Policejní psi mají na kahánku, přišla konkurence: Krysy

Rotterdam - Nejnovější posily, které mají nizozemské policii pomáhat v boji proti zločinnosti, jsou v plném výcviku za zatemněnými okny jisté budovy v Rotterdamu. Právě tady se čtyři krysy učí vyčenichat důkazy, a stát se tak novým želízkem v ohni budoucnosti soudních věd, napsala agentura AFP.

Krysí Derrick, Thomson and Thompson, Magnum a Poirot, kteří dostali jména podle fiktivních detektivů, mají nejen pomáhat policii zbavit ulice kriminality, ale také ušetřit čas a peníze.

Každá krysa stojí jen deset eur (asi 260 korun) a dá se, přinejmenším teoreticky, naučit, aby identifikovala jakýkoli pach od drog až po střelný prach. Pořídit a vycvičit policejního čichacího psa stojí desítky tisíc eur. Výcvik psa je také delší, trvá kolem osmi měsíců, ovšem psí schopnosti jsou pak mnohem všestrannější než ty krysí.

Krysám jde učení lépe ve tmě, protože jsou převážně nočními tvory. "Potřebují jen deset až 15 dní, aby se naučily rozpoznat určitý pach," řekla AFP policistka Monique Hamerslagová pověřená tímto projektem. Už zjistila, že čím nudnější je běžný život krysy, tím lepší je pak při detektivní práci, a také to, že samečci jsou šikovnější než samičky.

Ke straně výcvikové klece jsou připevněné čtyři nádobky, z nichž jedna obsahuje stopy střelného prachu. Derrickovi, největší z hnědočerných krys, trvá jen dvě vteřiny, než na ni ukáže čumákem s dlouhými vousky. Jako odměnu dostane slunečnicová semínka.

Zjištění stop střelného prachu je zvláště užitečné, pokud je na místě střelby přítomno víc podezřelých osob. Laboratorní test, který zjišťuje stopy střelného prachu, je drahý a trvá až dvě hodiny u jednoho podezřelého.

To, že na někoho ukáže čenichem krysa, ovšem soud zatím jako důkaz neuznává. Ale laboratorní technici alespoň mají vodítko, u kterého podezřelého a jeho oblečení mají začít s testy nejdřív. 

Policejní krysy nikdy nenahradí policejní psy, ale mohou je vhodně doplnit. V ČR se zatím neobjevily informace, že by se zaváděli krysí detektivové.

V současné době je u PČR využíváno celkem cca 735 služebních psů. U krajských ředitelství je v současné době zařazeno do výkonu služby cca 420 psů hlídkových, pátracích a psů na vyhledávání osob v dopravních prostředcích a cca 140 psů specialistů. Psovodi se služebními psy jsou zařazeni na oddělení služební kynologie u všech krajských ředitelství policie, službě cizinecké policie, ochranné službě a pyrotechnickém odboru.

Policejní služební kynologie na území České republiky má velmi bohatou tradici. Začátky využívání psovodů se služebními psy ve službě spadají až do období Rakousko-uherské monarchie (u četnických stanic, Finanční stráže, Ozbrojené stráže železnic).

V období dvacátých let minulého století byl organizován první kurz psovodů Policie ČSR v Nových Hradech a v následujících letech byla založena Policejní škola psovodů v obci Pyšely. V roce 1952 byla tato škola přemístěna do Býchor (okres Kolín).

Do této doby bylo doplňování služebních psů u jednotlivých složek Policie ČSR prováděno nákupem od civilních chovatelů. Vzhledem k tomu, že civilní chovatelé se orientovali převážně na odchov psů, který byl zejména zaměřen na kvalitu exteriéru psů, přistoupila policie k vlastnímu odchovu, zaměřenému zejména na povahové vlastnosti psů potřebné pro výkon služby, informuje server policie.cz.

Související

Věznice

V Británii přetékají, v Nizozemí zejí prázdnotou. Experti pátrají, proč v tamních věznicích nikdo není

Ačkoliv celosvětově kriminalita narůstá, Nizozemí je výjimka. Prázdné věznice se tam tak mění na hotely, kulturní centra azylové domy, ubytování pro uprchlíky, či jsou pronajímány jiným státům. V Nizozemí je nyní ve vězení jedenáct a půl tisíce lidí z 18 milionů obyvatel. Pro srovnání v ČR je nyní ve vězení 19,6 tisíc z 10,8 milionu obyvatel.
Hraniční přechod, ilustrační foto

Další rána Schengenu: Po Německu a Francii obnoví hraniční kontroly třetí evropská země

Nizozemsko se rozhodlo zavést hraniční kontroly na svých pozemních hranicích, což je součástí širšího balíku opatření zaměřených na omezení přistěhovalectví. Podle informací nizozemské televize RTL budou tyto kontroly zavedeny koncem listopadu. Nizozemsko tak následuje příklad sousedního Německa, které obdobné opatření zavedlo již v září, a také Francie, která spustí kontroly od 1. listopadu na období šesti měsíců. 

Více souvisejících

Nizozemí Krysy policie

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy