Účtenková loterie se ujala, jásají Slováci. Dorazí i do Česka?

"Národní účtenková loterie překonala očekávání a získala si přízeň lidí," řekl dnes novinářům Ladislav Kriška, šéf státní loterijní společnosti Tipos, která účtenkovou loterii od poloviny loňského září provozuje. Kriška Dodal, že do loterie se zapojil zhruba každý šestý dospělý Slovák.

Výhrami chce vláda motivovat občany, aby si od podnikatelů nechali za zaplacené zboží nebo služby vystavit účtenku. Právě s pokladním dokladem za nákup v hodnotě alespoň jednoho eura (27,50 Kč) se do loterie může zapojit každý zájemce.

Od zahájení loterie do konce loňska Tipos vylosoval 70 výherců peněžitých cen v celkové hodnotě 170.000 eur (zhruba 4,7 milionu korun) a dvě desítky osobních automobilů. Některým šťastlivcům nárok na výhru ovšem propadl; podle Tiposu se v stanovené lhůtě totiž nepřihlásili o finanční výhry v celkové výši 2500 eur a o tři vozy.

Nově se účastníci účtenkové loterie mohou v rámci takzvané třetí šance zapojit do další soutěže o ceny, kterou vysílá jedna ze soukromých televizí. Od tohoto kroku si Tipos slibuje zatraktivnění loterie. "Předpokládáme, že třetí šance dodá loterii dynamiku. Troufáme si dosavadní čísla dále zvyšovat," uvedl Kriška.

Do prvního kola účtenkové loterie Slováci zaregistrovali zejména prostřednictvím internetu rekordních více než sedm milionů účtenek; tento počet pak klesl a na začátku prosince Tipos losoval výherce z 4,6 milionu účtenek. Nad hranici pěti milionů zaregistrovaných pokladních dokladů se loterie vrátila před Vánocemi.

Účtenková loterie bude po vzoru Slovenska zřejmě zavedena také v Česku. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nedávno uvedl, že příslušný zákon by měl platit od příštího roku.

Slovensko sníží daně?

Několik desítek tisíc eur, které do akce investovalo slovenské ministerstvo financí, se už během prvních dvou měsíců vyplatilo. Ministr financí Peter Kažimír mohl už počátkem listopadu oznámit překvapivě vysoký výběr daní za měsíce září a říjen, kdy se účtenková loterie rozběhla. A to v obrovských sumách, píše server penize.cz.

Je samozřejmě otázka, do jaké míry zabrala pouze účtenková loterie a do jaké i cílené kontroly finančních úřadů, které se zaměřily na velké firmy. Ale vliv účtenkové loterie je patrný.

Nadšení z výběru daní je tak vysoké, že premiér Robert Fico oznámil, že se může uvažovat jak o snížení daně z přidané hodnoty, tak o snížení firemní daně. Obě jsou jedny z nejvyšších v regionu. Daň z přidané hodnoty zvýšila na 20 procent (s odvoláním na finanční krizi) už pravicová vláda Ivety Radičové v roce 2010. Daň z příjmů právnických osob pak výrazně zvýšil po svém loňském vítězství ve volbách levicový premiér Robert Fico – z devatenácti na dvacet tři procent.

Daň z přidané hodnoty by se podle premiéra Fica mohla vrátit na 19 procent. To ostatně předpokládala i vláda Ivety Radičové, která daň zvyšovala „dočasně" – dokud se deficit rozpočtu nepodaří vrátit pod tři procenta hrubého domácího produktu. Tím dnes podmiňuje snížení daně z přidané hodnoty i Fico. „Může se tak stát od roku 2015," tvrdí slovenský premiér.