Migrační krize je zpět? EU opět hlásí nárůst žadatelů o azyl

Analýzy ukazují, že se Evropská unie od počátku letošního roku opět potýká s vyšším počtem žadatelů o azyl, jedná se především o lidi přicházející z Latinské Ameriky či zemí západního Balkánu. Od roku 2015, který je považován za vrchol migrační krize v Evropě, jsme až doposud pozorovali klesající trend počtu příchozích a žádajících o azyl na evropské pevnině.

Podle dat nashromážděných prestižním německým tiskem Funke Mediengruppe zažádalo o azyl v Evropské unii od ledna do června letošního roku o 15 procent více lidí než ve stejném časovém období loňského roku. Tento nezanedbatelný nárůst žadatelů se připisuje především vysokému a konstantně narůstajícímu počtu žádajících pocházejících ze zemí jižní Ameriky – především z Kolumbie a Venezuely.

Další velmi početnou skupinu přicházející do EU tvoří lidé ze zemí západního Balkánu, pro které je cestování do EU jednodušší díky bezvízovému styku. Nejvyšší procento příchozích však i nadále pochází ze Sýrie a také Afghánistánu.

Po roce 2015, kdy migrační krize dosáhla svého maximálního vrcholu, když do Evropské unie přišel více než jeden milion migrantů, se až do teď dařilo počty příchozích redukovat. EU se mnohdy tvrdými politikami snažila počty migrantů snižovat, avšak ne vždy bylo jednoduché nalézt mezi zeměmi kompromis. Téma migrace až do teď působí jako jedna z hlavních štěpících linií nejen uvnitř politického systému EU, ale i uvnitř politických systémů jejích jednotlivých členských států.

Pozastavení klesajícího počtu příchozích ukazuje zpráva Evropského úřadu pro azylovou podporu, která v březnu 2019 odhalila až 20-procentní nárůst žádostí o azyl oproti březnu předchozího roku. Analýza německé zpravodajské společnosti Funke Mediengruppe dále například poukazuje na nárůst žadatelů přicházejících z krizí postižených částí Venezuely – analýza ukazuje nárůst o více než 120 procent za období leden-duben oproti prvnímu čtvrtletí roku 2018. V případě Kolumbie se dokonce jedná o více než 150-procentní nárůst příchozích oproti loňsku.

Podle slov ředitele Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž se bude Evropská unie s migračními výzvami potýkat ještě dlouhé roky. EU tak nadále zůstává pod silným tlakem nově příchozích, kteří na pevnině žádají o azyl. Řešením by podle ředitele Frontexu Leggeriho bylo zahájení efektivního dialogu s představiteli zemí, odkud žadatelé přicházejí.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

migrace EU (Evropská unie) Venezuela migrační krize Frontex Kolumbie Sýrie Afghanistán

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

včera

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy