důchodovém věku a bez zaměstnání, kterým finance mnohdy nestačí ani na nejlevnější jídlo a oblečení. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který si mezi tisícovkou respondentů nechala v říjnu vypracovat společnost KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

před 5 hodinami

Všeobecná zdravotní pojišťovna

VZP bude letos hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to dnes řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). 

před 6 hodinami

Daně, ilustrační fotografie

Jak velké má mít Česko daně a lze z nich zalepit chyby levicových vlád?

Ta shakespearovská otázka je tu snad pořád. Má mít země vysoké anebo nízké daně? Jedni říkají, že když byl svět ještě normální, rozumějte milí čtenáři, pro lidi‒voliče, kteří se rozhodovali podle „levice“ či „pravice“, byla odpověď většinou jasná. Pro levici, která si vždy jaksi mimoděk „nárokovala“ vítězství v politické soutěži za to, že se dokáže o lidi lépe postarat, když prosadí vyšší daně, větší stát a o to míň prý starosti lidem, kdežto pravice většinou vždy zastávala pravý opak. Jenže, jak se zase s určitým zjednodušením, ukázalo, když do souboje nejen o přízeň voličů, ale hlavně o daně, přišli populisté, extrémisté či jiní byznysoví politici a místo jasné volby tu tak z nabídek nejen daní máme pěkný guláš, je všechno jinak. A nejen zdánlivě. Jenže ta původní otázka zůstává pořád stejná. A pořád na ní, aspoň v Česku, chybí jasná politická odpověď.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů ESA na 62 milionů eur

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů evropské vesmírné agentury ESA na 62 milionů eur (asi 1,6 miliardy Kč) ročně. Příspěvek, který se oproti současnosti zvýší asi o 60 milionů Kč, by měl posílit postavení českých firem v oboru a tím i vesmírné aktivity v zemi. Na tiskové konferenci k zahájení festivalu kosmických aktivit Czech Space Week v Praze to dnes uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pátý ročník festivalu se koná ode dneška do 2. prosince.

před 7 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU zařadila obcházení sankcí mezi trestné činy

 Státy Evropské unie dnes ve snaze zlepšit účinnost unijních sankcí proti ruskému režimu zařadily jejich obcházení na seznam evropských zločinů. Oznámila to Rada EU. Krok může v budoucnu otevřít cestu k zabavování majetku ruských bank či oligarchů, k němuž vyzývají některé evropské země. EU se však nejprve musí shodnout na podrobných pravidlech stanovujících konkrétní provinění a možné tresty.

před 7 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský se zúčastní zasedání ministrů zahraničí zemí NATO a OBSE

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se tento týden zúčastní zasedání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance (NATO) v Bukurešti. Hlavním tématem dvoudenního jednání, které se uskuteční v úterý a ve středu, bude ruská agrese vůči Ukrajině. Ve čtvrtek a v pátek se pak Lipavský zúčastní zasedání ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v polské Lodži.

před 7 hodinami

Německo, ilustrační fotografie.

Německo chce být připraveno, chystá celostátní zkoušku varovného systému

Německo připravuje na 8. prosince celostátní zkoušku varovného systému, vůbec poprvé chce otestovat i vysílání přes základnové stanice mobilních sítí. Dnes o tom informovalo spolkové ministerstvo vnitra. Pro Německo to bude druhá celostátní zkouška za více než 30 let, tu první země uskutečnila se rozporuplným výsledkem v roce 2020.

před 7 hodinami

Vatikán nabídl, že zprostředkuje ukrajinsko-ruská jednání. Peskov děkuje

Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov dnes poděkoval Vatikánu za jeho nabídku hostit rusko-ukrajinská jednání. Obvinil ale zároveň Kyjev, že o rozhovory nestojí. Informovala o tom ruská agentura TASS.

Zdroj: ČTK

Další zprávy