Merkelová šéfkou EU? Němci chtějí ovládnout Unii

Naposledy Merkelovou jako vůdkyni Evropské rady podpořil bývalý šéf německých Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), Sigma Gabriel. Podle něj je „nejlepší pro tento úkol,“ protože zná „váhu Evropy ve světě“ a do úřadu může „přinést mnohá léta zkušeností jako hlava vlády“.

Německý deník Die Spiegel v květnu uvedl, že Merkelovou by v čele Evropské rady rád vidět i francouzský prezident Emmanuel Macron a řada dalších evropských státníků včetně českého premiéra Andreje Babiše a dalších představitelů zemí Visegrádu. Ty přitom jsou často k Merkelové velmi kritické.

Nicméně, podle Spiegelu to není tak překvapivé. Tito státníci jsou ještě kritičtější k Evropské komisi. Od Merkelové si mají slibovat, že právě vliv Evropské komise omezí a naopak posílí poměrně omezený vliv Evropské rady, která sestává z hlav vlád členských států EU. Jakkoliv jsou vůči Merkelové kritičtí, uznávají, že je zkušená politička s značným vlivem, tvrdí Spiegel.

Zkušenost Merkelové jako dlouholeté kancléřky Německa považuje za vhodné kritérium i respektovaný magazín Politico, který by ji rád viděl na pozici šéfky Evropské komise. Dle něj kancléřka, která po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem byla médii označena za „vůdkyni svobodného světa“, už dříve dokázala, že má sílu a odvahu čelit ruskému či čínskému prezidentovi či samotnému Trumpovi jakožto osobám, kteří nějakým způsobem představují pro EU výzvu, ne-li přímo nebezpečí.  

Jako více než vhodnou náhradu za bývalého lucemburského premiéra a současného šéfa Evropské komise, Jean-Claudea Junckera, by Merkelovou viděl i současný lucemburský premiér Xavier Bettel. Nedávno řekl stanici CNBC, že Merkelová by byla „perfektní“ kandidátkou do čela Evropské rady či Evropské komise.

Samotná Merkelová opakovaně uvedla, že nemá zájem jít do čelních pozic klíčových institucí EU. Sama podporuje systém tzv. „spitzenkandidátů“, kdy do boje o čelo Evropské komise se uchází představitelé nejsilnějších politických stran utvořených po volbách do Evropského parlamentu. Merkelová by tak na místě šéfa Evropské komise ráda viděla Manfreda Webera, vedoucího kandidáta Evropské lidové strany (ELS), která vyhrála nedávné eurovolby.

Proti němu se ale postavil francouzský prezident, který kritizuje celý systém spitzenkandidátů (proti systému je i Babiš a další). Weber navíc nemá podporu dalších hlavních stran Evropského parlamentu. Španělský socialistický premiér Perdo Sánchez např. navrhuje prvního místopředsedu Evropského komise a vedoucího kandidáta Strany evropských socialistů (PES), po ELS druhé nejsilnější strany v Evropském parlamentu, Franse Timmermanse.

Kdyby Weber či Merkelová se dostali do čela Evropské komise, bylo by to po více než 50 letech, kdy by byl ve vrcholné pozici EU Němec. Naposledy se tak stalo v letech 1958-1967, kdy byl v čele Evropské komise Walter Hallstein, vůbec první předseda Evropské komise, upozorňuje Politico.

Nicméně, kdyby Merkelové nevyšel Weber či ona sama neusilovala o pozici šéfky Evropské rady či Evropské komise, nemusí nutně smutnit, že by Německo ve vrcholných pozicích EU nemělo svého představitele. Má totiž další želízko v ohni, šéfa Německé spolkové banky, Jense Weidmanna, který se uchází o křeslo šéfa Evropské centrální banky.

Podle agentury Bloomberg Merkelová se pokouší dostat do čela evropských institucí alespoň jednoho kandidáta. Pokud by nevyšel Weber, pak lze předpokládat, že začne tlačit na Weidmanna. Jejím argumentem je, že Německo jako největší a nejpočetnější evropská ekonomika by si zasloužila svého člověka v čelních institucích EU.

Nebude to mít však lehké. Proti Weidmannovi se zřejmě postaví jihoevropské národy kvůli jeho přísnému pohledu na dluhovou problematiku. Merkelová však může stavět na tom, že při obsazování čelních pozic v EU se hledí i k tomu, aby se žádná strana necítila příliš ukřivděně a každá měla své zastoupení.