Neúspěch německé vládní koalice. Kdo za to může?

Ve stranách německé koalice konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD) se naplno rozhořela debata o tom, kdo a co může za neúspěch ve volbách do Evropského parlamentu (EP). Zatímco vedení CDU míní, že zanedbalo například téma ochrany klimatu, levý okraj SPD už dává dohromady požadavky na změny ve vládní politice. V CDU a SPD se také diskutuje o budoucnosti předsedkyň Annegret Krampové-Karrenbauerové a Andreji Nahlesové. Řada vedoucích představitelů stran za nimi ale zatím stojí.

"Velmi si jí vážím a dobře se nám spolupracuje. Měla by dostat čas, aby pokračovala v práci," řekl na adresu Krampové-Karrenbauerové předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder, jehož strana jako jediná z trojice koaličních stran v nedělním hlasování neztratila a v domovském Bavorsku získala 40,7 procenta. Sociálním demokratům pak vzkázal, ať si konečně vyjasní, co chtějí a jaký mají vlastně postoj ke koaliční vládě.

Z druhé strany mezitím přišel požadavek levicového křídla SPD, aby vláda výrazně změnila svůj postoj například v otázce přistěhovaleckého zákona, digitální daně či boje proti klimatickým změnám, což bylo téma, kterým v eurovolbách bodovali Zelení. "Nemůžeme už u základních témat trpět blokády ze strany CDU a CSU," jsou přesvědčeni místopředseda strany Ralf Stegner a šéf mladých sociálních demokratů Kevin Kühnert.

I když se uvnitř SPD o budoucnosti předsedkyně strany Nahlesové - která v neděli musela strpět i první poválečnou porážku v zemských volbách v Brémách - diskutuje ještě výrazně hlasitěji než v CDU o Krampové-Karrenbauerové, varuje řada sociálních demokratů před rychlými změnami. Stegner uvedl, že straně personální spory škodí. Ve svých funkcích by Nahlesová, která chce, aby SPD důrazněji prosazovala své postoje, měla zůstat i podle dolnosaského premiéra Stephana Weila.

Pokud jde o obsahové nedostatky, došlo vedení křesťanské demokracie v povolební analýze k tomu, že CDU nebyla schopna dobře reagovat na fenomény jakými jsou páteční demonstrace za důslednější boj proti klimatickým změnám nebo na kritiku ze strany mladého youtubera Reza, kterou týden před volbami vidělo na 11 milionů lidí.

"K tomu výsledku vedly především naše vlastní chyby," připustila dnes na tiskové konferenci Krampová-Karrenbauerová. Strana se podle ní nedostatečně soustředila na téma boje proti změnám klimatu, které nakonec volbám dominovalo. Mimo jiné za to a také za vnímaný posun příliš doprava ji potrestali mladší voliči, u nichž výrazně ztratila, míní. CDU ale podle své předsedkyně doplatila také na to, že lidé špatně hodnotí práci celoněmecké vlády.

O důsledcích voleb a změnách, které je po nich nutné přijmout, budou křesťanští demokraté diskutovat na dvoudenním zasedání v neděli a v pondělí. SPD, v níž část politiků mluví o zlomu, se chce radit za týden. Soustředit se přitom bude i na požadavky pro jednání s koaličními partnery o budoucnosti vlády, které se odehraje letos na podzim, tedy v polovině funkčního období.

Související

AfD (Alternativa pro Německo) Analýza

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

Více souvisejících

Konzervativní unie CDU/CSU ,  Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) ,  Evropské volby 2019 ,  Německo ,  Annegret Krampová-Karrenbauerová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 2 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 6 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 10 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla

Českou hereckou obec zasáhla během uplynulého říjnového víkendu velmi smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřel slavný herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen činoherního souboru Národního divadla. Štěpnička byl znám i z televizní obrazovky a filmového plátna. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy