Zrození nové Evropy? Evropské volby prokázaly přání voličů změnit EU

Evropské volby se nesly ve znamení nezvykle velkého zájmu voličů. Zatímco v předchozích letech volební účast klesala, nyní dosáhla svého nejlepšího výsledku za posledních let – 50%. Pro srovnání, předchozí poslední rok to byl 43%. To dokazuje, že voliči skutečně je vnímaly jako záležitost, ve které se rozhoduje o osudu Evropy.

Podle očekávání středově konzervativní strany, soustředění v Evropské lidové straně, tak středově sociálně demokratické strany, soustředěné v Pokrokovém spojenectví socialistů a Demokratů, ztratily příliš hlasů, aby udržely svou „ Velkou koalici“ a tedy pohodlnou většinu v Evropském parlamentu.

Obě strany proto, aby získaly v Evropském parlamentu většinu, budou muset získat na svou stranu „černé koně“ evropských voleb, kterými byly liberálové a Zelení. Ti tvoří třetí a čtvrtou nejsilnější politické frakce, co se týče počtu křesel, podle předběžných výsledků.

Jelikož všechny zmíněné strany jsou pro-EU, mohou být pro příznivce EU výsledky voleb dobrá zpráva. Není to však až tak dobrá zpráva pro EU v její stávající podobě, reprezentovanou právě dosavadní Velkou koalicí. Jak upozorňuje stanice CNN, liberálové a zelení nejsou zcela na stejné lodi jako strany Velké koalice. Jako euroskeptické strany, i ony chtějí EU změnit. „ Potřebuje odlišnou unii, protože tato unie nepřežije 21. století,“ řekl vůdce liberálů, bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt.

Podle magazínu Policito euroskeptické strany nedokázaly dosáhnout svého předpokládaného úspěchu v mnoha případech proto, že jsou s nimi spojené politické skandály. Týkalo se např. Svobodné strany Rakouska, kterou poškodila kauza „Ibiza“, tj. zjištění, že předseda strany Heinz-Christian Strache se pokoušel získat podporu ve volbách výměnou za prodej veřejných institucí. Na kauzu si stěžovala i německá Alternativa pro Německo, která si pohoršila v porovnání se svým parlamentním výsledkem. Podobně kvůli svým vnitřním politickým skandálům dosáhly špatného výsledku i dánské či estonské euroskeptické strany.

Ani vítězství Marine Le Penové ve Francii není zcela přesvědčivé. Svého hlavního protivníka, Emmanuela Macrona, porazila jen velmi úzce a dosáhla horšího výsledku než v minulých volbách v roce 2014. Experti poukazují, že Le Penová přitom mohla pracovat s velkou nespokojeností vůči Macronovi ve Francii ztělesněnou v hnutí žlutých vest.

Na druhou stranu však strany vyznačující se mírnějším euroskepticismem jako je maďarský Fidesz Viktora Orbána či polská Právo a spravedlnost, dosáhly jasného vítězství. Matteo Salvini, vůdce istálské euroskeptické strany Liga severu naznačil, že by s Orbánem by rád spolupracoval. To by mohlo být ranou pro evropskou lidovou stranu, kde doposud Orbán působil.

„ Nová Evropa je zrozena. Jsem hrdý, že Liga participuje v této nové Evropské renesanci,“ řekl vůdce Salvini, jehož strana zcela jasně zvítězila v italských volbách do Evropského parlamentu. Ačkoliv euroskeptické strany nedocílily tolika hlasů, jak se očekávalo a Salvini tedy zřejmě nebude moci naplnit svůj sen o velké euroskeptické koalici, stále získaly dostatek hlasů, aby to vyslalo zprávu. Jak sám Salvini řekl, výsledky jsou znamením, že voliči sní „o jiné Evropě.“

Do určité míry se ukázalo, že EU je rozdělená mezi více euroskeptickou východní a více pro evropskou západní část. Politico upozorňuje, že tzv. zelená vlna“, tj. vzestup Zelených, se týkala jen západních evropských zemí typu Německa, zatímco ve východní Evropě, ale i jižní Evropě vůbec neexistovala.

CNN upozorňuje, že volby do Evropského parlamentu jen ukázaly, jak jsou členské státy EU rozděleny nejen mezi sebou, ale i v sobě navzájem. Zřejmě nejostřeji je to znát v případě Velké Británie. Euroskeptická Strana pro Brexit zde dosáhla vítězství, následovaná však velmi proevropskými Liberálními demokraty. Rozdělení země lze vidět v případě Polska, kde Právo a spravedlnost bylo následována hlavní opoziční Evropskou koalicí.