Rozšíří se EU, nebo ne? V Bruselu o přijetí zemí západního Balkánu nemají jasno

Samotní čelní představitelé zmíněných zemí – Albánie a Severní Makedonie, s otevřením přístupových rozhovorů souhlasí, jak vyplývá z jejich vyjádření z počátku tohoto týdne. Tlak ze strany těch, kteří by rozšíření favorizoval, však nejspíš nebude stačit na to, aby k dalšímu potenciálnímu rozšíření přesvědčil skeptické Německo a Francii, nebo obdobně odtažité Nizozemí či Dánsko. Ti, kteří si zahájení dialogu přejí, jsou země tzv. východního rozšíření spolu s Itálií, Rakouskem a Maltou.

Ministři zahraničních věcí 14 unijních zemí se před shromážděním Rady pro všeobecné záležitosti, které se má konat příští týden, usnesli ve společném prohlášení. V něm se vyslovují pro zahájení rozhovorů, které mají mít důležitý pozitivní a motivační efekt pro celý region.

Otevření rozhovorů v co nejbližší době by dle většiny unijních lídrů mělo vést k posílení odolnosti daných zemí vůči vnějším a škodlivým vlivům ze strany ostatních států, především ze strany Ruska. EU by si, pokud by k otevření rozhovorů došlo, zajistila vůdčí pozici v regionu, což by zajistilo jeho stabilizaci vůči externím aktérům a přispělo k pozitivními směřování tamější transformace.

Albánský předseda vlády Edi Rama metaforicky hovořil o Balkánu jako o jednom z „orgánů“ EU, a o unii poté jako o celém tělu. Nyní se podle něj musí evropský blok rozhodnout, zda Balkán nechá vykrvácet a sám si tak způsobí problémy, či zda tento „orgán“ přijme coby plnohodnotnou součást těla. Dále také zmínil, že by nyní měla Evropa jednat především geostrategicky a geopoliticky, čímž nepřímo narážel na Rusko.

Předseda Evropské komise Juncker rozhovory s Albánií a Severní Makedonií taktéž podporuje, navíc dodal, že: „Evropská unie nemá právo hrát v tomto tragickém regionu žádné hry vzhledem k tomu, čím si před dvěma dekádami prošla.“ Je podle něj zcela zásadní, aby unie dala jasně najevo, že čas k otevření těchto rozhovorů již nastal.

Evropská unie před několika lety otevřela přístupové rozhovory se Srbskem a Černou Horou, avšak za „unijními vraty“ na dialog čekají kromě Albánie a Severní Makedonie ještě další země – Kosovo, které nebylo doposud uznáno pěti unijními zeměmi, a Bosna a Hercegovina. Situace ohledně rozhovorů bude předmětem debat sektorového shromáždění Rady v příštím týdnu. Předseda Komise Juncker je však skeptický a soudí, že proces rozšíření zůstane i po schůzi Rady pro všeobecné záležitosti nadále zablokovaný.