Příští rok skončí svět? Respektovaný vědec pronesl ostré varování

V loňském roce Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) uvedl, že pro udržení růstu globálních teplot v tomto století kolem 1,5° C by musely by být emise oxidu uhličitého do roku 2030 sníženy o 45%. Podle klimatologa Hanse Joachima Schellnhubera, zakladatele a nyní emeritního ředitele Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů, to však to nestačí. 

„Matematika klimatu je brutálně jasná: I když svět nelze v příštích několika letech uzdravit, může být do roku 2020 smrtelně zraněn nedbalostí,“ řekl Schellnhuber.

S jeho názorem souzní i princ Charles. „Jsem pevně přesvědčen, že příštích 18 měsíců rozhodne o naší schopnosti udržet změnu klimatu na přežívající úrovni a obnovit přírodu do rovnováhy, kterou potřebujeme pro naše přežití," uvedl princ Charles, který nedávno hovořil na recepci ministrů zahraničních věcí Commonwealthu.

BBC upozorňuje na málo známý závěr zprávy IPCC, podle kterého je třeba dosáhnout maxima oxidů uhličitého právě do konce roku 2020, aby bylo možné dosáhnout toho, aby růst globálních teplot nepřesáhl 1,5°C. V současnosti to však vypadá, že se blížíme spíše k 3°C v roce 2100.

Studie sepsaná ředitelem australského Národního centra pro obnovu klimatu Davidem Sprattem a bývalým předsedou Světové uhelné asociace, Ianem Dunlopem varuje, že 3°C by mohly nastat už v roce 2050, pokud lidstvo nepřistoupí k „nouzové mobilizaci“ podobné té během druhé světové války a neuskuteční globální změny v průmyslu a v dalších odvětvích, které sníží emise uhlíku na nulu.

Autoři studie předkládají apokalyptický scénář, kdy se ze Země stane „skleník“, ve kterém 35% rozlohy země a 55% světové populace bude vystaveno více než 20 dní v roce „smrtelně tepelným podmínkám za hranicí lidského přežití.“ Podle zprávy dojde k zhroucení řady ekosystémů, včetně korálových útesů, amazonského deštného pralesa a Arktidy. Severní Amerika bude trpět ničivými požáry, vlnami veder a suchem.

Podle BBC se však nezdá, že by se státy byly ochotné se přidat k globální iniciativě v boji s klimatickými změnami. Některé státy, jako Saúdská Arábie, Kuvajt, Rusko nebo i Spojené státy, odmítají závěry IPCC. USA i odstoupily z Pařížské dohody.

Čtvrteční vlna veder, ve které padaly některé teplotní rekordy, povede zřejmě veřejnost v řadě zemí k důraznějšímu požadavku boje s globálním oteplováním. Teploty výrazně zasáhly do dopravy v Německu,Velké Británii či Francii. Musely se rušit dopravní spoje i omezovat doprava na horkem popraskaných silnicích.