Představitelé celkem 14 zemí Evropské unie se shodují, že by se současná osmadvacítka měla konečně domluvit na tom, zda tento měsíc zahájí přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií či nikoliv. Otevření rozhovorů by podle nich mělo zajistit větší důvěryhodnost unijní politiky rozšiřování. Poslední rozšíření Evropské unie, celkově sedmé, se uskutečnilo v roce 2013 – tehdy do unie vstoupilo Chorvatsko.
Samotní čelní představitelé zmíněných zemí – Albánie a Severní Makedonie, s otevřením přístupových rozhovorů souhlasí, jak vyplývá z jejich vyjádření z počátku tohoto týdne. Tlak ze strany těch, kteří by rozšíření favorizoval, však nejspíš nebude stačit na to, aby k dalšímu potenciálnímu rozšíření přesvědčil skeptické Německo a Francii, nebo obdobně odtažité Nizozemí či Dánsko. Ti, kteří si zahájení dialogu přejí, jsou země tzv. východního rozšíření spolu s Itálií, Rakouskem a Maltou.
Ministři zahraničních věcí 14 unijních zemí se před shromážděním Rady pro všeobecné záležitosti, které se má konat příští týden, usnesli ve společném prohlášení. V něm se vyslovují pro zahájení rozhovorů, které mají mít důležitý pozitivní a motivační efekt pro celý region.
Otevření rozhovorů v co nejbližší době by dle většiny unijních lídrů mělo vést k posílení odolnosti daných zemí vůči vnějším a škodlivým vlivům ze strany ostatních států, především ze strany Ruska. EU by si, pokud by k otevření rozhovorů došlo, zajistila vůdčí pozici v regionu, což by zajistilo jeho stabilizaci vůči externím aktérům a přispělo k pozitivními směřování tamější transformace.
Albánský předseda vlády Edi Rama metaforicky hovořil o Balkánu jako o jednom z „orgánů“ EU, a o unii poté jako o celém tělu. Nyní se podle něj musí evropský blok rozhodnout, zda Balkán nechá vykrvácet a sám si tak způsobí problémy, či zda tento „orgán“ přijme coby plnohodnotnou součást těla. Dále také zmínil, že by nyní měla Evropa jednat především geostrategicky a geopoliticky, čímž nepřímo narážel na Rusko.
Předseda Evropské komise Juncker rozhovory s Albánií a Severní Makedonií taktéž podporuje, navíc dodal, že: „Evropská unie nemá právo hrát v tomto tragickém regionu žádné hry vzhledem k tomu, čím si před dvěma dekádami prošla.“ Je podle něj zcela zásadní, aby unie dala jasně najevo, že čas k otevření těchto rozhovorů již nastal.
Evropská unie před několika lety otevřela přístupové rozhovory se Srbskem a Černou Horou, avšak za „unijními vraty“ na dialog čekají kromě Albánie a Severní Makedonie ještě další země – Kosovo, které nebylo doposud uznáno pěti unijními zeměmi, a Bosna a Hercegovina. Situace ohledně rozhovorů bude předmětem debat sektorového shromáždění Rady v příštím týdnu. Předseda Komise Juncker je však skeptický a soudí, že proces rozšíření zůstane i po schůzi Rady pro všeobecné záležitosti nadále zablokovaný.
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
EU (Evropská unie) , Severní Makedonie , Rozšiřování EU , albánie , Jean-Claude Juncker , rada evropské unie
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 32 minutami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 1 hodinou
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 1 hodinou
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 1 hodinou
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 4 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
Asie byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.
Zdroj: Libor Novák