Krajní pravice rozloží EU? Zaznělo rázné varování

Předminulý víkend sezval italský premiér Matteo Salvini představitele 11 evropských krajně pravicových stran do Milána, připomíná Patrik Hermansson v komentáři pro server The Independent. Aktivista z nevládní organizace Hope Not Hate, který se dlouhodobě zabývá výzkumem krajní pravice, dodává, že setkání přihlíželo na 25 tisíc lidí.

Propojená síla

„Musíme zajistit budoucnost pro naši zemi a naše děti,“ cituje aktivista nizozemského protimusliského a protipřistěhovaleckého populistu Geerta Wilderse. Varuje, že jeho slova připomínají nechvalně známou neonacistickou frázi 14 slov.

V centru pozornosti byla toxická teze, že Evropa čelí útoku muslimů a liberálních elit, přičemž představitelé uvedených stran chtějí v rámci nově zvoleného Evropského parlamentu zformovat vlastní frakci, poukazuje Hermansson. Dodává, že formace by mohla disponovat až desetinou křesel, pokud se k ní nepřidají další strany.

V evropských volbách neposílila pouze Salviniho Liga Severu, ale také krajně pravicová protimuslimská Alternativa pro Německo, polská strana Právo a spravedlnost a nová krajně pravicová španělská partaj Vox, což platí i o francouzské Národní frontě, uvádí aktivista. Obává se, že uvedené strany jsou odhodlány prosazovat svou agendu, i když budou v menšině, a výsledkem toho je například zastavení operací na záchranu migrantů ve Středozemním moři v důsledku tlaku italské vlády.

Milánské setkání podtrhlo skutečnost, že evropská krajní pravice je silně propojená, tvrdí Hermansson. Podotýká, že sílí spolupráce na úrovni jednotlivců, mládežnických organizací i samotných stran, kterou stimuluje internetový krajně pravicový aktivismus.

„Krajní pravice se dlouho snaží vytvořit formálnější mezinárodní partnerství. To se zpravidla nedařilo podle představ,“ pokračuje aktivista. Vysvětluje, že spolupráci často podrývají spory o národní zájmy i ideologické rozpory, což platí také ve vztahu k Evropskému parlamentu, kde se krajně pravicové strany rozcházejí v přístupu k Rusku, přerozdělování migrantů a rozpočtovým otázkám.

To Hermansson považuje za důvod, proč selže i Salviniho pokus o vytvoření nového uskupení – i kdyby Salvini rezignoval na společný přístup k rozpočtu, evropská krajní pravice zřejmě náhle nenalezne shodu ohledně Ruska či distribuci migrant mezi členskými státy EU.

Rozklad zevnitř

Za mnohem znepokojivější aktivista označuje fakt, že hlubší cíle uvedených stran nezávisí na jejich jednotě či shodě ve specifických otázkách. „Klíčové poselství populistické krajní pravice ve vztahu k EU zní, že Unie samotná je hrozbou pro národní suverenitu a identitu, a proto je nutné vliv EU omezit,“ píše Hermansson. Zmiňuje prohlášení Tomia Okamury z české SPD na milánském shromáždění, že Evropané si musí vybrat mezi svobodou a suverenitou národů, nebo předáním pravomocí těm, kteří plánují zlikvidovat národní státy.

Fragmentace a nesouhlas ve specifických otázkách nejsou tak podstatné, pokud je hlavním cílem omezení vlivu EU, namísto jeho posílení či nasměrování určitým směrem, deklaruje Hermansson. Varuje, že v tomto smyslu může být fragmentace i užitečná, jelikož nesouhlas mezi skupinami v Evropském parlamentu hraje ve prospěch oslabení vlivu evropských struktur, brzdí jejich rozhodovací proces a může dále oslabovat progresivní a humanitární projekty.

Obecný argument krajní pravice zní, že EU je „samozvaným prorokem“, neefektivním a drahým politickým divadlem, které musí platit tvrdě pracující Evropané, vysvětluje aktivista. Poukazuje, že aliance krajně pravicových stran může být sice nereálná, ale ani tak nelze přeceňovat rozdíly mezi nimi, jelikož sdílejí představu o křesťanské identitě EU a střetu s islámem, což jim momentálně stačí k zisku hlasů.

Rostoucí síla krajní pravice v Evropě přináší riziko dalšího oslabení možností EU čelit porušování lidských práv či právního státu, míní Hermansson. Připomíná, že eurokomisař pro lidská práva minulý týden vydal zprávu, v níž se konstatuje, že maďarská imigrační politika široce porušuje lidská práva a Evropský parlament již schválil zahájení řízení s Maďarskem kvůli pokusům umlčovat média a odstraňovat nezávislé soudce, které může vést i k sankcím.

„Přesto nepřicházejí pouze špatné zprávy,“ tvrdí aktivista. Poukazuje, že ještě před dvěma lety Národní fronta Marine Le Penové volala po referendu o vystoupení Francie z EU, podobně jako další krajně pravicové strany, což se nyní změnilo, navíc podle průzkumů vidí EU pozitivně dvě třetiny Evropanů a 90 % z nich se domnívá, že bez Unie by bylo hůř, na což mohla mít vliv i zkušenost s problémy okolo brexitu.

Špatnou zprávou však podle Hermanssona zůstává, že krajní pravice hledá cesty k větší spolupráci a oslabování demokracie v Evropském parlamentu. Pokud již krajně pravicové strany chtějí setrvat v EU, budou na prosazování svých cílů pracovat uvnitř, očekává aktivista. Dodává, že jde o marný boj, ale jejich odhodlání nelze podceňovat.

Související

Evropská unie, ilustrační foto

Členské země EU se dohodly na cenových stropech na ruské ropné produkty

Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se dnes dohodli na cenových stropech na ropné produkty z Ruska. Informovalo tom švédské předsednictví EU. U nafty bude podle diplomatů cenový strop činit 100 dolarů za barel a u topných olejů 45 dolarů za barel, uvedla agentura Reuters. Opatření by mělo vstoupit v platnost v neděli.
Sídlo Evropského parlamentu

EU schválila sedmou půlmiliardovou platbu za zbraně pro Ukrajinu

Státy Evropské unie formálně schválily uvolnění v pořadí sedmé platby 500 milionů eur (11,9 miliardy korun) za zbraně pro Ukrajinu, na které se dohodli minulé pondělí unijní ministři zahraničí. Dalších 45 milionů eur poskytne EU na výcvik ukrajinských vojáků. Oznámila to dnes Rada EU.

Více souvisejících

EU Matteo Salvini (Liga severu) Marine Le Pen Tomio Okamura Geert Wilders (PVV - Strana pro svobodu)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Vladimir Putin

Putin slíbil, že nenechá zabít Zelenského, tvrdí izraelský expremiér Bennett

Ruský prezident Vladimir Putin údajně slíbil bývalému izraelskému premiérovi Naftalimu Bennettovi, že nenechá zabít ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Bennett to řekl v rozhovoru, který cituje agentura AP. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu se Bennett snažil o zprostředkování řešení konfliktu a v březnu kvůli tomu odletěl do Moskvy.

před 5 minutami

Markéta Pekarová Adamová

Zvýšení věku odchodu do důchodu podle Pekarové Adamové podporuje TOP 09

Zvýšení věku pro odchod do důchodu koaliční TOP 09 podporuje, vláda ale musí předložit celkovou reformu penzí. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to uvedla předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Naopak opoziční hnutí SPD podle šéfa jeho poslaneckého klubu Radima Fialy se stanovením věku až na 68 let místo nynějších 65 let nesouhlasí. Podle Pekarové Adamové je ale věk 68 let jen jednou z variant.

před 1 hodinou

Počasí, ilustrační fotografie.

Mrazivé počasí v Česku. Meteorologové varují, teploty klesnou pod -12 °C

Meteorologové varují před silným mrazem, který v noci na pondělí zasáhne hlavně Českomoravskou vrchovinu, severovýchod, sever a východ Česka. Teploty klesnou pod minus 12 stupňů. Mrazy potrvají minimálně do středečního dopoledne. Informoval dnes ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí nebezpečí prochladnutí a omrznutí nechráněných částí těla.

před 2 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Nejvyšší pokuty za porušení volebních pravidel dostaly ANO a KSČM

Nejvyšší pokutu za porušení pravidel během loňských senátních voleb dostalo hnutí ANO a komunisté. Obě strany musely shodně zaplatit 35.000 korun, informuje server iROZHLAS.cz. Komunisté nezveřejnili všechny informace o dárcích a bezúplatném plnění, hnutí ANO zase správně neoznačilo předvolební inzerát.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie od loňska na hranicích zadržela 9660 lidí

Při stálých kontrolách, které na česko-slovenských hranicích skončily v noci na dnešek, policie od jejich zavedení loni v září zajistila 9660 nelegálních migrantů, vstup do země neumožnila 2636 migrantům. Zadržela 142 lidí podezřelých z převaděčství. Vyplývá to z upřesněných údajů, které dnes policie zveřejnila na twitteru. 

Aktualizováno před 2 hodinami

Charkov po raketovém ostřelování, ilustrační fotografie.

Charkov pod palbou. Ruská raketa podle starosty zasáhla dům v centru města

Ruské síly podnikly raketový útok na centrum Charkova na východě Ukrajiny a zasáhly tam bytový dům, uvedl na sociálních sítích starosta města Ihor Terechov. Podle hlavy oblastní správy Oleha Syněhubova při tomto útoku tři lidé utrpěli zranění. Ruskému ostřelování čelí také Doněcká oblast, kde kvůli němu podle oblastního šéfa Pavla Kyrylenka za uplynulých 24 hodin zemřeli čtyři lidé a 11 dalších utrpělo zranění.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Důchody 2023: Valorizace se mají změnit. Jurečka naznačil jak

Způsob zvyšování důchodů by se mohl od příštího roku změnit. Upravit by se měla pravidla pro běžnou i mimořádnou valorizaci. ČTK a České televizi to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh nového nastavení by chtěl představit do několika týdnů. Zmínil návrat k dřívějšímu mírnějšímu navyšování. Změny by měly předcházet důchodovou reformu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

V rámci Pavlovy inaugurace se nepočítá s armádní přehlídkou

Vojenská přehlídka podle budoucí hradní kancléřky Jany Vohralíkové nebude součástí inaugurace zvoleného prezidenta Petra Pavla, který byl představitelem české armády a NATO. Pozváni na inauguraci budou oba Pavlovi předchůdci, tedy Miloš Zeman a Václav Klaus i s manželkami, stejně jako vdova po prvním českém prezidentovi Dagmar Havlová. Vohralíková to uvedla na dotazy ČTK.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Inflace zřejmě v lednu zrychlila, možná až na 19 procent

Inflace v ČR letos v lednu proti prosinci 2022 zrychlila, a to zejména kvůli cenám energií a tradičním úpravám ceníků na počátku roku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Odhady lednové inflace se ale rozcházejí. Podle některých odborníků byl lednový meziroční růst cen 16,2 procenta, jiní odhadují až 19 procent. Prognóza České národní banky (ČNB) počítá s hodnotou nad 17 procent. V prosinci činila meziroční inflace 15,8 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o lednové inflaci v pátek.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

BBC: Promění nás parazitická houba v zombie?

BBC: Promění nás parazitická houba v zombie?

Představte si houbu, která své oběti promění v zombie. Její spory proniknou do těla. Jak houba roste, začne se zmocňovat mysli svého hostitele, dokud ten neztratí kontrolu a není přinucen vyhledat vyvýšené místo. Parazitická houba požírá svou oběť zevnitř, získává z ní živiny a připravuje se na velké finále, popisuje server BBC.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ukrajinský prezident odebral občanství několika bývalým vlivným proruským politikům

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odebral občanství několika bývalým vlivným politikům. Jde o další z kroků ukrajinského vůdce ve snaze "očistit" zemi od proruských vlivů, napsala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Další zprávy