Bude Německo opět nacistické? Merkelová pronesla temné varování

Felix Klein, komisař pro antisemitismus německé vlády, vyzval nedávno Židy v Německu, aby nenosily jarmulky, tradiční židovské pokrývky hlavy. Reagoval tak na vzrůstající počet útoků proti Židům v zemi.

Podle údajů zveřejněných ministerstvem vnitra antisemitské zločiny z nenávisti vzrostly v letech 2017/2018 o téměř 20%, zatímco počet fyzických útoků proti Židům vzrostl z 37 v roce 2017 na 69 v loňském roce. Podle německého ministra vnitra, Horst Seehofera, 90% hlášených incidentů bylo spácháno příznivci krajně pravicových skupin.

Merkelová přiznala, že přízrak antisemitismu byl v Německu přítomen vždycky a německá vláda musí dělat víc, aby se mu postavila. „Do dnešního dne neexistuje jediná synagoga, jediné centrum péče o židovské děti, ani jedna škola pro židovské děti, která nemusí být střežena německými policisty,“ poukázala kancléřka, podle které růstu antisemitismu lze čelit učením mladých lidí o temné kapitoly dějin Německa.

Kancléřka bývá za růst antisemitismu v Německu často obviňována. Podle kritiků otevřením hranic migrantům v roce 2015 dala prostor pro růst krajně pravicových skupin, mezi které je řazena hlavní německá euroskeptická strana, Alternativa pro Německo (AfD). Podle představitelů strany jsou to migranti muslimského vyznání, které je třeba obviňovat za růst antisemitismu – a s nimi i Merkelovou.

Za svým rozhodnutím umožnit migrantům vstup do země si Merkelová stojí. Hájí se tím, že tak reagovala na žádost premiérů Rakouska a Maďarska, kteří se báli kolapsu svých zemí, pokud by jim Německo nepomohla s migrační vlnou. 

Ačkoliv její křesťankodemokratická koalice CDU/CSU zřejmě v důsledku této její politiky ve volbách získala svůj dosavadní nejhorší výsledek, kancléřka je s tím stále spokojená. Kancléřka poukázala na to, že i přesto jsou nejsilnější stranou v Evropském parlamentu a to jí dává velký vliv na v obsazování pozic v Evropském parlamentu.

Pozitivně též vnímá větší volební účast. Voleb se zúčastnilo nejvíce lidí za posledních 20 let. Zvrátily tak trend, kdy volební účast průběžně klesala.

Podle analytiků volební účast je dána do určité míry vyhrocenou kampaní proevropských a protievropských stran, které volby do Evropského parlamentu rámovaly jako boj o duši Evropy. Zatímco středové strany propadly, ty s více radikálnější politikou uspěly.

Týká se to např. strany Zelených. Díky svému úspěchu ve Francie, Irsku a Německu, kde se stala druhou nejsilnější stranou v evropských volbách. Podle Merkelové tzv. „zelená vlna“ ukazuje, co voliče skutečně zajímá a je to tedy výzvou pro ní a pro její stranu.

Merkelová je Zelenými kritizována, že příliš spoléhá na uhlí a dává přednost zájmům průmyslu před ochranou klimatu. CNN poukazuje, že Merkelová přitom dříve byla označována za „klimatickou kancléřku“ vzhledem k její veřejné podpoře iniciativ v oblasti zelené a čisté energie. Merkelová byla jedním z nejhlasitějších kritiků rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odejít z Pařížské klimatické dohody.