Krajní pravice rozloží EU? Zaznělo rázné varování

Propojená síla

„Musíme zajistit budoucnost pro naši zemi a naše děti,“ cituje aktivista nizozemského protimusliského a protipřistěhovaleckého populistu Geerta Wilderse. Varuje, že jeho slova připomínají nechvalně známou neonacistickou frázi 14 slov.

V centru pozornosti byla toxická teze, že Evropa čelí útoku muslimů a liberálních elit, přičemž představitelé uvedených stran chtějí v rámci nově zvoleného Evropského parlamentu zformovat vlastní frakci, poukazuje Hermansson. Dodává, že formace by mohla disponovat až desetinou křesel, pokud se k ní nepřidají další strany.

V evropských volbách neposílila pouze Salviniho Liga Severu, ale také krajně pravicová protimuslimská Alternativa pro Německo, polská strana Právo a spravedlnost a nová krajně pravicová španělská partaj Vox, což platí i o francouzské Národní frontě, uvádí aktivista. Obává se, že uvedené strany jsou odhodlány prosazovat svou agendu, i když budou v menšině, a výsledkem toho je například zastavení operací na záchranu migrantů ve Středozemním moři v důsledku tlaku italské vlády.

Milánské setkání podtrhlo skutečnost, že evropská krajní pravice je silně propojená, tvrdí Hermansson. Podotýká, že sílí spolupráce na úrovni jednotlivců, mládežnických organizací i samotných stran, kterou stimuluje internetový krajně pravicový aktivismus.

„Krajní pravice se dlouho snaží vytvořit formálnější mezinárodní partnerství. To se zpravidla nedařilo podle představ,“ pokračuje aktivista. Vysvětluje, že spolupráci často podrývají spory o národní zájmy i ideologické rozpory, což platí také ve vztahu k Evropskému parlamentu, kde se krajně pravicové strany rozcházejí v přístupu k Rusku, přerozdělování migrantů a rozpočtovým otázkám.

To Hermansson považuje za důvod, proč selže i Salviniho pokus o vytvoření nového uskupení – i kdyby Salvini rezignoval na společný přístup k rozpočtu, evropská krajní pravice zřejmě náhle nenalezne shodu ohledně Ruska či distribuci migrant mezi členskými státy EU.

Rozklad zevnitř

Za mnohem znepokojivější aktivista označuje fakt, že hlubší cíle uvedených stran nezávisí na jejich jednotě či shodě ve specifických otázkách. „Klíčové poselství populistické krajní pravice ve vztahu k EU zní, že Unie samotná je hrozbou pro národní suverenitu a identitu, a proto je nutné vliv EU omezit,“ píše Hermansson. Zmiňuje prohlášení Tomia Okamury z české SPD na milánském shromáždění, že Evropané si musí vybrat mezi svobodou a suverenitou národů, nebo předáním pravomocí těm, kteří plánují zlikvidovat národní státy.

Fragmentace a nesouhlas ve specifických otázkách nejsou tak podstatné, pokud je hlavním cílem omezení vlivu EU, namísto jeho posílení či nasměrování určitým směrem, deklaruje Hermansson. Varuje, že v tomto smyslu může být fragmentace i užitečná, jelikož nesouhlas mezi skupinami v Evropském parlamentu hraje ve prospěch oslabení vlivu evropských struktur, brzdí jejich rozhodovací proces a může dále oslabovat progresivní a humanitární projekty.

Obecný argument krajní pravice zní, že EU je „samozvaným prorokem“, neefektivním a drahým politickým divadlem, které musí platit tvrdě pracující Evropané, vysvětluje aktivista. Poukazuje, že aliance krajně pravicových stran může být sice nereálná, ale ani tak nelze přeceňovat rozdíly mezi nimi, jelikož sdílejí představu o křesťanské identitě EU a střetu s islámem, což jim momentálně stačí k zisku hlasů.

Rostoucí síla krajní pravice v Evropě přináší riziko dalšího oslabení možností EU čelit porušování lidských práv či právního státu, míní Hermansson. Připomíná, že eurokomisař pro lidská práva minulý týden vydal zprávu, v níž se konstatuje, že maďarská imigrační politika široce porušuje lidská práva a Evropský parlament již schválil zahájení řízení s Maďarskem kvůli pokusům umlčovat média a odstraňovat nezávislé soudce, které může vést i k sankcím.

„Přesto nepřicházejí pouze špatné zprávy,“ tvrdí aktivista. Poukazuje, že ještě před dvěma lety Národní fronta Marine Le Penové volala po referendu o vystoupení Francie z EU, podobně jako další krajně pravicové strany, což se nyní změnilo, navíc podle průzkumů vidí EU pozitivně dvě třetiny Evropanů a 90 % z nich se domnívá, že bez Unie by bylo hůř, na což mohla mít vliv i zkušenost s problémy okolo brexitu.

Špatnou zprávou však podle Hermanssona zůstává, že krajní pravice hledá cesty k větší spolupráci a oslabování demokracie v Evropském parlamentu. Pokud již krajně pravicové strany chtějí setrvat v EU, budou na prosazování svých cílů pracovat uvnitř, očekává aktivista. Dodává, že jde o marný boj, ale jejich odhodlání nelze podceňovat.