Protiimigrační strany na Severu nezaznamenaly výrazný úspěch

Nacionalistická Dánská lidová strana patří k hlavním poraženým eurovoleb, když si oproti roku 2014 pohoršila o téměř 16 procent. Důvodem poklesu podpory DF je podle analytiků částečně skandál kolem zneužití evropských fondů Mortena Messerschmidta, který v roce 2014 dovedl DF k vítězství v eurovolbách, a také konkurence nových ultrapravicových stran. Straně, která se jako jediná z velkých severských protiimigračních uskupení přihlásila k alianci budované italským vicepremiérem a šéfem protiimigrační strany Liga Matteem Salvinim, zbylo z původních čtyř křesel v europarlamentu jediné.

Nejlépe si ve volbách v Dánsku vedly centristické strany. Za Liberální stranou Venstre premiéra Rasmussena (23,5 procenta) skončila těsně druhá Sociálnědemokratická strana (21,5 procenta) a třetí Socialistická lidová strana (13,2), uvedl list Politikken po sečtení všech hlasů. Volební účast dosáhla 66 procent.

"Toto je obrovské vítězství pro liberály, kterého se jim podařilo dosáhnout deset dní před parlamentními volbami," řekl dánské rozhlasové stanici DR politolog Kasper Möller Hansen z kodaňské univerzity. Parlamentní volby v Dánsku jsou plánovány na 5. června.

Ve Švédsku, kde k urnám přišlo 53,3 procenta voličů, podle očekávání jasně zvítězili sociální demokraté (23,6 procenta), druhá byla Umírněná koaliční strana (16,8 procenta) a třetí protiimigrační Švédští demokraté (15,4 procenta), vyplývá podle listu The Local z výsledků po sečtení 94 procent hlasů. Švédští demokraté si sice ve srovnání s eurovolbami 2014 značně polepšili, na základě předvolebních průzkumů si ale dělali naděje na ještě větší zisk.

Propad ze čtyř na dvě křesla v EP zaznamenali švédští Zelení, které tentokrát podpořilo 11,4 procenta voličů. Ve Švédsku se tedy neprojevil takzvaný "Greta efekt" jako například v Německu, kde Zelení vytěžili ze sílícího ekologického hnutí vedeného šestnáctiletou švédskou aktivistkou Gretou Thunbergovou, po jejímž vzoru studenti v evropských i dalších zemích v pátečních dnech stávkují a demonstrují za lepší ochranu klimatu.

Z výrazného úspěchu se naopak mohou těšit Zelení ve Finsku, kde obsadili hned druhé místo s 16 procenty hlasů za konzervativní Národní koaliční stranou (20,8 procenta). Třetí Sociálnědemokratická strana Finska získala 14,6 procenta hlasů a čtvrtá protiimigrační Strana Finů 13,8 procenta, vyplývá z výsledků po sečtení 99,9 procenta hlasů.

Pro Stranu Finů jsou podle finských médií eurovolby zklamáním, protože nedokázala zopakovat svůj výsledek z dubnových parlamentních voleb, kdy si připsala 17,5 procenta. "Zdá se, že politické strany dokázaly lépe zmobilizovat voliče se zájmem o takové otázky jako klimatické změny a sociální spravedlnost než voliče toužící uzavírat hranice," řekla deníku Yle politická komentátorka Maryan Abdulkarimová žijící v Helsinkách. Účast ve Finsku byla 40,7 procenta, tedy pod průměrem EU (50,82 procent).