Evropa se uvaří? Nová studie odhaluje znepokojivou budoucnost

Podle vědců ETHZ 77% hlavních světových měst díky změně klimatu se bude podobat jinému městu. K tomuto závěru došli na základně srovnání informací o klimatu v 520 velkých městech.

Podle studie 22% měst zažije „nové klima“, které doposud není známé v žádném současném hlavním městě. Týká se především jihovýchodních asijských měst Kuala Lumpur, Jakarta a Singapur, ve kterých dnes vládne tropické klima.

77% měst bude mít klima jiného města než je tomu nyní. Londýn tak bude mít klima španělské Barcelony, zatímco Paříž, Berlín či Bratislava budou mít teplotu hlavního města Austrálie, Canberry.

Klima v Praze, ale i Varšavě bude v roce 2050 podobné klimatu v hlavním městě Gruzie, Tbilisi. Teplota nejteplejšího měsíce by se v Praze měla zvýšit o 6,7 stupňů Celsia.

Jihoevropská velká města budou teplotně připomínat spíše města na Blízkém východě. Např. Řím bude mít klima jako turecká Adana, zatímco španělský Madrid bude podoben marockému Fesu (ten bude mít klima iráckého Mosulu). Naopak hlavní město Turecka, Ankara, bude mít klima hlavního města Uzbekistánu, Taškentu.

Podle vědců obecným trendem bude posun k subtropickému podnebí. Severnější, chladnější města se oteplí (finské Helsinky budou mít klima Vídně, norské Oslo Bratislavy, Moskva bulharské Sofie) a města na severní polokouli obecně budou mít klima těch měst, které nachází zhruba 1 000 kilometrů od nich.

V případě měst v teplejších oblastech nebude podnebí tak markantní. Např. hlavní město Iráku, Bagdád, bude mít klima íránského Ahvázu, syrské Aleppo bude mít klima iráckého Mosulu, Mekka bude podobná Dubaji a podobně. Zažijí však více srážek a silnější sucha.

Studie upozorňuje, že jak léta, tak i zimy budou v Evropě teplejší, s průměrným nárůstem o 3,5 a 4,7 stupňů Celsia. Jejich scénář přitom počítá s optimistickou variantou pokračování globálního oteplování.

„Pro většinu lidí je těžké představit si, jak by další 2 stupně Celsia mohla ovlivnit každodenní život," poukazují vědci. V současnosti je teplota na zemi o 1 stupeň Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí.

Podle jiné studie EHTZ je nejúčinnějším opatřením k záchraně klimatu zalesňování. Vědci tvrdí, že to může udržet růst oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia, jak se k tomu zavázaly státy v Pařížské dohodě.