Seriál Černobyl vyvolal v Litvě hrůzné vzpomínky. Šli jsme tam zemřít, říká odklízeč

Úspěšná televizní minisérie Černobyl o katastrofě jaderné elektrárny učinila z natáčecích prostor v Litvě netradiční turistickou atrakci. Zároveň vyvolala bolestné vzpomínky těch Litevců, kteří byli nuceni podílet se na odklízení radioaktivních trosek, napsala agentura Reuters.

Sovětské vedení v kritických měsících po havárii poslalo do Černobylu odhadem 7000 Litevců, hodně z nich proti jejich vůli. Zařadili se mezi ostatní odklízeče pocházejících z celého Sovětského svazu. Mnoho z nich v důsledku toho nyní trpí nemocemi a zdravotními problémy.

Dnes jednašedesátiletý Kestutis Kazlauskas byl tehdy 28letý odvedenec, který v táboře 30 kilometrů od Černobylu strávil 105 dní. Pomáhal budovat hráz, která měla odfiltrovat radiaci z řeky.

"Cítili jsme se, jako kdybychom šli do války," řekl. "Šli jsme tam zemřít a byli jsme téměř překvapení, že jsme se vrátili naživu."

Podle nasazených odklízečů jsou seriál a jeho pozitivní přijetí ze strany kritiků bolestnou připomínkou, jak málo pozornosti sovětské úřady i pozdější litevské vlády pracovníkům působícím v radioaktivní oblasti věnovali.

Tito lidé dostali vadné měřáky radiace, které měly sledovat jejich vystavení ozáření, řekl Kazlauskas. Mnoho z nich kvůli stresu pilo místní samohonku, navzdory informacím, že byla vyrobena ze zamořené vody. "Okamžitě jsem měl problémy se štítnou žlázou, krevním tlakem a vypadáváním zubů," dodal.

Kazlauskas založil organizaci bývalých odklízečů, aby lobbovala u úřadů za větší podporu, například předčasný odchod do důchodu. Vláda jim sice poskytuje určité úlevy, ovšem pouze pokud dokážou prokázat, že jejich nemoc souvisí s pobytem v Černobylu. To je však téměř nemožné.

Třiašedesátiletý Algirdas Šimenas ve dnech bezprostředně po havárii mnohokrát přelétal ve vrtulníku nad kouřícím reaktorem a pokoušel se hasit plameny.

"Daří se mi dobře, ale nemyslím, že je spravedlivé, jak se přistupuje k ostatním," řekl. Od generálního tajemníka (ÚV KSSS) Michaila Gorbačova obdržel ručně psaný dopis vyjadřující uznání, kvůli problémům se srdcem spojeným s ozářením už však nikdy nemohl pilotovat vrtulník nebo letadlo.

Minisérie nominovaná na 19 cen Emmy zobrazuje dění bezprostředně po havárii: rozsáhlou úklidovou operaci i vyšetřování katastrofy, kterou způsobil chybně provedený bezpečnostní test v černobylského reaktoru. Jeho výbuch roznesl radioaktivní spad po většině Evropy.

Skupiny zahraničních návštěvníků si nyní mohou projít místa natáčení, zejména pak litevskou jadernou elektrárnu Ignalina. Předtím, než byla před deseti lety vyřazena z provozu, v ní fungoval stejný typ reaktorů jako v Černobylu. Měla i stejný velín.

Jádro v elektrárně zůstává silně radioaktivní a spočívá sedm metrů pod ochrannou vrstvou, po níž dnes chodí turisté.

"Když jsme se procházeli po jaderném reaktoru, (průvodkyně) vysvětlovala, na čem jsme vlastně stáli. Dostal jsem trochu nepříjemný pocit," řekl 32letý britských turista Tom Slaytor, oblečený do bílé kombinézy, vysokých bot a modré bezpečnostní helmy. Na konci prohlídky projde každý kontrolou radiace.

Po odvysílání seriálu jsou prohlídky rezervovány až do ledna 2020, a to i přesto, že bývalá elektrárna kvůli vysoké poptávce zdvojnásobila kapacitu pro exkurze.

Prohlídky se provádějí také ve Fabijoniskesu. V této čtvrti litevského hlavního města Vilniusu se natáčely scény z města Pripjati, kde bydleli zaměstnanci černobylské elektrárny a které se později stalo zakázanou zónou.

Související

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

Více souvisejících

Černobyl seriál Černobyl Litva Turisté Ukrajina

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy