Analýzy ukazují, že se Evropská unie od počátku letošního roku opět potýká s vyšším počtem žadatelů o azyl, jedná se především o lidi přicházející z Latinské Ameriky či zemí západního Balkánu. Od roku 2015, který je považován za vrchol migrační krize v Evropě, jsme až doposud pozorovali klesající trend počtu příchozích a žádajících o azyl na evropské pevnině.
Podle dat nashromážděných prestižním německým tiskem Funke Mediengruppe zažádalo o azyl v Evropské unii od ledna do června letošního roku o 15 procent více lidí než ve stejném časovém období loňského roku. Tento nezanedbatelný nárůst žadatelů se připisuje především vysokému a konstantně narůstajícímu počtu žádajících pocházejících ze zemí jižní Ameriky – především z Kolumbie a Venezuely.
Další velmi početnou skupinu přicházející do EU tvoří lidé ze zemí západního Balkánu, pro které je cestování do EU jednodušší díky bezvízovému styku. Nejvyšší procento příchozích však i nadále pochází ze Sýrie a také Afghánistánu.
Po roce 2015, kdy migrační krize dosáhla svého maximálního vrcholu, když do Evropské unie přišel více než jeden milion migrantů, se až do teď dařilo počty příchozích redukovat. EU se mnohdy tvrdými politikami snažila počty migrantů snižovat, avšak ne vždy bylo jednoduché nalézt mezi zeměmi kompromis. Téma migrace až do teď působí jako jedna z hlavních štěpících linií nejen uvnitř politického systému EU, ale i uvnitř politických systémů jejích jednotlivých členských států.
Pozastavení klesajícího počtu příchozích ukazuje zpráva Evropského úřadu pro azylovou podporu, která v březnu 2019 odhalila až 20-procentní nárůst žádostí o azyl oproti březnu předchozího roku. Analýza německé zpravodajské společnosti Funke Mediengruppe dále například poukazuje na nárůst žadatelů přicházejících z krizí postižených částí Venezuely – analýza ukazuje nárůst o více než 120 procent za období leden-duben oproti prvnímu čtvrtletí roku 2018. V případě Kolumbie se dokonce jedná o více než 150-procentní nárůst příchozích oproti loňsku.
Podle slov ředitele Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž se bude Evropská unie s migračními výzvami potýkat ještě dlouhé roky. EU tak nadále zůstává pod silným tlakem nově příchozích, kteří na pevnině žádají o azyl. Řešením by podle ředitele Frontexu Leggeriho bylo zahájení efektivního dialogu s představiteli zemí, odkud žadatelé přicházejí.
Související
Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach
Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný
migrace , EU (Evropská unie) , Venezuela , migrační krize , Frontex , Kolumbie , Sýrie , Afghanistán
Aktuálně se děje
před 13 minutami
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
před 1 hodinou
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
před 2 hodinami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 2 hodinami
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 3 hodinami
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 4 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 5 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 6 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 6 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 7 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 8 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 9 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 10 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
včera
NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku
včera
Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur
včera
Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Zdroj: Libor Novák