Soud EU vypráskal Německo: Mýtné pro osobní auta diskriminuje cizince. Rakousko jásá

Soudní dvůr Evropské unie dnes uznal stížnost Rakouska na chystané německé dálniční poplatky pro osobní automobily. Opatření podle soudu diskriminuje majitele motorových vozidel ze zahraničí, a je tak v rozporu s unijním právem. Němci přitom chtěli od motoristů, včetně zahraničních, začít mýtné vybírat od října 2020. Německá vláda u soudu narazila se související daňovou úlevou pro německé řidiče. Ministr dopravy Andreas Scheuer reagoval, že v současné podobě je zavádění mýtného v Německu "ze stolu". Bude se však podle něj zvažovat jiný plán.

Kritikům od počátku vadilo, že dálniční poplatky měly fakticky hradit jen zahraniční řidiči. Rakousko napadlo plán Německa zavádět mýtné pro osobní auta v roce 2017. Vídeň poukazovala na diskriminaci, což nyní unijní soud se sídlem v Lucemburku uznal.

"Mýtné na osobní automobily je tak v této formě bohužel ze stolu," řekl ministr Scheuer. Zpoplatnění dálnic po vzoru ostatních zemí však politik z bavorské strany CSU nevzdává a na ministerstvu zřídil pracovní skupinu, která o má o projektu jednat ještě dnes. "Dnešním dnem diskuse není u konce," řekl. Poznamenal, že verdikt soudu EU byl "překvapivý a politováníhodný". Německo se svou nejrozsáhlejší dálniční sítí v Evropě patří mezi několik málo zemí, kde se za průjezd nic neplatí.

Poplatek je podle unijního soudu "diskriminační, protože finanční zatížení, které z něj plyne, ponesou fakticky jen vlastníci a řidiči vozidel registrovaných v jiných členských státech".

Připojení k žalobě na Německo zvažovala i Česká republika, vláda se ale posléze nepřipojila. Rakousko mělo v unijním řízení podporu Nizozemska, na stranu Německa se zase postavilo Dánsko.

"Soudní dvůr dnešním rozsudkem konstatuje, že poplatek za využívání pozemních komunikací v kombinaci se slevou na dani z provozu motorových vozidel, kterou mohou uplatnit vlastníci vozidel registrovaných v Německu, představuje nepřímou diskriminaci na základě státní příslušnosti a porušení zásad volného pohybu zboží a služeb," uvedl rovněž unijní soud. Generální advokát unijního soudu Nils Wahl přitom v únoru konstatoval, že o diskriminaci nejde a doporučil, aby soudci rakouskou žalobu zamítli.

#ECJ : The #German vignette for the use by passenger vehicles of federal roads is contrary to #EU law https://t.co/BXuldkaxWx

— EU Court of Justice (@EUCourtPress) 18. června 2019

Německo v roce 2015 přijalo právní rámec pro zavedení poplatku za užívání spolkových silnic, tedy v zásadě komunikací první třídy, a dálnic. Poplatky za osobní auta chtělo původně zavést letos, ale kvůli soudnímu sporu muselo opatření odkládat. Zahraniční motoristé měli platit jen za užívání dálnic.

Fakticky by ale mýtné podle stávající úpravy platili jen zahraniční řidiči. Majitelům aut registrovaných v Německu by se totiž o zaplacenou částku snížila daň z motorových vozidel.

Výše německého mýtného by se lišila v závislosti na objemu motoru a množství emisí, jak je tomu už nyní u nákladních automobilů. Cena desetidenní elektronické dálniční známky se pohybovala v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (zhruba 64 až 639 korun). Nejdražší roční mýtné by přišlo na 130 eur (3320 korun).

Dnešní verdikt uvítali rakouští politici. "Soudci Soudního dvora EU prohlásili německé mýto na osobní automobily za diskriminační, a tím naštěstí do věci vnesli jasno," prohlásil dnes rakouský úřadující ministr dopravy Andreas Reichhardt. Potěšení vyjádřil také bývalý rakouský ministr dopravy a nyní úřadující šéf rakouských Svobodných (FPÖ) Norbert Hofer.

https://t.co/7lxtKK0EFL

— Norbert Hofer (@norbertghofer) 18. června 2019

Šéf frakce vládní koaliční SPD v německém Spolkovém sněmu Sören Bartol kritizoval Scheuera za to, že na na rozsudek nepočkal a zadal systém výběru mýtného soukromé společnosti. "Nyní se musí zajistit, aby nevznikla finanční újma spolkovému rozpočtu," řekl Bartol.

Výběrem německého mýtného byla pověřena rakouská společnost Kapsch spolu s německým pořadatelem koncertů a prodejcem lístků CTS Eventim. "Máme smluvní ochranná ustanovení," upozornil šéf rakouské firmy Georg Kapsch.

Rakouské automotokluby ARBÖ a ÖAMTC vyjádřily úlevu. Německý automotoklub ADAC dnes vyzval k úplnému upuštění od plánu na zavedení mýtného za osobní automobily.

Související

Martin Kupka

Mýtné na dálnicích příští rok zdraží, oznámil Kupka

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ve dnešním dílu pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi (ČT) oznámil, že od příštího března by se mýtné na českých dálnicích mohlo zvýšit o deset až 15 procent. Důvodem pro toto navýšení je možnost využití změny evropské směrnice, která umožňuje zahrnutí poplatků za emise do výše mýtného. 
Ilustrační fotografie.

Dopravci loni zaplatili za mýto v Česku téměř 15 miliard korun

Dopravci loni zaplatili v ČR za mýto 14,85 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta více. ČTK o tom informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll. Celkové náklady na provoz a rozvoj systému podle firmy zůstaly pod miliardou korun, v poměru k výnosům tedy stejně jako v roce 2021 nepřekročily hranici sedmi procent.

Více souvisejících

Mýtné Soudní dvůr EU Německo Rakousko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 5 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy