Evropské volby na Slovensku vyhrála podle oficiálních výsledků koalice prounijních neparlamentních stran Progresivní Slovensko (PS) a Spolu. Na druhém místě skončila nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, která ale utrpěla ztráty. Třetím nejúspěšnějším subjektem se stala protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS).
Křesla 14 slovenských zástupců v Evropském parlamentu (EP) si rozdělí celkově šest stran, hnutí a koalic. Volební účast stoupla na 22,74 procenta oproti 13 procentům v roce 2014. Oficiální výsledky, jež dnes večer zveřejnila slovenská státní volební komise, jsou v souladu s dřívějšími odhady.
Koalice PS a Spolu získala 20,11 procenta hlasů, což ji vyneslo čtyři mandáty v EP. Pro PS, které vzniklo v roce 2017, jde v krátké době o další úspěch. Jeho bývalá místopředsedkyně Zuzana Čaputová v březnu vyhrála přímé prezidentské volby.
Směr-SD, který od roku 2006 až dosud vyhrál všechny parlamentní i evropské volby na Slovensku, dostal 15,72 procenta hlasů a přišel o jedno ze čtyř dosavadních křesel v EP. V roce 2014 Směr-SD získal v eurovolbách 24,09 procenta hlasů, strana ale již v posledních parlamentních, krajských i komunálních volbách výrazně ztratila.
Na třetím místě v sobotních eurovolbách na Slovensku skončila se ziskem 12,07 procenta hlasů LSNS, která vystupuje také proti členství země v NATO, vymezuje se vůči Romům a netají své sympatie k válečnému slovenskému státu. V Evropském parlamentu bude mít LSNS dva poslance. Jedním z nich byl díky preferenčním hlasům voličů zvolen bývalý soudce Miroslav Radačovský, který loni rozhodl v neprospěch prezidenta Andreje Kisky v jeho sporu o vlastnictví pozemku pod Vysokými Tatrami a následně hlavu slovenského státu vyzval k rezignaci a k vystěhování z vlasti.
LSNS se postarala o překvapení již v parlamentních volbách konaných v roce 2016, ve kterých získala osm procent hlasů a poprvé se dostala do sněmovny.
Neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) podpořilo 9,69 procenta voličů, což mu vyneslo dva mandáty. Jedna zvolená europoslankyně za KDH se ale ujme mandátu až po vystoupení Británie z EU. Slovensko mělo dosud 13 poslanců v EP, jeden mandát navíc mu připadne po brexitu.
Až na pátém místě se ziskem 9,62 procenta skončila nejsilnější opoziční parlamentní strana Svoboda a solidarita. Ve srovnání s předchozími eurovolbami si ale polepšila a k stávajícímu jednomu křeslu v EP získala další mandát.
Jednoho europoslance bude mít opoziční protikorupční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. Stane se ním bývalý vládní zmocněnec pro romskou menšinu Peter Pollák, který sám vyrůstal v romské osadě. Poprvé tak v EP zasedne Rom ze Slovenska.
Pro tříčlennou slovenskou vládní koalici skončily eurovolby porážkou. Zatímco Směr-SD výrazněji oslabil, další dvě vládní strany Most-Híd a nacionalistická Slovenská národní strana nezískaly ani pět procent hlasů, což je podmínkou pro zisk mandátu v EP. Těsně pod touto hranici skončila neparlamentní Strana maďarské komunity, která podobně jako Most-Híd hájí práva početné maďarské menšiny na Slovensku. Z parlamentních stran v eurovolbách propadlo i opoziční hnutí Jsme rodina-Boris Kollár, které se dříve v tomto roce přidalo k evropským nacionalistickým a protiimigračním stranám.
Související
Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce
Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili
Aktuálně se děje
včera
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
včera
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
včera
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
včera
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
včera
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
včera
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
včera
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
včera
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
včera
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
včera
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
včera
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
včera
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
včera
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
včera
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
31. července 2026 21:57
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
31. července 2026 21:11
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
31. července 2026 20:34
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
31. července 2026 19:52
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
31. července 2026 19:03
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
31. července 2026 18:15
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.
Zdroj: Lucie Žáková