Policejní psi mají na kahánku, přišla konkurence: Krysy

Rotterdam - Nejnovější posily, které mají nizozemské policii pomáhat v boji proti zločinnosti, jsou v plném výcviku za zatemněnými okny jisté budovy v Rotterdamu. Právě tady se čtyři krysy učí vyčenichat důkazy, a stát se tak novým želízkem v ohni budoucnosti soudních věd, napsala agentura AFP.

Krysí Derrick, Thomson and Thompson, Magnum a Poirot, kteří dostali jména podle fiktivních detektivů, mají nejen pomáhat policii zbavit ulice kriminality, ale také ušetřit čas a peníze.

Každá krysa stojí jen deset eur (asi 260 korun) a dá se, přinejmenším teoreticky, naučit, aby identifikovala jakýkoli pach od drog až po střelný prach. Pořídit a vycvičit policejního čichacího psa stojí desítky tisíc eur. Výcvik psa je také delší, trvá kolem osmi měsíců, ovšem psí schopnosti jsou pak mnohem všestrannější než ty krysí.

Krysám jde učení lépe ve tmě, protože jsou převážně nočními tvory. "Potřebují jen deset až 15 dní, aby se naučily rozpoznat určitý pach," řekla AFP policistka Monique Hamerslagová pověřená tímto projektem. Už zjistila, že čím nudnější je běžný život krysy, tím lepší je pak při detektivní práci, a také to, že samečci jsou šikovnější než samičky.

Ke straně výcvikové klece jsou připevněné čtyři nádobky, z nichž jedna obsahuje stopy střelného prachu. Derrickovi, největší z hnědočerných krys, trvá jen dvě vteřiny, než na ni ukáže čumákem s dlouhými vousky. Jako odměnu dostane slunečnicová semínka.

Zjištění stop střelného prachu je zvláště užitečné, pokud je na místě střelby přítomno víc podezřelých osob. Laboratorní test, který zjišťuje stopy střelného prachu, je drahý a trvá až dvě hodiny u jednoho podezřelého.

To, že na někoho ukáže čenichem krysa, ovšem soud zatím jako důkaz neuznává. Ale laboratorní technici alespoň mají vodítko, u kterého podezřelého a jeho oblečení mají začít s testy nejdřív. 

Policejní krysy nikdy nenahradí policejní psy, ale mohou je vhodně doplnit. V ČR se zatím neobjevily informace, že by se zaváděli krysí detektivové.

V současné době je u PČR využíváno celkem cca 735 služebních psů. U krajských ředitelství je v současné době zařazeno do výkonu služby cca 420 psů hlídkových, pátracích a psů na vyhledávání osob v dopravních prostředcích a cca 140 psů specialistů. Psovodi se služebními psy jsou zařazeni na oddělení služební kynologie u všech krajských ředitelství policie, službě cizinecké policie, ochranné službě a pyrotechnickém odboru.

Policejní služební kynologie na území České republiky má velmi bohatou tradici. Začátky využívání psovodů se služebními psy ve službě spadají až do období Rakousko-uherské monarchie (u četnických stanic, Finanční stráže, Ozbrojené stráže železnic).

V období dvacátých let minulého století byl organizován první kurz psovodů Policie ČSR v Nových Hradech a v následujících letech byla založena Policejní škola psovodů v obci Pyšely. V roce 1952 byla tato škola přemístěna do Býchor (okres Kolín).

Do této doby bylo doplňování služebních psů u jednotlivých složek Policie ČSR prováděno nákupem od civilních chovatelů. Vzhledem k tomu, že civilní chovatelé se orientovali převážně na odchov psů, který byl zejména zaměřen na kvalitu exteriéru psů, přistoupila policie k vlastnímu odchovu, zaměřenému zejména na povahové vlastnosti psů potřebné pro výkon služby, informuje server policie.cz.

Související

Věznice

V Británii přetékají, v Nizozemí zejí prázdnotou. Experti pátrají, proč v tamních věznicích nikdo není

Ačkoliv celosvětově kriminalita narůstá, Nizozemí je výjimka. Prázdné věznice se tam tak mění na hotely, kulturní centra azylové domy, ubytování pro uprchlíky, či jsou pronajímány jiným státům. V Nizozemí je nyní ve vězení jedenáct a půl tisíce lidí z 18 milionů obyvatel. Pro srovnání v ČR je nyní ve vězení 19,6 tisíc z 10,8 milionu obyvatel.
Hraniční přechod, ilustrační foto

Další rána Schengenu: Po Německu a Francii obnoví hraniční kontroly třetí evropská země

Nizozemsko se rozhodlo zavést hraniční kontroly na svých pozemních hranicích, což je součástí širšího balíku opatření zaměřených na omezení přistěhovalectví. Podle informací nizozemské televize RTL budou tyto kontroly zavedeny koncem listopadu. Nizozemsko tak následuje příklad sousedního Německa, které obdobné opatření zavedlo již v září, a také Francie, která spustí kontroly od 1. listopadu na období šesti měsíců. 

Více souvisejících

Nizozemí Krysy policie

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hašek do reprezentace na Ligu národů poprvé nominoval Šína. Schick opět chybí

Českou fotbalovou reprezentaci čekají v listopadu další dva zápasy v Lize národů, přičemž tentokrát se představí nejprve v Albánii a pak doma s Gruzií. Není proto divu, že se kouč národního týmu Ivan Hašek musel opět rozhodnout, které hráče nominuje na tato utkání. Z nominace, kterou zveřejnil v pátek, vyplývá, že její součástí je poprvé pouze záložník ostravského Baníku Matěj Šín a také to, že i tentokrát mezi pětadvaceti nominovanými chybí kanonýr Patrik Schick, který ještě není zdravotně stoprocentně fit. Kouč Hašek už musel učinit změny v nominaci po omluvenkách několika hráčů.

před 1 hodinou

Elon Musk

Trump má oficiální roli pro Muska. Svěřil mu nový projekt Manhattan

Zvolený americký prezident Donald Trump má oficiální roli pro miliardáře Elona Muska. Boháč bude stát v čele úřadu, který hodlá posuzovat vládní efektivitu, uvedla stanice NBC News. Pomáhat mu bude Vivek Ramaswamy, Trumpův soupeř z republikánských primárek. Trump tak naplní slib z kampaně, že Musk bude mít dohled nad vládním utrácením.

před 2 hodinami

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

včera

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

včera

včera

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy