Jaká bude budoucnost EU? Začíná povolební summit

Setkání s předsedou EP je součástí všech vrcholných schůzek unie, na té dnešní je však přítomnost zástupce europarlamentu důležitější než jindy.

Budoucího šéfa komise totiž musí právě europarlament schválit. A stejně jako v roce 2014 je i nyní významná část europarlamentní politické scény přesvědčena, že ji to opravňuje ovlivnit i to, koho se summit - tedy prezidenti a premiéři - parlamentu rozhodne ke schválení vůbec předložit.

Právě to je jádrem systému vedoucích kandidátů, pro který se vžilo německé označení "spitzenkandidat". Už před pěti lety se dvě frakce, které měly v EP před i po tehdejších volbách dostatečnou většinu dohodly, že jejich podporu nedostane nikdo jiný než právě spitzenkandidát nominovaný tou vítěznou z nich.

V roce 2014 tento model uspěl a šéfem komise se stal kandidát Evropské lidové strany (EPP) a někdejší lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Proti podobnému posílení europarlamentu na úkor členských zemí tehdy protestovali jen premiéři Británie a Maďarska David Cameron a Viktor Orbán.

Nyní to tak jednoznačné není. Vítěznou politickou rodinou je opět EPP a ta prosazuje svého spitzenkandidáta Manfreda Webera, podporu mu dnes při příchodu vyslovila i německá kancléřka Angela Merkelová.

Ztráty EPP a středolevého Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D) v nynějších eurovolbách ale znamenají, že obě strany ztratily společnou většinu. Potřeba hledat třetího partnera či více partnerů pak nyní S&D vede k tomu, že sice podporuje systém vedoucích kandidátů, ale interpretuje jej v tom smyslu, že summit by měl navrhnout jen toho uchazeče, který bude mít za sebou nadpoloviční většinu potřebnou ke schválení. Lídr S&D a nynější první místopředseda komise Frans Timmermans se tak zřejmě pokusí najít alternativní levicovo-zelenou většinovou koalici a Webera tak ze hry vyšachovat.

Třetí strana, která princip vedoucího kandidáta zcela odmítá, má nejvýraznějšího představitele ve francouzském prezidentu Emmanuelu Macronovi. Ten dnes uvedl několik jmen podle něj vhodných osob do čela komise - vyjednavače pro brexit Michela Barniera, Timmermanse i dánskou komisařku pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou, ale Webera vynechal. V europarlamentu má Macron spojence v liberální frakci ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu), která se chce spojit s jeho hnutím Obroda.

Podle Macrona - i některých dalších premiérů a prezidentů - má ale nyní před debatou o jménech přednost diskuse o tom, co by měla budoucí komise dělat. Hovoří se o ochraně klimatu, hospodářství a sociální oblasti i o bezpečnosti. Teprve poté, až se tyto okruhy ujasní, by prý měl být nalezen vhodný kandidát.

Součástí diskuse, kterou chce mít šéf Evropské rady Donald Tusk uzavřenou na řádném červnovém summitu, jsou také posty v čele unijní diplomacie, ve vedení Evropské centrální banky, funkce předsedy samotného europarlamentu a také před koncem roku i Tuskovo vlastní místo. Zohlednit bude třeba nejen zájmy různých politických směrů, ale rovněž skupin zemí z různých částí unie či snahu zajistit rovné zastoupení mužů a žen.

Před dnešní večeří, jejíž účastníci budou muset mít vypnuté mobilní telefony, aby se předešlo úniku informací, se odpoledne v Bruselu odehrála řada dvoustranných schůzek, na nichž například zástupci Česka, Slovenska, Polska a Maďarska jako svého kandidáta do některé z unijních pozic zmiňovali nynějšího místopředsedu komise Maroše Šefčoviče.