Litva si kromě europarlamentu volí i prezidenta

Litevci dnes ve druhém kole prezidentských voleb vybírají mezi dvěma kandidáty. Oba tvrdí, že chtějí zachovat přísný tón vůči sousednímu Rusku, ale zároveň občas zmírnit rétoriku, poznamenala agentura AP. Účast ve volbách podle serveru Delfi.lv zatím víceméně odpovídá prvnímu kolu před dvěma týdny, kdy během prvních dvou hodin hlasovalo kolem 13 procent voličů.

O nástupnictví po oblíbené prezidentce Dalii Grybauskaitéové, která mezi lídry Evropské unie patří k nejrazantnějším kritikům Ruska a která východního souseda označila za "teroristický stát", zápolí uznávaný ekonom Gitanas Nauséda a exministryně financí Ingrid Šimonytéová.

Oba kandidáti podle AP přislíbili, že nepojedou do Moskvy a nesetkají se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, dokud Rusko nevrátí Ukrajině Krym, který v roce 2014 anektovalo. Anexe vyvolala obavy, že by mohly následovat další bývalé sovětské republiky, včetně pobaltských států.

V kampani před druhým kolem voleb dominoval hněv voličů nad ekonomickou nerovností, která je v Litvě jednou z nejvyšších v Evropské unii, a nad korupcí.

Spolu s novou hlavou státu Litevci volí i své zástupce do Evropského parlamentu. Hlasování skončí v 19:00 SELČ.

Čtyřiačtyřicetiletá Šimonytéová vyhrála první kolo 12. května se ziskem 31,4 procenta hlasů, ale čtyřiapadesátiletý Nauséda s 31,2 procenty zaostal o pouhých 2647 hlasů.

Na třetí příčce skončil s 21 procent premiér Saulius Skvernelis, který po tomto neúspěchu oznámil, že z funkce předsedy vlády odstoupí 12. července.

Šéf státu v nejjižnější z pobaltských zemí má částečně i výkonné pravomoci; jmenuje klíčové představitele, jako jsou soudci, generální prokurátor či guvernér centrální banky. Má také právo vetovat zákony a spolu s vládou určuje zahraniční a bezpečnostní politiku země.

Související

Více souvisejících

Litva Volby Evropské volby 2019

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy