"Tvrdý, měkký, anebo žádný brexit?! Kdo se v tom má vyznat?!" zlobí se britské automobilky

Ve Velké Británii, která je členem sdružení nejvyspělejších ekonomik světa G8, byl v posledních měsících zaznamenán výrazný útlum automobilového průmyslu nejen kvůli odchodu předních závodů do zemí kontinentální Evropy, nýbrž i v jejich neschopnosti přizpůsobit se novým podmínkám, kdy se politická rozhodnutí mění téměř stejně rychle jako počasí - jednou tvrdý brexit, pak měkký brexit, pak žádný brexit atd. Kdo se v tom má vyznat? Důvodem jsou také obavy z hrozby tvrdého brexitu (no deal) kvůli neschopnosti Londýna a Bruselu najít kompromis, který by byl přijatelný pro obě strany.

Samotná Británie měla být už touto dobou mimo EU s tím, že by se nacházela v takzvané přechodné fázi, kdy by už nebyla formálně členskou zemí, ale zůstaly by jí zachovány veškeré výhody plynoucí z něj - volný trh, celní unie. Toto období by trvalo až do konce roku 2020, než by bylo dosaženo kompletní dohody mezi Londýnem a Bruselem o budoucích diplomatických vztazích.

To se však nestalo a představitelé předních automobilových závodů začali postupně odcházet z Británie do jiných zemí EU, které se jim nabídly - například Nizozemsko. Obavy z hrozícího tvrdého brexitu a s ním souvisejícím uvalením cel, které by ohrozily jejich zakázky, jasně převýšily náklady na přesun výroby do jiných zemí. Velké Británii teď momentálně hrozí izolace a kolaps ekonomiky. Pokud nedokáže navázat dobré diplomatické vztahy s EU, nezbývá jí, než se zaměřit na jiné země - USA, Jižní Koreu, ale i své bývalé kolonie.

Odchod závodů a s ním související pokles objemu výroby automobilů v Británii způsobil zpomalení růstu britské ekonomiky z 0,5 % v období od ledna do března na 0,3 % v dubnu. Nejedná se sice o příliš velké číslo, ale i tak je potřeba nebrat je na příliš lehkou váhu. Podle ekonomů se totiž i tak jedná o výrazně zpomalení, které může mít nedozírné následky. Britští voliči si možná svým hlasem před třemi lety zadělali na velké problémy, případně si v předčasných volbách nedokázali zvolit své odpovědné politické zástupce.

"V posledních třech měsících jsme zaznamenali pokles růstu HDP a zpomalení britské ekonomiky. Hlavním důvodem je výrazně nízký objem výroby automobilů, který způsobila neschopnost zbývajících automobilek adaptovat se na nepředvídatelný vývoj ohledně brexitu, respektive data, kdy země skutečně vystoupí z EU. Automobilky potřebují mít v tomto směru větší jistotu, protože očekávají, že po brexitu přijde chaos, respektive hrozba cel," varoval Rob Kent-Smith, statistik odpovědný za měření růstu HDP.

Automobilové závody byly podle Kenta-Smitha už smířeny s 29. březnem coby datem vystoupení Velké Británie z EU, k čemuž ale nedošlo. Do té doby uspokojily veškeré své zakázky a zbytek odložily na léto, kdy už budou vědět, jak se věci mají. Z tohoto důvodu pak nebyly v dubnu schopné efektivně reagovat na následnou poptávku po automobilech, což způsobilo výrazný pokles objemu jejich výroby.

Nejen, že spousta automobilových závodů už v Británii není, ale velká část z nich nedokáže reagovat nepředvídatelný vývoj v jednáních o brexitu. Britská ekonomka Elizabeth Martinsová pracující pro banku HSBC varovala, že podobný vývoj lze zaznamenat i v jiném průmyslu - například ve stavebnictví. Bude-li tento trend pokračovat, může se Británie a tím pádem i celý svět dostat do recese.