Návrat do nacistických dob? Německá policie chce získat přístup k citlivým digitálním údajům

Hlasoví asistenti jako Alexa od Amazonu či Siri od Apple, jsou na vzestupu popularity v Německu. Při provádění jednoduchých příkazů, daných jim uživateli, zaznamenají obrovské množství informací o jejich zvycích a chování, poukazuje agentura Reuters.

„ Aby bylo možné účinně bojovat proti trestné činnosti, je velmi důležité, aby federální a regionální orgány měly přístup k údajům zachyceným těmito zařízeními,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra na pravidelné vládní tiskové konferenci a dodal, že setkání regionálních ministrů vnitra bude příští týden diskutovat o konkrétních návrzích.

Německé spolkové úřady chtějí aby měly legální přístup k těmto datům a mohly je využít v případech trestního řízení jako důkazní materiál. Podle dokumentu návrhu nového zákona získaného skupinou německých novin Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND), tyto data jsou „ stále více důležitá“ pro boj s teroristickými hrozbami. Německá vláda neodpověděla na otázky, zdali budou data vyžívána zpravodajskými úřady.

V Německu je téma vpádu do soukromí uživatele kvůli boji s zločinem velice citlivé díky jeho minulosti. Jak nacistický režim, tak následně komunistický režim ve Východním Německu, využívali tajné služby k neoprávněnému sledování osob.

Německá policie proto obecně podporovala co nejvíce ideu zašifrovaných komunikacích, které zajišťují soukromí uživatelů, poukazuje expert na kyberbezpečnost Sven Herpig. Televizi CNN sdělil, že plánovaná idea je proti tomu. Namísto oslabovaní zašifrování německá vláda podporuje ideu „legálního hackování“ zpravodajskými službami.

S hlasovými asistenty se pojí v souvislosti s ochranou soukromí jisté kontroverze. Např. v americkém státě Oregon pár zjistil, že jejich hlasový asistent Amazon Echo zaznamenával jejich rozhovor a poslal zvuk jejich známému bez jejich vědomí, poukazuje list Financial Times.

Žádost o využívání digitálních dat jako evidence v trestních řízeních není záležitost jen Německa. Ve Velké Británii v dubnu vzbudila velké pozdvižení zpráva, že oběti znásilnění budou muset dát polici souhlas s přístupem k jejich digitálním údajům získaných z emailů či telefonní komunikace. Pokud povolení nepodepíší, může se jim stát, že se policie jejich případem nebude zabývat.

Policie tímto způsobem chce reagovat na nedávné typy případy obvinění údajných pachatelů sexuálního násilí, z kterých po získání klíčových a dodatečných důkazů vyšlo najevo, že je daná osoba nespáchala. Tyto informace se objevily až v poslední možné chvíli, což bylo silně kritizováno. Podle kritiků se však jedná o příliš citelný zásah do práva na soukromí. Navíc to může mít ten kontraproduktivní efekt, že oběti znásilnění se budou bát jít na policii a o zločinu budou raději mlčet. Taktéž není jisté, zdali policie má dostatek prostředků na to aby správně vyčetla získané digitální informace, případě tyto digitální informace nemusejí být pravidelně aktualizovány či v nich nemusí být dostatek materiálu.