Rovnost pohlaví v Česku? Spadli jsme o 30 příček

WEF žebříček sestavuje na základě statistických dat, která se týkají například vzdělání, výše příjmů, naděje na dožití či zastoupení žen v politice a v manažerských funkcích, a sumarizuje je do číselného indexu. V tomto indexu znamená nula absolutní nerovnost a jedna absolutní rovnost.

Česko má index 0,677 a ve srovnání s minulými lety je na tom v podstatě stále stejně, jiné země se ale výrazně zlepšují, a proto se ČR postupně propadá. Ještě v roce 2006 bylo Česko 53., loni už 73. a letos 83.

Pomyslným vítězem se stejně jako loni stal Island a do první desítky se kromě dalších čtyř severských zemí probojovaly také Filipíny, Irsko, Nový Zéland, Švýcarsko a Nikaragua. Německo je 14., Spojené státy 23. a Slovensko 74. Na chvostu tabulky naopak skončily Čad, Pákistán a Jemen.

Česko si v hodnocení vede dobře například v oblasti rovného přístupu ke vzdělání, kde dostalo spolu s další dvacítkou zemí nejvyšší známku. Relativně dobře je ČR hodnocena také za přístup ke zdravotní péči a za naději na dožití, kde je na 46. místě.

Dolů ho ale stahují například data týkající se výdělečné činnosti žen a jejich podílu na rozhodovacích funkcích - v této oblasti je až na 95. místě. V tabulce, která země řadí podle rovnosti příjmů v zaměstnání, je Česko dokonce až 121.

Patří politika mužům?

Politika je stále považována především za „mužskou oblast", ve které je pro ženy těžké se prosadit. Jedním z prostředků, jak ženám-političkám v této oblasti pomoci, je zavedení kvóty, která by zaručovala jejich minimální zastoupení.

V dnešní době tvoří ženy 15 % legislativců po celém světě, informuje euractiv.cz. Zatímco například ve skandinávských státech je zastoupení žen a mužů skoro stejné, v jiných legislativách, především v Asii a Africe, ženy nejsou zastoupeny vůbec. Také Česká republika patří mezi země, kde je politika především „mužskou záležitostí" a ženy netvoří ani jednu čtvrtinu Parlamentu.

Mezi zastánkyně zavedení podobné kvóty patří Alena Gajdůšková (ČSSD). „Podle zkušeností ze zahraničí i naší vlastní historické zkušenosti je zřejmé, že bez kvót nemůže dojít k rychlé pozitivní změně," řekla EurActivu Gajdůšková.

„Vyvážené zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu je pro mne otázkou kvality, rovnosti a také demokratičtějšího rozhodování. Proto osobně podporuji větší zastoupení žen ve volených či jmenovaných funkcích, avšak jsem proti legislativním opatřením, jako jsou kvóty. Nemyslím si, že by toto samotné opatření nějak výrazně změnilo 'politické klima'. Obávám se spíše toho, že by na ženy bylo hleděno tak, že se do politické funkce dostaly pouze pomocí kvóty a ne vlastními schopnostmi či kvalifikací. V tomto případě jsem zastáncem toho, aby se postupně měnilo společenské smýšlení a dlouhodobě se tak změnilo vnímání mužských a ženských rolí, se kterými se setkáváme v každodenním životě," řekla redakci europoslankyně Andrea Češková (ODS).