Migrační krize je zpět? EU opět hlásí nárůst žadatelů o azyl

Analýzy ukazují, že se Evropská unie od počátku letošního roku opět potýká s vyšším počtem žadatelů o azyl, jedná se především o lidi přicházející z Latinské Ameriky či zemí západního Balkánu. Od roku 2015, který je považován za vrchol migrační krize v Evropě, jsme až doposud pozorovali klesající trend počtu příchozích a žádajících o azyl na evropské pevnině.

Podle dat nashromážděných prestižním německým tiskem Funke Mediengruppe zažádalo o azyl v Evropské unii od ledna do června letošního roku o 15 procent více lidí než ve stejném časovém období loňského roku. Tento nezanedbatelný nárůst žadatelů se připisuje především vysokému a konstantně narůstajícímu počtu žádajících pocházejících ze zemí jižní Ameriky – především z Kolumbie a Venezuely.

Další velmi početnou skupinu přicházející do EU tvoří lidé ze zemí západního Balkánu, pro které je cestování do EU jednodušší díky bezvízovému styku. Nejvyšší procento příchozích však i nadále pochází ze Sýrie a také Afghánistánu.

Po roce 2015, kdy migrační krize dosáhla svého maximálního vrcholu, když do Evropské unie přišel více než jeden milion migrantů, se až do teď dařilo počty příchozích redukovat. EU se mnohdy tvrdými politikami snažila počty migrantů snižovat, avšak ne vždy bylo jednoduché nalézt mezi zeměmi kompromis. Téma migrace až do teď působí jako jedna z hlavních štěpících linií nejen uvnitř politického systému EU, ale i uvnitř politických systémů jejích jednotlivých členských států.

Pozastavení klesajícího počtu příchozích ukazuje zpráva Evropského úřadu pro azylovou podporu, která v březnu 2019 odhalila až 20-procentní nárůst žádostí o azyl oproti březnu předchozího roku. Analýza německé zpravodajské společnosti Funke Mediengruppe dále například poukazuje na nárůst žadatelů přicházejících z krizí postižených částí Venezuely – analýza ukazuje nárůst o více než 120 procent za období leden-duben oproti prvnímu čtvrtletí roku 2018. V případě Kolumbie se dokonce jedná o více než 150-procentní nárůst příchozích oproti loňsku.

Podle slov ředitele Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž se bude Evropská unie s migračními výzvami potýkat ještě dlouhé roky. EU tak nadále zůstává pod silným tlakem nově příchozích, kteří na pevnině žádají o azyl. Řešením by podle ředitele Frontexu Leggeriho bylo zahájení efektivního dialogu s představiteli zemí, odkud žadatelé přicházejí.

Související

Donald Trump Komentář

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 
Vít Rakušan

Rakušan řekl, co Česko čeká od nové Evropské komise

Česko čeká, že nově složená Evropská komise urychleně podnikne kroky, které zajistí účinnější vrácení neúspěšných žadatelů o azyl. Po jednání ministrů vnitra členských zemí o současném stavu schengenského prostoru to řekl ministr Vít Rakušan (STAN). Kontroly na vnitřních hranicích Unie musí podle něj být jen dočasným řešením. Informovala o tom agentura TASR.

Více souvisejících

migrace EU (Evropská unie) Venezuela migrační krize Frontex Kolumbie Sýrie Afghanistán

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy